aneb Malování čertů na zeď.

Nehoda Roberta Kubici během Velké ceny Kanady do značné míry zastínila dlouho předpovídané vítězství Lewise Hamiltona a znovu vyvolala debaty na téma bezpečnosti vozů formule 1. Nikoliv však negativní, nýbrž až nezdravě pozitivní a oslavné.

"Kubica podvedl smrt," napsaly noviny v jeho rodné zemi. Nebyl to však polský pilot samotný, celý svět formule 1 je jako vychytralý Dařbuján, který obelstil Smrťáčka a zdánlivě popírá zákony fyziky.

V dekádách (nedávno) minulých musel mít jezdec štěstí, aby z těžké havárie vyvázl živ. V současnosti pouze stačí nemít smůlu. Neustále se zvyšující standardy v bezpečnosti vozů i okruhů pomáhají posouvat hranice možného a vyvolávají domnělý pocit neohroženosti. Ten je však falešný.

Je pravda, že díky současné konstrukci vozů zůstáváme naštěstí ušetřeni podobných morbidních výjevů, jakým byla třeba smrt Gillese Villeneuva, ovšem stačilo jen pár centimetrů a mohl být letos v Austrálii bez hlavy Alex Wurz.

V kritickém okamžiku jsou podobné drobnosti rozhodující a tento faktor nedokáže eliminovat žádná technologie. Vzpomeňme například na na první pohled banální nehodu Heinze-Haralda Frentzena při závodu DTM na Hockenheimringu, z které se bývalý vicemistr světa formule 1 zotavoval několik týdnů.

Titanic byl svého času považován za nepotopitelný a v podobné situaci by se mohla ocitnout i formule 1. Zdá se vám to v současné době nepravděpodobné? Možná, ale stejně nepravděpodobné se mohlo na začátku roku 1994 zdát, že by po dlouhých 12 letech bez smrtelné nehody zahynuli během jednoho závodního víkendu hned dva piloti.

Ale pro podobné paradoxy nemusíme chodit ani tak (dnes už) daleko do minulosti. Kdo by si např. pomyslel, že jeden a ten samý pilot těžce havaruje za stejných okolností, ze stejné příčiny a na stejném místě dva roky po sobě? Přesto se to Ralfovi Schumacherovi v Indianapolis povedlo.

I přes všechnu tu moderní technologii to může ve finále být otázka štěstí nebo smůly. Šlechetné a vytrvalé snahy Maxe Mosleye a celé FIA pomáhají snižovat riziko, když však jde lidově řečeno do tuhého, je to stále do jisté míry ruská ruleta. Pouze se nám za poslední roky navýšil počet prázdných komor v revolveru.

Někdo by to mohl považovat za malování čertů na zeď, ale vždy, když slyším chvály na neuvěřitelnou bezpečnost monopostů, vzpomenu na televizní přenos kvalifikace GP San Marina osudného roku 1994.

Komentátoři stanice Eurosport tehdy pěli ódy na fantastickou odolnost vozů z karbonu po páteční nehodě Rubense Barrichella a přerušil je až záběr na zmrzačený vůz Simtek a bezvládné tělo Rollanda Ratzenbergera…