V roce 1970 byl týmovým kolegou Jochena Rindta

V neděli 8. dubna zemřel ve věku nedožitých 75 let britský automobilový závodník John Jeremy Miles. Jeho kariéra ve F1 byla sice velmi krátká (pouhých 12 VC a dva body), ale nikoliv bezvýznamná.

Pocházel z umělecké rodiny, otec Bernard Miles byl slavným divadelním a filmovým hercem (například ve snímcích Alfreda Hitchcocka), povýšeným roku 1979 do šlechtického stavu.

Po začátcích se sportovními vozy a ukončení studia strojního inženýrství přešel koncem šedesátých do F3, v níž vyhrál čtyři mezinárodní závody s továrním lotusem. Ve F1 mu Colin Chapman dal šanci v sezoně 1969, a to v experimentálním monopostu Lotus 63 s pohonem všech kol. Ovšem až poté, co s tímto autem odmítli postupně jet Graham Hill, Jochen Rindt a Mario Andretti. Patrně věděli, co činí, neboť Miles z pěti pokusů čtyřikrát nedojel a jen doma v Silverstone zaznamenal desáté místo.

Na sklonku roku 1969 Hill těžce boural, utrpěl vážné zranění a do oficiální sestavy Lotusu se již nevrátil. Miles se tak stal druhým pilotem britské stáje vedle Rindta. Nezačal špatně, ve VC JAR s modelem 49 odmávnut jako pátý. Byly to však jeho jediné body, jež v MS získal. S novou „dvaasedmdesátkou“ se nedokázal sžít. Ve Španělsku a Monaku se dokonce nekvalifikoval, v Británii, Německu a Rakousku nebyl klasifikován. Cíl spatřil jen v Zandvoortu (7.) a v Clermont-Ferrandu (8.).

185463

John Miles před Jackym Ickxem ve VC Nizozemska 1970

Na Monze se důrazně stavěl proti tomu, aby z Rindtova automobilu odmontovali zadní křídlo. Když jeho stájový kolega smrtelně havaroval, dal Miles světu F1 okamžitě sbohem. V roce 1971 se ještě mihl v barvách BRM ve dvou nemistrovských podnicích, ale pak se věnoval už kláním plechových aut.

V roce 1985 založil Miles, který podědil kumštýřské geny, jazzové vydavatelství. V něm o jedenáct let později realizoval CD saxofonisty a klarinetisty Petera Kinga s názvem Tamburello, zasvěcené památce Ayrtona Senny.