Novinky

  • 28.03.2024 Good Z Güntera Steinera je ambasador VC Miami.

  • 23.03.2024 Good Roman Staněk vybojoval ve sprintu v Austrálii 2. místo

  • 22.03.2024 Good Vettel bude testovat Porsche 963 LMH.

Facebook Instagram

Když se v Monze jezdilo našikmo

Když se v Monze jezdilo našikmo

Slavná pasáž z filmu Grand Prix měla reálný předobraz.

Pokud pomineme dráhu v Indianapolisu, kde je klopení jen velmi malé, byly v rámci MS F1 použity jen dvě tratě s výrazně strmými zatáčkami. Kromě berlínského Avusu, kde se jelo jen v roce 1959, to byla především kombinovaná trať autodromu v Monze.

Okruh v Královském parku v Monze byl vybudován v roce 1922. Po vzoru jiných projektů té doby byla jeho součástí i klopená dráha. Ta byla v roce 1939 zbourána. Po válce byl postaven zcela nový ovál s velkým klopením. Ten se začal používat v roce 1955. Ovál vytvářel s klasickým okruhem kombinovanou trať, na níž vozy v každém kole projížděly dvakrát cílovou rovinkou, podélně rozdělenou jen pilony.

Po startu na levé straně cílové rovinky trať směřovala do Curva Grande, přes dvojitou Curve di Lesmo, Ascariho a jižní parabolickou zatáčku před boxy. Z pravé strany cílové rovinky se v místě, kde je dnes první šikana, najíždělo doprava na severní klopenou zatáčku, která na mostě v prostoru mírné Curva dei Seraglio (toto přemostění je zde dodnes) křižovala silniční okruh. Dále trať vedla přes klopenou rovinku Rettilineo di Levante do jižní klopené zatáčky, odkud znovu směřovala do levé části cílové rovinky. Celkem bylo jedno kolo na kombinované trati v této podobě dlouhé přesně 10 km.

Jezdci na klopené dráze jezdili neradi. Pro extrémně rychlou trať se obvykle zkoušely různé aerodynamické úpravy vozů včetně zakrytí kol a kokpitu. Jízda po klopené dráze nesmírně zatěžovala zavěšení a její betonový povrch rychle opotřebovával pneumatiky.

Kombinovaná trať byla pro F1 použita jen v letech 1955-56 a 1960-61. V roce 1955 Monza viděla triumf aerodynamicky karosovaných vozů Mercedes-Benz. Vyhrál Fangio. O rok později zvítězil Moss s maserati, ale drama se odehrálo za ním. V boji o titul přenechal Collins svůj vůz Lancia-Ferrari Fangiovi, který se díky tomu počtvrté stal mistrem světa.

V roce 1960 britské týmy odmítly účast ve VC Itálie, protože měly obavy, že jejich extrémně vylehčené vozy nesnesou velké zatížení klopené dráhy. Spanilou jízdu trojice Ferrari Dino vyhrál Phil Hill a dosáhl posledního prvenství pro vůz s motorem vpředu v MS. Vzhledem k problémům s pneumatikami nebyla průměrná rychlost tohoto nejrychlejšího závodu, který se zde jel, nijak mimořádná - 212,5 km/h.

V roce 1961 začal závod tragédií, když po kolizi s Clarkovým lotusem na silniční části před zatáčkou Parabolica vylétlo ferrari von Tripse mezi diváky. Při nehodě přišli o život von Trips a 14 dalších lidí. Tím se otevřela cesta k vítězství i titulu pro Phila Hilla s Ferrari Dino, tentokrát už s motorem vzadu.

Kombinovaná trať měla být přes protesty jezdců použita i v roce 1963, ale po první nebezpečné havárii v tréninku se nakonec jelo na tradičním okruhu. V letech 1957 a 1958 se pouze na klopené dráze uskutečnil závod na 500 mil za účasti nejlepších jezdců z Indianapolisu. Kvůli opotřebení pneumatik byl rozdělen na tři rozjížďky. Vítězi se při poměrně slabé účasti Evropanů, kteří neměli odpovídající vozy, stali Američané Jimmy Bryan a Jim Rathman.

Kombinovaná trať se používala ještě později pro závod vytrvalostního MS na 1000 km v letech 1965 až 1969, ovšem se šikanou před nájezdem na klopený úsek. Poté byla klopená dráha opuštěna. O její světový věhlas se postaral kultovní film Grand Prix Johna Frankenheimera, který na ní do prostoru s přemostěním umístil závěrečnou tragickou havárii. Film se natáčel v roce 1966, kdy se zde ale už velká cena nejezdila.

Dnes se vedou spory o to, zda nepoužívané betonové monstrum klopených zatáček zbourat nebo zachovat jako památník.

Vítězové VC Itálie v Monze na kombinovaném okruhu s klopenou dráhou:

1955 Juan Manuel Fangio (RA) Mercedes-Benz W196S

1956 Stirling Moss (GB) Maserati 250/F

1960 Phil Hill (USA) Ferrari Dino 256

1961 Phil Hill (USA) Ferrari Dino 156