Novinky

  • 13.03.2024 Neutral Massa kvůli ne-titulu žaluje FIA a FOM o dvě miliardy korun

  • 20.02.2024 Good Takuma Sato je výkonným poradcem Honda Racing Corporation

  • 13.02.2024 Good FIA má nového technického ředitele monopostů - Jana Monchauxe

Facebook Instagram

Vyšetřování skončilo, otazníky zůstaly

Vyšetřování skončilo, otazníky zůstaly

Legendy: Ayrton Senna 2/3

Po smrti v zatáčce Tamburello následovalo vleklé vyšetřování příčin tragédie. Do dnešních dnů však přetrvávají mnohé pochyby o jeho korektnosti.

Jasný je důvod smrti Ayrtona Senny. Ostrý předmět, pravděpodobně rameno závěsu předního kola, prorazil hledí přilby a způsobil smrtelné zranění jezdcovy hlavy. Nebýt toho, Senna by pravděpodobně z místa nehody odešel po svých.

Předběžná neoficiální zpráva o nehodě byla zveřejněna v březnu 1995. Jednoznačně se zde psalo, že příčinou nehody byla mechanická závada na voze. Jezdecká chyba byla vyloučena. Zpráva tvrdila, že se jezdec do poslední chvíle snažil nehodě zabránit.

Soudní projednávání začalo v listopadu 1996. Státní návladní označil šest osob jako podezřelé ze zavinění Sennovy smrti. Byli jimi majitel týmu Frank Williams, technický ředitel Patrick Head, šéfkonstruktér Adrian Newey, šéf společnosti SAGIS odpovědné za okruh v Imole Federico Bendinelli, ředitel okruhu Giorgio Poggi a ředitel závodu a zástupce FIA Roland Bruynseraede. Teoreticky jim hrozilo až pět let vězení. Smyslem soudu ale bylo především odhalit příčiny nehody a ne trestat.

Senna se přes limit dostal mnohokrát. Takto boural v Mexiku v roce 1991. Foto: DPPI

Britské týmy pohrozily bojkotem závodů v Itálii a toto riziko soud vystavilo politickému tlaku, protože vysílací práva na přenosy z F1 do Itálie patřila Silviu Berlusconimu. Většina předvolaných svědků pak využila práva nechat se zastupovat advokátem a odpovídat jen korespondenčně. Pouze Frank Williams byl ochoten spolupracovat.

Za těchto okolností soud mohl vycházet jen z posudků znalců. Za nejpravděpodobnější příčinu nehody byla od počátku označována porucha řízení. Na fotografiích vozu, pořízených bezprostředně po vyproštění Sennova těla, je totiž vidět volant s částí sloupku řízení. Jedna z expertních zpráv také uvádí, že Senna se prokazatelně nepokusil dostat vůz do smyku. Důvodem prý mohlo být jen to, že řízení nereagovalo na pohyby volantem.

Blízko místa, kde sloupek praskl, se nacházelo spojení původního hřídele s vloženým dílem, který jej prodlužoval z 905 na 917,3 milimetru. Expert na metalurgii označil lom ze 60 % jako únavový a uvedl, že zaoblení u spoje mělo menší poloměr, než bylo potřebné pro optimální rozložení namáhání v kritickém místě. Navíc byl použit jiný druh oceli než na původní sloupek. K lomu ale nedošlo v místě svaru, jak se někdy tvrdí. 

Havarovaný Sennův williams je odvážen do depa. Co se s ním dělo tam? Foto: DPPI

Nepotvrdilo se také podezření, že řízení bylo upravováno až před závodem v Imole. Za úpravu byli odpovědni Alan Young a Gavin Fisher. Oba byli předvoláni jako svědci, ale nedostavili se. Patrick Head kritiku odmítl: „Řízení bylo zkontrolováno po nehodě v předchozím závodě a nevykazovalo nic, co by svědčilo o nevhodném namáhání. Sloupek řízení nepraskl před nehodou, ale v důsledku přetížení při nárazu.

Jistí lidé od Williamsu údajně italskému tisku tvrdili, že ihned po nehodě Head křičel do vysílačky: „Co se stalo s řízením?“ Při opakovaném startu dostal Damon Hill pokyn, aby vypnul posilovač řízení. Při jeho zastávce v depu pak k vozu přistoupili dva technici a jeden z nich cosi odmontoval na přídi vozu. Williams za to dostal pokutu 10 000 dolarů, protože se u auta pohybovali lidé neoblečení do nehořlavých obleků.

Po čtyřech letech vyšetřování vynesl v listopadu 1998 soud verdikt. Jednoznačně konstatoval, že nehoda nebyla důsledkem chyby jezdce a vše na trati bylo v souladu s platnými předpisy FIA. Soud pak zprostil viny Franka Williamse, Federica Bendinelliho, Giorgia Poggiho a Rolanda Bruynseraedeho. Heada a Neweye státní návladní prohlásil vinnými tím, že nezajistili odpovídající kontrolu kvality při úpravě řízení, a požadoval pro ně několikaměsíční zákaz činnosti. Soud je ale osvobodil.

Jeden ze soudců půl roku po vynesení osvobozujícího rozsudku zveřejnil další zprávu, ve které dokazuje, že bez poruchy řízení by Sennův williams nemohl opustit trať způsobem, jakým se to stalo. Trosky vozu byly vráceny Williamsu a zdálo se, že vše skončilo. Později ale vyšly najevo zarážející skutečnosti.

Protokol uvádí, že telemetrický a záznamový systém Renaultu, zachycující procesy v pohonné jednotce, zůstal neporušen, ale stejné zařízení Williamsu bylo poškozeno. Podařilo se z něho získat záznamy jen z 18 ze 20 snímačů.

Ihned po nehodě byly trosky williamsu dovezeny do depa. Ještě před tím, než je zajistily italské úřady, pověřený technik Fabrizio Nosco obě „černé skříňky“ odmontoval. Se souhlasem technického delegáta FIA Charlese Whitinga si jednu z nich odnesli technici Williamsu. Na žádost soudu bylo zařízení vráceno do Itálie až v září, takže záznamy na něm mohly být upraveny. Navíc bylo poškozeno způsobem, který údajně připomínal ránu kladivem. Technik Renaultu Bernard Duffort, který byl u demontáže, ale soudu potvrdil, že bylo poškozené už před ní. 

Brazílie svému velkému synovi vypravila státní pohřeb. Foto: DPPI

Druhou nevysvětlenou záhadou je záznam z televizních kamer. Z té na Sennově voze je totiž náhle přerušen krátce před nehodou. Následují čtrnáct sekund šumu a pak záznam z vozu Gerharda Bergera.

Kamery měli na starosti zaměstnanci Ecclestoneovy FOCA. Přerušení záznamu vysvětlili tím, že když se v čele nic nedělo, přepnuli příjem na vůz Ukija Katajamy. Odpovědný pracovník ale omylem stiskl tlačítko Bergerova monopostu. Ve snaze chybu napravit zmáčkl další a zavinil tím výpadek signálu.

Původně byl soudu předložen záznam, který končil 1,4 s před nárazem. Později se ovšem objevil ještě druhý, který končí až o 0,5 s později. Jeden z poradců soudu, bývalý pilot F1 Michele Alboreto, po zhlédnutí oné půlsekundy podle pohybů volantu došel k závěru, že je na něm patrná porucha řízení. Tehdejší testovací pilot Williamsu David Coulthard nicméně soudu tvrdil, že se volant vozu FW16 běžně pohyboval až o 3,5 centimetru do stran, takže je vše v pořádku.

Profesor Fanghella z Janovské university vytvořil počítačovou simulaci trajektorie vozu, vycházející ze všech dostupných informací. Podle něho jeho pohyb nebyl vůbec ve spojitosti s úhlem natočení volantu, zaznamenaným na videozáznamu.

Proč nebyl Senna schopen zpomalit vůz před nárazem do zdi? „Prostě proto, že na to neměl dost času. Intenzivně brzdil, ale potom se dostal na trávu a pak už byl jen beton. Ze záznamového zařízení víme, že Senna stačil dvakrát podřadit. Také můžeme vyloučit poruchu na zavěšení kol. Vůz totiž zespodu chránila titanová deska, jejíž kontakty s vozovkou byly příčinou jiskření za vozem. Monopost plný paliva měl hmotnost 640 kilogramů a působila na něj v té rychlosti aerodynamická přítlačná síla odpovídající trojnásobku jeho tíhy. V zatáčce Tamburello asi 65 % z ní působilo na pravou stranu vozu. Pokud by došlo k poškození pérování nebo závěsů, objevil by se za vozem chomáč jisker a na asfaltu by zůstaly viditelné stopy. Nic z toho se nestalo,“ tvrdil Patrick Head.

Nejbližším svědkem Sennovy nehody byl za ním jedoucí Michael Schumacher: „Viděl jsem, že Ayrtonův vůz už v předešlém kole narážel zádí na asfalt mnohem více, než bylo obvyklé. Choval se velmi nervózně a ve stejné zatáčce nad ním jezdec téměř ztratil kontrolu. O kolo později tam zadním krytem narazil na trať, na nerovnosti poskočil více než před tím a lehce se smýkl do strany. Vzápětí opustil trať.“

Damon Hill deset let odmítal mluvit o tom, co se stalo v Imole. Pak změnil názor a prohlásil: „I když tomu mnozí nebudou chtít věřit, jsem si jistý, že udělal chybu. Vždy se snažil pohybovat na limitu či jej překračovat. Mnohokrát dal přednost střetu se soupeřem před porážkou. Nebyla to chyba nikoho jiného, ale prostě jen přidržel plyn naplno příliš dlouho. Nikdo jiný než já a on netuší, jak obtížné pro nás toho dne bylo projet jindy tak lehkou zatáčkou Tamburello.

Dále Hill uvedl, že Senna podcenil vliv nezahřátých pneumatik. Jenže to vyvrací čas, kterého dosáhl v předcházejícím kole. Ten by se studenými gumami zajet rozhodně nemohl.

Příště: Zrození šampiona

Zdroj: převzato z magazínu FORMULE