Sezóna se nám závodem ve Watkins Glen přehoupla do své druhé poloviny a na následující dva závody se letos poprvé stěhuje mimo území Spojených států.  Kanadské závody mají vždy velkou návštěvnost. Podnik v Torontu má velkou tradici. Na současné trati zaburácely motory závodních monopostů poprvé v roce 1986.

První experimenty se závody u Toronta mají ale ještě starší datum. Šampionát USAC zavítal poprvé na nedaleký okruh Mosport Internatonal Raceway v roce 1967. Bobby Unser si ve voze Eagle-Ford připsal své první vítězství v USAC. Další rok v Mosportu vyhrála jiná legenda americké formulové scény, Dan Gurney, který v té samé sezóně startoval i ve Formuli 1 a který je jedním z pouhých tří závodníků pyšnících se vítězstvími jak v F1, tak v sérii IndyCar (či CART/USAC), tak v NASCARu. Tohle dokázali už jen Mario Andretti a Juan-Pablo Montoya. Trvalo skoro deset let, než se USAC do Mosportu vrátil. Závod v roce 1977 vyhrál nikdo menší, než A.J. Foyt. O rok později triumfoval Danny Ongais. Už roce 1977 se se závody v Kanadě poprvé spojil pivovarnický gigant Molson, jehož jméno budeme vídat před všemi kanadskými podniky až do začátku 21. století.

Hádejte, kdo to je! Nováček CART roku 2001 - Scott Dixon!

Na Torontském výstavišti měli zájem o pořádání závodu už od roku 1968, ale poprvé se Torontští dočkali závodu až v roce 1986. Bobby Rahal poprvé od pětistovky v Indianapolis zvítězil a zahájil svůj úspěšný atak na jezdecký titul. V Torontu se závodilo nepřetržitě až do roku 2007. V loňské sezóně se podnik na výstavišti stal obětí spojení ChampCar a IndyCar a v kalendáři pro něj nezbylo místo. Ale již v květnu loňského roku se závod pevně spojil se svým největším hrdinou. V Torontu vítězili jen ti nejvýznamnější jezdci americké formulové scény. Krom Bobbyho Rahala se do Victory Lane podívali třeba Emerson Fittipaldi, Al Unser Jr. (dvakrát), Paul Tracy (taky dvakrát), Alex Zanardi, Christiano da Matta nebo Sébastien Bourdais. Ale Michael Andretti, jehož stáj Andretti-Green Racing je novým promotérem závodu, v Torontu v nejslavnějších letech CART triumfoval sedmkrát! Právě Andrettiho jezdci budou velkými favority závodu. Na své předchozí vítězství budou jistě chtít navázat také Will Power (2007), Justin Wilson (2005) a Dario Franchitti (1999).

Kde ty před-před-předloňské sněhy jsou (Tracy a Bourdais v Torontu v roce 2005)

Musíme ještě zmínit tragickou událost ze závodu z roku 1996. Zbývala pouhá tři kola do konce, když se kola vozů Stefana Johansonna a Jeffa Krosnoffa vzájemně dotkla. Vůz jednatřicetiletého Američana se vznesl, přelétl betonovou bariéru a narazil do plotu. Přední kolo zasáhlo a usmrtilo traťového maršála Garyho Avrina. Plot nedostatečně zbrzdil Krosnoffův vůz a došlo ke kontaktu jezdce a vzrostlého stromu rostoucího za oplocením. Vůz se vrátil rozpůlený na dráhu. Ani okamžitý zásah lékaře nedokázal Krosnoffovi zachránit život.

Doufejme, že nedělní závod se ponese v radostnějším duchu a my uvidíme pěkné souboje v první zatáčce u Prince´s Gate nebo na dlouhé rovince Lakeshore Boulevard táhnoucí se podél břehu jezera Ontario. Pro Tracyho a Taglianiho bude Toronto nejspíše vrcholem sezóny. Spousta jezdců nasadí na voze netradiční zbarvení. Paul Tracy bude místo pojišťovny Geico propagovat místní dealery vozů Honda a kanadské veterány.

Toronto – Exhibition Place:
Délka trati: 1,755 míle (2,824 km), 12 zatáček
Poslední vítěz: Will Power (Walker Racing)
Poslední pole position: Sébastien Bourdais, 0:58.228
Nejrychlejší kolo: 0:57.182 Gil de Ferran (Walker Racing), 1999 CART FedEx Championship Series

Časový harmonogram (SELČ)
Pátek 10. 7.
16:10 – 17:40 1. trénink
19:50 – 20:50 2. trénink
Sobota 11. 7.
15:40 – 16:10 3. trénink, 1. skupina
16:10 – 16:40 3. trénink, 2. skupina
20:05 – 21:35 Kvalifikace
Neděle 12. 7.
15:00 – 15:30 Warm-Up
19:00 Start závodu Honda Indy Toronto