Motorsport před 40 lety - 28. díl.

V Grand Prix velké Británie potvrdil Niki Lauda znovu, že je s odstupem nejrychlejším pilotem ročníku – pod vavřínovým věncem se 20. července 1974 ovšem radoval po Rakušanově smůle někdo jiný.

- Ano, Niki Lauda a jeho Ferrari 312 B3 byli již roku 1974 naprosto dominujícím prvkem šampionátu formule 1 – přídomek „neporazitelní“ jim ovšem měl patřit až v letech 1975 a 1976. Letos se Scuderia ještě dokázala čas od času porazit sama, tak jako v britské Grand Prix. Niki byl ve všech trénincích nejrychlejší. V rozhodující kvalifikaci v pátek odpoledne sice dosáhl stejného času i Ronnie Peterson (měřilo se jen na desetiny sekundy!),

Laudovi ale opět patřila pole-position, protože času dosáhl dříve. V Salzburgu žijící Vídeňák neměl ani při sobotním startu problém dokázat, že je jedničkou cirkusu. Zatímco Peterson příliš divoce protočil kola náhonu, ujal se červený 312 B3 jakoby samozřejmě vedení a uháněl směrem vítězství. Zbytek světa se za Laudou z prvního kola vrátil v pořadí Scheckter, Regazzoni, Peterson, Reutemann, Fiitipaldi, Pryce a Stuck. 20 kol před cílem však Lauda začal tušit, že jeho krasojízda možná nepovede k vytouženému a zaslouženému cíli: někde musel najet na ostrý předmět, který prorazil do jeho pravé zadní pneumatiky malou dírku. Zatím tuto „slow puncture“ dokázal kompenzovat talentem a odstředivou sílou, po dalších deseti kolech ale guma ztratila tolik tlaku, že musel viditelně zpomalit.

Co teď? Následovat výzvám z boxu k výměně a tím definitvně vítězství zahodit, nebo zkusit „přežít“ s daným náskokem? Lauda se rozhodl pro boj na trati. Jeho kalkulace nevyšla. Šest kol před cílem jej předjel Scheckter, o dvě kola později i Fittipaldi a nakonec také Ickx. V předposledním kole z Laudovy pneumatiky již létaly cáry a musel tedy do boxů, kde během 15 sekund obdržel novou gumu a – nemohl znovu vyjet do závodu! Čumilové, organizátoři a členové týmů totiž mezitím ucpali boxy a jejich výjezd, protože právě zdravili vítěze Schecktera projíždějícího cílem! Nešťastník Lauda byl tedy hodnocen se zrátou kola jen jako 9., po nekonečných diskuzích a protestech Scuderie byl dodatečně klasifikován jako pátý – dva skromné bodíky ale jezdce, který přišel o jisté vítězství ale težko tešily.

Víkend v hrabství Kent ale byl zajímavý i z jiných důvodů. Na Grand Prix se přišlo podívat téměř 100.000 diváků, což bylo pro Brands Hatch rekordem. Do závodu vyrazily vozy F1 poprvé po „zahřívacím kole“ a senzační byl i samotný počet účastníků. O 25 startovních míst se přelo 35 jezdců a obsazení v kokpitech bylo již poněkolikáté notně promícháno: Carlos Pace poprvé vyrazil na továrním Brabhamu. U Surteese nahradil Brazilce Derek Bell. Howden Ganley poprvé předvedl dezolátní japonskou konstrukci Maki. Zraněného Edwarde u týmu Hill-Lola nahradil Peter Gethin. Tým Dempster nasadil Heskethův starý March 731 pro Mika Wildse, zatímco mecenáš Harper koupil Davidovi Purleyovi Pryceho Token-Ford. Vedle dalších exotů (John Nicholson s Lyncarem, Leo Kinnunen s AAW-Surteesem a Schenken s Trojanem) se do kvalifikací poprvé vrhla i Lella Lombardiová na soukromém Brabhamu BT42. Nevedla si zle: ve čtvrtek byl 25., v sobotu dopoledne 32. a odpoledne 29. Na kvalifikaci jí ale nakonec scházelo osm desetin...

- Hans-Joachim Stuck prchal z Brands Hatch hned po své nehodě v 36. kole směrem Německo: v Diepholzu se jel další závod DRM. Na letištním prozatimním okruhu nejdříve vedl Rolf Stommelen na továrním Fordu Capri. Přehřáté brzdy (po projetí cílem se vzňaly a musely být uhašeny požárníky) ale budoucího jezdce Hillu-F1 připravily o vítězství. U Stuckova BMW CSL měli technici problém decelerace lépe pod kontrolou a Hans-Joachim vyhrál před Johnem Fitzpatrickem na Kremer-Porsche. Za třetím Stommelenem se klasifikovali Hans Heyer (Kremer-Porsche), Klaus Ludwig (Ford Capri) a další víkendový „double starter“, Tim Schenken (Loos-Porsche).

- Na ultra-rychlém oválu v Michiganu slavil Bobby Unser své třetí vítězství v šampionátu USAC. Po startu zase jednou vedl AJ Foyt, také tentokrát se ale stal obětí závady motoru Foyt-Ford. Po zbytek závodu tedy honil Olsonite-Eagle vedoucího Bobbyho jeho bratr Al (Viceroy-Eagle) a sourozenci se nakonec mohli tešit z druhého průjezdu cílem stylu 1-2 sezony 1974. Za nimi skončili Gordon Johncock a Johnny Rutherford (po nehodě ve Watkins Glenu s nohou v gipsu!).

- Na Autodromo Santa Monica v Misanu se konal třetí závod mistrovství Evropy dvoulitrových sportovních vozů. Průběh a výsledek obou dílčích závodů, jejichž časy se sečítaly, jasně poukázal na nastávající vývoj na sektoru sportovních prototypů: Renault a jeho sportovní dcera Alpine připravovaly velký úder, jehož cílem bylo zvítězit jednoho dne v Le Mans. V Itálii se jasně prosadil Jean Pierre Larrousse před Alainem Serpaggim. Trojitý úspěch Renaultu-Alpine zhatil pouze rozbitý motor ve voze Gerarda Larrousseho. Na zbytek pole zbyly jen drobky: třetí skončil Pino Pica (Osella-Abarth PA2) před Jeanem-Louisem Lafossem na stejném voze.

- V rámci velké ceny F1 nastoupila v Brands Hatchi i výborně obsazená britská formule Atlantic. Závod vyhrál slibný Alan Jones. Díky sponzorovi Harry Stillerovi měl Australan k dipozici konečně materiál hodný jeho talentu: nový March 74B a po 25 kolech se prosadil před Davidem Morganem a Jimem Crawfordem. Za Američanem Tedem Wentzem dojel Tony Brise, devátou pozici obsadil mladý Mexičan Hector Rebaque.


Daroval Kenovi Tyrrellovi vítězství nejdůležitější: Jody Scheckter vyhrál pro tým domácí Grand Prix v Brands Hatchi.

146443

Jeden z několika „exotů“ v kvalifikaci pro Brands Hatch: David Purley na Tokenu-Ford Boba Harpera.

146445

 Renaulty-Alpine kralovaly v Misanu: Jabouille před Larroussem a Serpagim.

146448