Velká cena Mexika 1991

Sezona 1991 se nesla ve znamení souboje McLarenu a Williamsu. Proti sobě stáli giganti: na jedné straně Ayrton Senna a Gerhard Berger, na druhé Nigel Mansell a Riccardo Patrese. První čtyři velké ceny v USA, Brazílii, San Marinu a Monaku vyhrál Senna, pátou v Kanadě Nélson Piquet s benettonem a šestá se jela v México City.

Sir Frank zatím vycházel naprázdno, ovšem v půli června si před Grand Prix Mexika mimořádně věřil: „Renault pracuje jako šílený, motory šlapou ostošest. Teď už konečně musíme vyhrát. Jsem si tím docela jistý!“

Aut bylo tenkrát na autodromu bratří Rodríguezů v Mexico City přihlášeno tolik, že se dokonce jela předkvalifikace. Do ní museli i takoví borci jako JJ Lehto, Andrea de Cesaris či Nicola Larini. O malou senzaci se naopak postaral outsider Olivier Grouillard s vozem italského výrobce ráfků Fondmetal, jenž se kvalifikoval jako desátý.

Větší pozornost ale na sebe stáhla jiná událost. V pátečním tréninku se těžce vyboural Senna. V pověstné zatáčce Peralta se mu auto zhouplo právě v okamžiku, kdy řadil. Už to nevyrovnal, přeletěl žalostně úzkou bezpečnostní zónu a v rychlosti 285 km/h to napral do bariéry z pneumatik. Skončil koly vzhůru, ale z kokpitu se vyhrabal sice otřesený, ale nezraněný. „Jako byste ho neznali. Ten je tak odolný, že by se musel převrátit aspoň pětkrát, aby příště trochu ubral,“ okomentoval nehodu a její následky Brazilcův kamarád Berger.

181385

Ayrton Senna měl v tréninku hrozivě vypadající havárii

Pole position si vyjel Patrese před Mansellem. Ten ale musel do závodu nastoupit s náhradním, o něco slabším motorem. Ve druhé řadě stáli Senna a Jean Alesi s nejrychlejším ferrari. Jeho kolega Alain Prost musel vzít zavděk sedmým stáním za Bergerem a Piquetem. A ještě dodejme, že jako třetí od konce začínal jakýsi Mika Häkkinen, absolvující v Teamu Lotus svoji teprve šestou velkou cenu…

Nervozita panovala od samého začátku. Startovní procedura vyšla až napotřetí. Poprvé byla zastavena kvůli Lehtově kouřící BMS Dallaře, při repete to zase „chcíplo“ Grouillardovi.

Úvodní přetlačovanou pro sebe rozhodl Mansell, za ním se seřadili Alesi, Senna, Patrese a Berger. Rudý monopost však postupně vyklízel pozice, čímž jen dokumentoval mizerii, v níž se Scuderia počátkem 90. let nacházela. Už v pátém kole odstoupil kvůli mechanickým potížím Berger. Vpřed se naopak po nepovedeném úvodu dral Patrese. „Nejdříve jsem chtěl šetřit pneumatiky a nedělat žádné hlouposti. Ale auto bylo fantastické a brzy jsem byl tam, kam jsem patřil,“ svěřil se pak v cíli.

V devátém kole se už lepil na druhého Sennu a v jedenáctém okruhu ho parádně vybrzdil. Williamsy tím opanovaly čelo, leč po nějaké stájové režii nebylo ani památky. Patrese nakonec Mansella zdolal a vytvořil si na něj solidní náskok.

Senna měl v té době úplně jiné starosti. Sotva se zbavil dorážejícího Piqueta, jal se ho k údivu všech obtěžovat De Cesaris. Italský veterán hájil barvy týmu Eddieho Jordana, který byl ve F1 úplným nováčkem a všem zatím spíše pro legraci. Teď poprvé ukázal zuby. Obhájce tlak ustál s vypětím všech sil. Pak se zase karta obrátila a Senna zaútočil na Mansella. Nejblíže k předjetí měl ve 33. kole, kdy se dostal na soupeřovu úroveň, ovšem ne před něj. Nakonec musel kvůli přehřívajícímu se oleji svoje úsilí vzdát. Ve finiši se ještě Mansell s mnohem zachovalejšími pneumatikami Patresemu přiblížil na sekundu. Víc už ale nestihl.

181387

Ivan Capelli za volantem vozu Leyton House odstoupil s poruchou motoru Ilmor

O závěrečné drama se postaral De Cesaris, jedoucí si pro skvělé čtvrté místo. Jenže dvě stě metrů před šachovnicí mu došel benzin. Závodník s nadlidskou námahou a za mohutného povzbuzování zaplněných tribun dostrkal auto za cílovou čáru, aby se vzápětí dozvěděl, že je diskvalifikovaný. Rozlícený Jordan nicméně začal běhat od čerta k ďáblu a dosáhl zdánlivě nemožného. Diskvalifikace byla zrušena s odůvodněním, že závod skončil dříve, než De Cesaris začal tlačit!

Výsledky: 1. Riccardo Patrese (Williams/Renault) 1:29:52,205, 2. Nigel Mansell (Williams/Renault) +1,336, 3. Ayrton Senna (McLaren/Honda) +57,356, 4. Andrea de Cesaris (Jordan/Ford Cosworth) -1 kolo, 5. Roberto Moreno (Benetton/Ford Cosworth) -1 kolo, 6. Eric Bernard (Lola/Ford Cosworth) -1 kolo, 7. Gianni Morbidelli (Minardi/Ferrari) -1 kolo, 8. Thierry Boutsen (Ligier/Lamborghini) -2 kola, 9. Mika Häkkinen (Lotus/Judd) -2 kola, 10. Johnny Herbert (Lotus/Judd) -2 kola.

181389

Riccardo Patrese v Mexiku vybojoval jedno ze svých šesti vítězství v kariéře