Novinky

  • 12.01.2023 Neutral Vettel po 10 letech a 150 kilometrech prodává Nissan GT-R.

  • 11.01.2023 Good Sebastián Montoya se stal členem juniorky týmu Red Bull.

  • 09.01.2023 Good Dnes se ujímá funkce šéfa Scuderia Ferrari Frédéric Vasseur.

Facebook Instagram

Zemřel legendární reportér Robin Miller

Zemřel legendární reportér Robin Miller

Ve věku 71 let podlehl rakovině

Svět IndyCar Series přišel o jednu z nejvýraznějších osobností. O člověka, kterého znal každý na pit lane, přestože nikdy nevyhrál žádný závod, přestože na voze jej, podle jeho vlastních slov, nechal pracovat jen blázen. Jeho doménou totiž nebyly volant ani šroubovák, ale psací stroj. Ve věku 71 let ve středu zemřel reportér Robin Miller, který fanouškům zprostředkovával informace o závodech IndyCar neuvěřitelných pět desetiletí! Podlehl po dlouhém boji s rakovinou.

Miller si ve světě IndyCar vybudoval unikátní pozici. V roce 2019 na jeho počet Indianapolis Motor Speedway vytvořila ocenění, které uděluje za dlouholetý přínos motorsportu. Letos jej vybrali do Síně slávy amerického motorsportu. Slavnostního ceremoniálu se už nedožil, ale před dvěma týdny pro něj připravili speciální během závodů IndyCar a NASCAR ve Staré cihelně. Mezi jeho přátele patřili největší osobnosti sportu – Mario Andretti, bratři Unserové, A.J. Foyt či Parnelli Jones.

Miller se narodil 27. října 1949 ve městě Anderson v Indianě. V roce 1957 se poprvé dostal na Indianapolis Motor Speedway. O dva roky později jej jeho otec poprvé vzal na pětistovku – bez lístků prolezli přes golfové hřiště na protilehlou rovinku. Když v roce 1964 bylo Millerovi 14, otec poprvé koupil lístky na slavný závod.

 Robin Miller v době, kdy dělal pro televizi NBC Sports Network. Foto: IndyCar

O čtyři roky později se už dostal i do padoku. Na závodech midgetů si jej oblíbil jeho idol, Jim Hurtubise, který souhlasil s tím, že osmnáctiletého mladíka „zaměstná“ jako neplaceného pomocníka. Mělo to jediný háček, v zázemí okruhu se mohli pohybovat jen lidé starší 21 let. Hurtubise jej do padoku propašoval. Brzy jej ale propustil.

„Před koncem měsíce mě vyhodil, protože na práci mechanika jsem byl nešikovný. Zničil jsem lak,“ vzpomínal před lety Miller. Při montování krytu mu ujel šroub a poškrábal auto. „Byl jsem zničený. Dělal jsem tam zadarmo a můj idol mě propustil,“ dodal.

Ve stejném roce ale dostal práci v nejvlivnějším místním deníku – Indianapolis Star. S ním byl spojený až do roku 2001. Začínal jako pomocná síla na zvedání telefonů a zapisování sportovních výsledků, když se ale redaktor, který z nich měl sepsat článek, opil a nepřišel do práce, povýšil Miller na jeho místo. Věnoval se basketbalu, konkrétně novému profesionálnímu týmu Indiana Pacers, a samozřejmě závodění.

Miller si ale i sám závodění vyzkoušel. V 70. letech koupil vůz Formule Ford od legendárního majitele týmu v IndyCar Andyho Granatelliho (s jeho týmem vyhrál Mario Andretti svoji jedinou Indy500). Později si koupil midget od Garyho Bettenhausena, dalšího známého jména z IndyCar, se kterým deset let závodil v podnicích USAC. Ty se mimochodem mnohdy konaly během závodních víkendů IndyCar coby doprovodný závod.

Jeho největší chvíle přišla v roce 1980, kdy se do závodu na prašném oválu Terre Haute kvalifikoval pátý z téměř 100 jezdců. Závod se tam jezdil ve stylu Indy500, tedy s 33 jezdci v poli, kteří se na startu seřadí do 11 řad po třech. Miller se dostal až na třetí místo, když jej zradil motor. Ačkoliv jezdecká kariéra nebyla úspěšná a způsobila mu spíš jen dluhy, poskytla mu jedinečný vhled do sportu, o kterém informoval.

Během dlouholeté kariéry proslul jako ten, kdo uměl přinášet exkluzivní informace, ale taky jako ten, kdo měl vždy co na srdci, to na jazyku a žádná autorita pro něj nebyla dostatečně velká. A tak například v roce 1981 v článku obvinil A.J. Foyta z podvádění. Na což Foyt reagoval tím, že jej při prvním setkání udeřil.

„Robin se nebál říkat, co si myslel. Nikdy se nedržel zpátky. Buď jste ho milovali, nebo jste ho nenáviděli. Ale všichni, bez ohledu na to, jestli ho milovali, nebo nenáviděli, ho četli,“ řekl na jeho adresu prezident Indianapolis Motor Speedway J. Douglas Boles.

„Byl to skvělý přítel. Myslím, že nebyl nikdo, kdo by miloval závodění tak jako on. Jsem strašně rád, že jsem se s ním v Indy ještě setkal. Byli jsme na obědě a pak jsem zůstal na závod, ale hlavně jsem tam jel kvůli němu. Krásně jsme si popovídali o starých časech. Vím, že poslední dva roky dost trpěl, ale byl to silný člověk,“ uvedl A.J. Foyt.

Robin Miller s bývalým výkonným ředitelem IndyCar Randym Bernardem. Foto: IndyCar

Foyt nebyl jediným, o kom se Miller nebál pustit si pusu na špacír. Když se v roce 1996 od CARTu oddělila Indy Racing League, zůstal Miller na straně původní série a byl hlasitým kritikem IRL a Tonyho George. To fanouškům Georgeovi vize stálo za to, aby si v Indianapolisu kupovali trička s nápisem „Nesnáším Robina Millera“.

Právě Georgeovi Miller dával za vinu svůj odchod z deníku Indianapolis Star v roce 2001. Podle Millera jej George nechal vyhodit. Po 33 letech musel odejít kvůli porušení pravidel společnosti, což souviselo se zasíláním vulgárních emailů čtenářům, kteří kritizovali jeho články, stejně tak Georgeovi a vedení týmu NFL Indianapolis Colts, či s údajným melouchaření pro závodníka Kennyho Bräcka či CART, pro které měl vytvářet promo materiál.

Ale i po odchodu z deníku kariéra Millera neupadla, spíš naopak – pracoval pro televizní společnost ESPN, televizi Speed, web Racer a od roku 2011 také pro stanici Versus, ze které se později stala NBC Sports Network. Ta závody přenáší dodnes.

Letos na konci července Miller oznámil, že trpí nevyléčitelnou nemocí – rakovinou a leukémií. Hned se dočkal obrovské vlny podpory a solidarity. „Randy Bernard (bývalý výkonný ředitel IndyCar, pozn. red.) poslal mojí sestře zlatou kreditku s tím, že neexistuje, abych sám platil účty za doktory,“ vzpomínal v dopise fanouškům s tím, že pomoc mu nabízeli i A. J. Foyt či Tom Sneva.

Jezdci v posledních závodech měli na vozech samolepky podporující Robina Millera. Foto: IndyCar

„Vím, že Robin byl opravdu dojat pomocí, které se mu od závodní komunity dostalo během posledních měsíců. Uvedení do síně slávy během závodního víkendu na Indianapolis Motor Speedway bylo perfektní poctou jeho celoživotní práce a znamenalo pro něj mnoho,“ řekl Roger Penske.

A to ostatně napsal Miller i ve svém dopise fanouškům: „Je to něco, co jsem nikdy nečekal, že budu ve stejné kategorii jako všichni moji hrdinové? Jsem nesmírně poctěn. Síň slávy pro kluka, kterého vykopli z vysoké školy?“

Podporu mu v posledních závodech vyjadřovali také piloti IndyCar, kteří na vozech měli samolepky se vzkazem „Ať je ti lépe, Robine“.

Bohužel je to druhá takto smutná zpráva, která IndyCar zastihla v posledních dnech. Předminulé pondělí podlehl rakovině také dlouholetý komentátor závodů IndyCar a také NASCAR Bob Jenkins. I on se letos dočkal krásného rozloučení na Indianapolis Motor Speedway – oceněn byl právě Cenou Robina Millera.

Zdroj: Původní článek redakce, úvodní foto: IndyCar