Motorsport před 40 lety - 42. díl

V Riverside absolvoval šampionát americké formule 5000 poslední závod sezony a titul si potřetí za sebou zajistil Brian Redman.

Podnik ovšem ovládl Al Unser. Američan postavil svou Vel´s-Parnelli-Lolu T332C na pole-position a vyhrál i závod. Jednalo se o jeho jediné vítězství roku. Al vyhrál závod na 40 kol stylem start-cíl s náskokem 12 sekund na Jackieho Olivera v továrním Shadow-Dodge. Jezdci týmu Haas/Hall, Brianu Redmanovi ovšem stačily body za třetí místo, aby podruhé obhájil svůj titul. Za Britem z Lincolnshire dojeli Alan Jones, Vern Schuppan a Warwick Brown.
Trojnásobný mistr Redman údajně uvažoval o tom, že scénu monopostů od příštího roku opustí směrem prototypů šampionátu IMSA. Carl Haas proto vedl slibné rozhovory s Alanem Jonesem, který po ukončení své spolupráce s týmem Johna Surteese neviděl ve formuli 1 budoucnost.

Svůj debut se silným monopostem si v Riverside odbyl mladý Francouz Patrick Tambay. Eso F2 starovalo na Lole T330 Teddyho Yipa. Patrick měl smůlu s defekty a musel dvakrát do boxů, druhou polovinu závodu ale strávil (s několika koly ztráty) mezi lídry Unserem a Oliverem a dokázal držet jejich tempo! Něco podobného měl Tambay předvést i o pět let později s podřadném Theodore při velké ceně v Imole...

Také další hvězda evropské F2 poprvé startovala v F5000: Maurizio Flammini ovšem na Doug Shiersonově Marchi 76A nedojel do cíle.

Novinky z formule 1:
- Skupina argentinských podnikatelů (patřil mezi ně i Juan Manual Fangio) pod vedením Roberta Rezzia potvrdila, že zaplatila žádanou zálohu 500.000 Liber a postarala se tak o návrat formule 1 do Argentiny. Sezona 1977 měla odstartovat v Buenos Aires již 9. ledna!

- Budoucnost Jochena Masse v týmu McLaren byla dlouho nejasná, Britové a v první řadě mecenáš Marlboro, v polovině října ale rozhodli, že Němec zůstane i roku 1977 kolegou Jamese Hunta.

- Michel Leclére, jehož vstupní rok do F1 s týmem Wolf-Williams nedopadl nejlépe, chtěl i roku 1977 znovu zaútočit na titul mistra Evropy F2. Francouz měl nastoupit za tým Williho Kauhsena, který zakoupil veškerý materiál, vozový park a motory Renault V6 Jabouilleho týmu Elf. Novopečený evropský šampion F2 Jabouille se měl soustředit výhradně na projekt Renault-F1.

- Masami Kuwašima, který před velkou cenou Japonska jednal o vozu Brabham s týmem RAM, měl do své domácí velké ceny vyrazit přeci jen na Wolf-Heskethu. Po Amonově zranění měl Walter Wolf kokpit volný. Ohledně Japoncových sponzorů si ale Wolf nebyl úplně jistý a jako "náhradu pro všechny případy" do Japonska pozval i Rakušna Bindera. Moudré to opatření...

- V Dijonu, kde se měla roku 1977 konat velké cena Francie, představili novou část dráhy s vracečkou Parabolique, která kraťoučkou trať prodloužila na únosnou délku. Spojovací esíčko de la Bretelle tedy formule 1 musela vynechat.

Jižní Afrika hlásila malou senzaci: mistrem národní formule Ford 1600 se totiž stalo rychlé děvče, Desiré Wilsonová! Poslední závod v Kapském Městě Desiré kvůli defektu nedokončila. Vyhrál bratr Tiffa Needela, Mike před Wilsonovým velkým soupeřem Mikem Hoffmanem. Rozhodnutí o titulu nemohlo být těsnější: Wilsonová a Hoffman totiž měli nakonec stejný počet bodů, stejný počet vítězství (čtyři) a stejný počet druhých míst. Rozhodlo jedno čtvrté místo Wilsonové...

Dříve našlapaná Intersérie neměla v sezoně 1976 právě svůj nejsilnější rok. Seriál sestával pouze z šesti podniků a našel jasného dominátora, Reinholda Joesta. Úvodní závody na letišti v Kassel-Caldenu a v Zolderu ještě "směli" vyhrát Peter Hoffmann (McLaren-Chevy) a Martin Raymond (Chevron B31). Od srpnového podniku na Hockenheimringu se ale "do věci vložil" Joest na svém Porsche 908 turbo a vyhrál i následující podnik na Nürburgringu. Na letišti v Mainz-Finthenu sice Joesta dokázal porazit Jörg Obermoser (Toj), finále v Hockenheimu ale znovu ovládl Joest. Podobně jako v německé DRM se ovšem i v Intersérii bodovalo jak v Divizi 1 (volné motory do 3000ccm), tak i v Divizi 2 (motory do objemu 2000ccm) a nejvíce bodů během sezony nasbíral "Stumpenherbie" Herbert Müller. Švýcar se stal mistrem na konstrukci krajana Petera Saubera před Němcem Helmutem Brossem (Lola) a Joestem.

Získala roku 1976 titul mistra jihoafrické FF1600: Desiré Wilsonová se měla o několik let později stát jedinou ženou, která kdy vyhrála závod formule 1.

170255

Francouzi prodloužili trať v Dijonu o "Parabolique", aby byl okruh hoden závodu mistrovství světa F1.

170260

Intersérie na Nürburgringu: Reinhold Joest vede před Martinem Raymondem, Robinem Smithem, Bobem Wollekem, Herbertem Müllerem, Helmutem Brossem a Lellou Lombardiovou.

170265