Novinky

  • 12.04.2024 Bad Zemřel Ted Toleman, zakladatel týmu F1

  • 08.04.2024 Bad Další Albonovo poškozené šasi letí do Silverstonu.

  • 28.03.2024 Good Z Güntera Steinera je ambasador VC Miami.

Facebook Instagram

Spirála dějin amerických formulí

Spirála dějin amerických formulí

Prožíváme znovu rok 1978?

Po přečtení zprávy o tom, že vlastníci týmů chtějí sami řídit šampionát, nejsou spokojeni s tím, jak jej vede skupina vlastnicky spojená s Indianapolis Motor Speedway, chtějí větší pozornost pro ostatní závody, lepší televizní kontrakt vás možná zasáhl pocit deja vú? To už jsme někdy slyšeli, že?

Přenesme se o 34 let zpátky. Začíná rok 1978 a jeden bývalý závodník Formule 1, který se vrhl na dráhu majitele závodního týmu v šampionátu USAC právě obeslal své kolegy dopisem, vejde do dějin jako Gurney´s White Paper (Celý text si můžete přečíst zde ). Dan Gurney si stěžuje na slabé vedení šampionátu ze strany USAC (United States Auto Club), organizace založené v roce 1955 majitelem Indianapolis Motor Speedway Tonym Hulmanem, která převzala roli pořadatele formulových závodů v USA potom, co se dosavadní pořadatel - AAA (American Automobile Association) rozhodla odejít ze závodění po tragické havárii v Le Mans. Gurney dává svým kolegům za příklad Formuli 1, kde se majitelé stájí spojili v Formula One Constructors Association, do čela postavili výraznou osobnost (Bernieho Ecclestonea) a dokázali výrazně zvýšit zájem o Formuli 1 a tím pádem i zisky pro ně samotné. Gurney navrhoval vznik podobné organizace, pojmenované Championship Auto Racing Teams neboli CART), aby týmy mohly mluvit jedním hlasem a měly při jednání s USAC větší slovo. Ale USAC jim odmítl naslouchat, což vedlo ke vzniku nového šampionátu a dlouholetému sporu, který ukončil až bankrot Champ Car World Series v roce 2008. Tedy alespoň jsme si mysleli, že jej vyřešil.

Uznávaný americký novinář z prostředí IndyCar Gordon Kirby přichází na začátku září s rozsáhlým článkem na téma sporů v amerických formulích. Bere si k ruce ten nejlepší zdroj, Dana Gurneyho, který zavzpomínal na konec 70. let a na důvody, proč vznikl CART. Pokud se o tom chcete dozvědět více, určitě si zmíněný článek přečtěte.

„Indy byla centrem, kolem kterého se celý šampionát USAC točil,“ vzpomíná Gurney v roce 2012. „Tradicí v Indy bylo mít jeden závod ročně, který byl dost velký na to, aby hodně vydělal a měl úžasnou historii. Byl to prostě skvělý podnik. V té době byl s přehledem největší ve světě závodění. Možná se mu trochu blížilo Le Mans, ale Indy byla ta největší událost.“
„USAC byl dítětem (Indianapolis Motor) Speedway. USAC tu byl proto, aby pořádal květnový závod a také mu bylo povoleno, aby měl ostatní závody, které vytvořily národní mistrovství. To bylo v pořádku, žádný problém, ale zbytek šampionátu byl zastrčený. Neměl žádné vedení a byl víceméně zchátralý. Každý promotér na každé trati si mohl dělat, co chtěl, propagovat či nepropagovat závod. Byla to velmi volná organizace a mezi jednotlivými závody a Indy 500 nebylo moc propojení. Ostatní závody byly víceméně sirotci, kteří nikoho nezajímali. Taky nikdo neslyšel nic o marketingu. Vody byly stojaté. Nemůžete podnikat, vlastnit závodní tým, mít jen jeden velký závod ročně a krom něj pár chcípáků, pokud to neděláte jen jako koníček, ale opravdový business.“
V mnoha věcech se současný stav série podobá tomu, v jakém se USAC nacházel na konci 70. let. V roce 1996 prezident Indianapolis Motor Speedway (IMS) Tony George založil IRL, ta postupně nahradila CART a nástupnickou Champ Cars. Tak jako USAC byl dítětem IMS, je jím i INDYCAR. Pro týmy se podnikání v branži stává stále náročnější a majitelé jej mnohdy musí dotovat z jiných aktivit (nebo nabírat jezdce, za kterými stojí sponzoři). Zájem médií a především televize, je malý. O IndyCar Series se budou až do roku 2018 dělit celostátní televize ABC a kabelová NBC Sports Network, ale sledovanost především na kabelovce je tragická a stále klesá, což odrazuje sponzory.

Právě televizní kontrakt považoval Gurney za klíčovou věc, která se CART nepovedla. Kritizoval ostatní zakladatele, že jej nenechali o kontraktu vyjednávat a vzali cokoliv, hlavně aby série byla co nejvíce na obrazovkách. Sice šampionát rostl a lákal další fanoušky, ale ne takovým tempem, jak by růst mohl.

Roger Penske (vlevo) a Chip Ganassi. Budoucí spoluvlastníci IZOD IndyCar Series? 

Na druhou stranu, ostatní závody v kalendáři IndyCar Series nejsou jen pro ozdobu a výkonný ředitel Randy Bernard se opravdu snaží, aby je co nejvíce zatraktivnil. Během posledních let jsme se dočkali dalších dílčích šampionátů na oválech a okruzích, té vsázky na závod v Las Vegas, kdy měl vítěz dostat 5 milionů, pokud by to nebyl jezdec IndyCar (později se to změnilo na 2,5 milionů pro vylosovaného fanouška a 2,5 milionu pro Dana Wheldona, pokud by vyhrál z posledního místa). INDYCAR představila novou trofej pro vítěze, Astor Cup. Vrací se tradice tří pětisetmílových závodů, tzv. Triple Crown, byť jeden bude měřit jen 400 mil (kvůli prostoru, který je závodu ochotna věnovat televize ABC). INDYCAR má v čele výrazného ředitele, což byla další z věcí stojících podle Gurneyho za neúspěchem CART (doslova řekl, že místo Bernieho Ecclestonea byl vždy výkonným ředitelem Forrest Gump).
Pokud je to co píše Sports Business Journal pravda, tak se sešla opravdu různorodá skupina zájemců o odkup INDYCAR. Roger Penske spoluzakládal CART, ale také přispěl k jeho úpadku, když od sezóny 2002 přesunul svůj tým do IRL. Kevin Kalkhoven společně s Gerrym Forsythem a Pauem Gentilozzim prodlužoval existenci Champ Cars odkupem pozůstatků CART. A Tony George? To, co v polovině 90. let kritizoval na CART nejvíce, tedy dominanci neamerických jezdců, málo oválů, techniku, která nebyla vyrobena v USA, najdeme dnes v jím založeném šampionátu. Kritizoval, že týmy hrají podle svých zájmů a nehledí na promotéry a majitele okruhů. A teď, když skončil v roli prezidenta IMS a je spoluvlastníkem týmu Ed Carpenter Racing, chce i toto vrátit před rok 1996.