Porsche dominovalo ve Watkins Glenu

Roman Klemm
14.07. 2016

Roman Klemm
14.07. 2016

Motorsport před 40 lety - 28. díl

V několika předešlých podnicích mistrovství světa značek se automobilka Porsche porazila tak nějak sama: tovární Martini-935-turbo sice vždy jasně dominoval, vítězství ovšem díky defektům daroval konkurentovi BMW. Něco podobného se při šestém kole tohoto šampionátu na důležitém americkém trhu nemělo opakovat. Do Watkins Glenu vyslali zuffenhausenští nejen osvědčenou posádku číslo 1 ve složení Jacky Ickx/Jochen Mass, ale poprvé i druhý "tovární" vůz. Jednalo se o soukromý G4-Turbo-Carrera Egona Evertze, který byl sportovním oddělením Porsche vybaven motorem a převodovkou aktuálního monstra 935. Vůz byl obsazen tovární posádkou Rolf Stommelen/Manfred Schurti. Těmto dvoum rychlým vozům měl krýt záda sám Evertz na jeho soukromém 935 se spolujezdci Toine Hezemansem a Leo Kinnunenem.

Tři silné Porsche 935 v tomto pořadí obsadily výsledkovou listinu kvalifikace. BMW týmů Hermetite (Fitzpatrick/Walkinshaw/Redman) a Schnitzer (Quester/Peterson a Gregg/Haywood) mohly opět jen doufat v selhání konkurenta.

To se běhen šestihodinového závodu skutečně opět dostavilo, Porsche ovšem tentokrát nastoupilo v tak silné sestavě, že ani to rivalům nepomohlo: hvězdnou posádku Ickx/Mass zlobily brzdy, kvůli kterým ztratila 10 minut v boxech. Belgičan s Němcem přesto obsadili třetí místo. Stommelen a Schurti sice také jednou museli neplánovaně zastavit (defekt pneumatiky), v cíli ale byli jako první s náskokem celého kola na Evertsův soukromý vůz. Watkins Glen tedy znamenalo trojitý úspěch Porsche a náskok 14 bodů v celkovém hodnocení šampionátu na BMW. Nejlepší "Bavorák" domácích Gregga a Haywooda měl jako čtvrtý na vítěze ztrátu čtyř kol...

V rámci stejného podniku se konal i třetí závod amerického šampionátu F5000. Vyhrál Alan Jones na voze March-Chevrolet 76A týmu Teddy Yipa před polemanem Alem Unserem (Parnelli-Lola) a Warwickem Brownem (Bay-Lola). Watkins Glen byl prvním závodem této třídy od roku 1973, který nevyhrál vůz výrobce Lola.

V minulém podniku mistrovství Evropy formule 2 překvapil Ital Mauruzio Flammini silnou francouzskou armádu a porazil ji v Rouenu na jejím teritoriu. 11. července ovšem Francouzi udeřili v italském Mugellu opět. Jejich dominace měla jen malou pihu na kráse...

Byl jí australský mazák Bobby Muir, který našel v Bobovi a Marjovi Brownů sponzory pro několik závodů mistrovství. Svůj soukromý Chevron B35 ale v předešlém podniku nadokázal ani kvalifikovat. O to větší bylo překvapení, když tento málo známý jezdec "tančil" v Toskáně všem továrním pilotům před nosem! Muirův motorem Ford-Swindon BDX vybavený vůz držel až do závěrečné fáze kvalifikace pole-position a jen poslední odhodlaný útok Jabouilleho elf-Renaultu ho posunulo na druhou pozici. Ostatní favorité se museli zařadit až za soukromníkem v pořadí Tambay, Arnoux, Colombo, Leclére, Ribeiro.

Na domácí půdě se slibně představili i tři "lokální" debutanti F2, vesměs talenti z formule 3: Luciano Pavesi zajel na novém Raltu RT1 osmý čas, Gaudenzio Mantova (koupil kompletní výbavu od Pesenti-Rossiho, který se vrhl na formuli 1) byl dobrý devátý a Gianfranco Brancatelli kvalifikoval starší Leoniho March 752 jako 17. Za poznámku stojí i poslední ze třiceti kvalifikovaných: specialista sportovních vozů Reinhold Joest.

V závodě se ale silná francouzská frakce nenechala překvapit. Hrdinu Muira si "froggové" jeden za druhým podali, Bobby by ovšem přeci dojel dobrý pátý, kdyby se mu nezačala drolit převodovka. První místo patřilo prvních 13 kol René Arnouxovi (Martini-Renault), ani on ale nedokázal udržet rozjetého Jabouilleho za sebou. Jean-Pierre nakonec vyhrál s náskokem necelých tří sekund na svého budoucího týmového kolegu v týmu Renault-F1. Francouzský triumf doplnil Patrick Tambay na druhém továrním Martini. Vozy March-BMW utržily velkou porážku. Nejlepší z nich byl čtvrtý Alex Ribeiro na továrním voze před opět výborným Giancarlem Martinim na soukromém exampláři stáje Minardi a na Flamminiho tentokrát zbylo jen šesté místo.

Na Nürburgringu se jel pátý závod mistrovství Evropy cestovních vozů a dopadl dalším vítězstvím vozu Luigi-BMW. Po čtyřech hodinách, nebo 27 kolech se prosadili Gunnar Nilsson s Hughesem de Fierlantem a Claudem de Waelem. Po startu vlastně vedl hostující domácí hrdina Hans-Joachim Stuck na sesterském Luigi-BMW, na tomto voze se ale později rozbil motor. Stejnou smůlu mělo i další hostující eso formule 1, Jody Scheckter na Fordu-Escort týmu Dereka MacMahona a tak zbývající špičková místa obsadili opravdu málo známí jezdci: druzí skončili domácí Bremmekamp/Ickenroth (BMW 2002) a třetí Italové Ghislotti/Cainorthias (Alfa Romeo GTV).

Apropos Nürburging, kde za necelý měsíc měla hostovat formule 1:

Okruh si v rámci výše zmíněného "Grosser Preis der Tourenwagen" vyžádal svou 131. oběť od konstrukce roku 1928. Ve volném tréninku se zabil 36letý jezdec formule V, Ernst Raetz.

Mnohem větší bolehlav ovšem pořadatelům dělala předpověď počasí. Léto roku 1976 mělo být obzvláště horké a suché a zodpovědný náčelník policie si nedovedl předsatvit 300.000 tábořících a slavících diváků v zalesněném areálu kolem trati. Někteří zodpovědní chtěli čelit nebezpečí požáru zákazem kouření...!

No a pak tu samozřejmě byla zdvihající se vlna odporu mezi jezdci proti této zastaralé trati. Jedním z největších kritiků startu na Severní Smyčce byl lídr šampionátu Niki Lauda, což svým relativně přímým způsobem demonstroval v rozhovorech pro tisk a televizi. Mnoho přátel si tím mezi funkcionáři a fandy v NSR nenadělal. Naopak...

Roku 1976 nebylo radno Porsche zlobit: když to muselo být, tak značka z Zuffenhausenu "přitlačila", jako ve Watkins Glenu, kde vyhráli Stommelen a Schurti.