Novinky

  • 28.03.2024 Good Z Güntera Steinera je ambasador VC Miami.

  • 23.03.2024 Good Roman Staněk vybojoval ve sprintu v Austrálii 2. místo

  • 22.03.2024 Good Vettel bude testovat Porsche 963 LMH.

Facebook Instagram

Nemistrovské závody Formule 1

Nemistrovské závody Formule 1

Můžou se někdy vrátit?

Před vznikem mistrovství světa Formule 1 se sezona automobilových zavodů skládala z řady samostatných podniků, z nichž některé měly větší prestiž a důležitost (takzvané Grandes Épreuves) než ostatní a některé byly jenom oblastními klubovými závody.

První oficiální sezona mistrovství světa v roce 1950 obsahovala šest mistrovských Grand Prix, plus Indy 500. To ale zdaleka neznamenalo, že by ostatní tradiční závody zmizely ze scény. Podle knihy Paul Sheldona ‘A Record of Grand Prix and Voiturette Racing’ se během sezony 1950 v Evropě pro vozy Formule 1 jelo 22 závodů, z nichž 16 bylo pochopitelně nemistrovských. Patřily k nim například prestižní velká cena města Pau, Grand Prix Holandska, nebo španělská klasika Penya Rhin. A přestože ustanovení šampionátu bylo významnou událostí, jeho důležitost nebyla zpočátku až tak zřejmá. Například tovární tým Ferrari se rozhodl zahajovací velkou cenu v Silverstone vynechat a premiéru v mistrovství světa si odbyl až o týden později v Monaku.

I když význam a popularita šampionátu rapidně vzrůstaly, počet nemistrovských Grand Prix zpravidla převyšoval mistrovskou sezonu až do poloviny šedesátých let a často prvotřídně obsazené nemistrovské závody se kromě Evropy běžně pořádaly i v jižní Americe, Africe, a Austrálii. Při troše dobré vůle se k nim dají počítat i podniky pořádané v Brně nebo na východoněmeckém Sachsenringu, i když ty měly spíše character závodů Formule 2.

Zároveň je ale třeba poznamenat, že zdaleka ne všechny ostatní závody vozů Formule 1 byly skutečnými Grand Prix. Především v Anglii a Skandinávii byla řada klubových závodů spíše sprinty, které často netrvaly moc déle než 20 minut...zatímco pravý závod Grand Prix v těch dobách trval kolem tří hodin.

Další náhled do knihy Paul Sheldona prozrazuje, že zřejmě vůbec nejkratším závodem Formule 1 byl pohár BARC na okruhu Goodwood v roce 1954, ve kterém byl Reg Parnell odmávnut jako vítěz po pouhých osmi minutách! Na druhé straně byly kromě závodů Formule 1 pořádány i závody volné Formula Libre, které obsazením i formátem často připomínaly podnik typu Grand Prix mnohem více, než ty dříve zmíněné klubové poháry.

Když se během sedmdesátých let počet mistrovských Grand Prix vyšplhal až na v té době rekordních 17 v roce 1977, počet nemistrovských závodů přiměřeně poklesl, a tyto závody měly navíc často startovní pole vyplněné kombinací vozů Formule 1 a F-5000. Jejich popularita u diváků přesto zůstávala poměrně vysoká a byly to spíše komerční tlaky ze strany sponzorů a Ecclestonem vedeného sdružení konstruktérů (FOCA) které nakonec vedly k vymýcení nemistrovských závodů ze sezonního kalendáře. Posledním byl v roce 1983 Závod Šampionů na Brands Hatch, který vyhrál Keke Rosberg s vozem Williams Ford.

Dnešní názor na nemistrovské velké ceny jasně shrnul do jediné věty známý motoristický novinář Nigel Roebuck, když řekl, že to je výborný nápad bez šance na uskutečnění. Především je otázkou, proč by kdokoli (sponzoři, pořadatelé, týmy, i diváci) utrácel čas a peníze na nemistrovský závod, když v loňském roce měl kalendář mistrovství světa na programu 20 závodů a na některých z nich nebylo ani zdaleka vyprodáno. A především z hlediska týmů je v dnešní době účast ve 20 Grand Prix po celé zeměkouli na naprosté hranici únosnosti. Jakákoli snaha uskutečnit nemistrovský závod Formule 1 by byla komerční sebevraždou.

Všechno chápu, přesto si ale osobně myslím, že to je škoda. Existence nemistrovských závodů by podle mě nabídla několik netradičních možností, které by tyto závody mohly učinit atraktivními jak pro týmy, tak i diváky a sponzory.

Dnes často slyšíme lamentování ohledně testování. Týmy by chtěly více testovat, ale zároveň uznávají, že to je příliš drahý špás. Proto testování během sezony už prakticky neexistuje, a když vyjímečně ano, tak vozy a piloti Formule 1 (za všech ostatních okolností obsypáváni úžasem a obdivem) krouží celé hodiny po okruzích před vpodstatě prázdnými tribunami a za účasti nanejvýš nějaké menší party novinářů. Pokud by mistrovská sezona byla omezena na 16 Grand Prix a zbývající 2 – 4 velké ceny by byly nemistrovské, mohly by týmy testovat nové nápady a komponenty bez rizika případné ztráty bodů. Navíc by bohatší týmy mohly do takového závodu nasadit tři vozy a ti chudší jenom jeden. Mladí jezdci by mohli dostat příležitost se blýsknout a týmy by si jejich schopnosti v závodě mohly prověřit dříve, než jim nabídnou závaznou smlouvu. A v neposlední řadě by Bernie Ecclestone mohl realizovat svůj nápad s rozdáváním medailí pro první tři v cíli! Šance, že k něčemu takovému dojde, je ale samozřejmě nulová.