Původní reportáž ze Silverstonu

Nico Hülkenberg, jezdec s největším počtem startů bez umístění na stupních vítězů, se po patnácti letech konečně dočkal vytouženého úspěchu. V proměnlivých podmínkách Velké ceny Velké Británie nezářil pouze domácí vítěz Lando Norris, ale především Hülkenberg, který se ve věku 37 let, po 239 odjetých závodech a řadě zmařených příležitostí, propracoval z 19. místa až na třetí pozici.

Již dopoledne visela nad Silverstonem těžká mračna. Déšť sice před startem polevil, ale přesně v momentě, kdy se jezdci začali seřazovat na rošt, se opět spustil. Trať byla mokrá, a většina jezdců nasadila přechodné pneumatiky. Pětice jezdců – Russell, Leclerc, Hadjar, Bortoleto a Bearman – zvolila riskantní cestu a během zahřívacího kola přezula na slicky.

Po startu vedl Verstappen, ale brzy ho překonal Piastri. McLaren se v měnících se podmínkách ukázal jako nejlépe připravený tým, ale dramatický průběh závodu způsobil, že výsledky zdaleka neodrážely jen výkonnost.

270988

Někteří kolegové si z Nica dělali legraci, že musel na pódium čekat 16 let a pak dostane trofej z lega. Foto: Sauber

V 11. kole se kvůli dešti všichni vrátili na přechodné gumy. Následovala nehoda Bortoleta, po níž byl nasazen první safety car. Hülkenberg zatím klidně postupoval vpřed – přesně načasovanými zastávkami, bez jediného zaváhání.

Po restartu došlo k další kolizi  – Hadjar v 18. kole zezadu trefil Antonelliho. Následoval opět výjezd safety caru. Než se o tři kola později závod znovu rozběhl, Piastri příliš prudce zabrzdil a Verstappen se před něj nakrátko nedovoleně dostal. Za tento manévr později dostal Piastri penalizaci – deset sekund za porušení pravidel jízdy za safety carem.

V té době už byl Hülkenberg ve hře o pódium. Trať zkropily další přeháňky, následovaly výměny pneumatik, a Hülkenberg se ve správný okamžik vrátil na přechodné gumy s minimální ztrátou. Když závod přešel do závěrečné fáze a trať začala opět osychat, znovu se rozhodl přesně – bez zaváhání přezul na suché pneumatiky.

Zezadu se však blížil Hamilton. Sedminásobný mistr světa, který toužil po třináctém pódiu za sebou na domácí půdě, se přiblížil až na sekundu. Ale opotřebované pneumatiky mu znemožnily útok.

„Věděl jsem, že tam je. Každé kolo jsem čekal, kdy mě zkusí předjet. Ale říkal jsem si – vydrž ještě tohle kolo. A pak další. A pak další. A najednou byla šachovnicová vlajka,“ řekl po závodě Hülkenberg.

„Popíral jsem si to až do poslední zastávky v boxech,“ přiznal Hülkenberg. „Ale když jsem slyšel, že jsme na Lewise najeli docela dost, říkal jsem si – tohle je dobrý, máme prostor. Ale pak se začal zase rychle přibližovat. Tlak tam byl. Byl to intenzivní závod. Ale jak jsem říkal – nezlomili jsme se, žádné chyby. A to mě samozřejmě strašně těší. Fantastické!“

Hülkenberg navíc přerušil Hamiltonovu šňůru dvanácti pódiových umístění v řadě na domácí půdě, a ukončil také třináctileté čekání týmu Sauber na stupně vítězů.

„Věděl jsem, že do toho tady Lewis dá úplně všechno. Před domácím publikem, v barvách Ferrari. Ale říkal jsem si – promiňte, kluci, ale dneska je to i můj den. Musím do toho jít naplno. Jsem neuvěřitelně šťastný. A moc děkuju za tu energii a podporu, kterou tady v Silverstonu cítím každý rok,“ dodal Nico Hülkenberg.

Šéf týmu Jonathan Wheatley nešetřil chválou: „Nico předvedl něco mimořádného. Podmínky byly těžké, a on nezaváhal ani jednou. Když jsem sem přišel, říkal jsem každému, že v něm něco je. A teď to konečně vidí celý svět.“

Jedním z prvních, kdo Hülkenbergovi pogratuloval, byl Gabriel Bortoleto, který ze závodu odstoupil už v jeho první fázi. Krátce po projetí cílem mu promluvil na rádio: „Nico, tady Gabi. Člověče, nemáš tušení, jak šťastný za tebe jsem. Jsi zatracená legenda. To, co jsi dneska dokázal, bylo naprosto šílené.“

Hülkenberg na to odpověděl stručně, ale upřímně: „Díky, kámo. Vážím si toho.“ A Bortoleto ještě dodal: „Počkám na tebe u pódia.“
A také počkal. Ve chvíli, kdy Hülkenberg vystoupil z vozu, se Bortoleto rozběhl naproti němu a objal ho. Byla to scéna, která shrnula atmosféru celého dne – vzácnou směs rivality, respektu a opravdové lidské radosti.

„Máme na to – a já to v sobě pořád někde mám,“  který zároveň ukončil třináctileté čekání organizace Sauber na stupně vítězů.
„Je to dost surrealistické, upřímně. Nejsem si úplně jistý, jak se to všechno stalo, ale byly to šílené podmínky, smíšené počasí… Byl to závod o přežití,“ řekl Nico Hülkenberg, „Myslím, že jsme to zvládli naprosto přesně. Správná rozhodnutí, správné pneumatiky ve správný moment, žádné chyby. Je to neuvěřitelné.“

Lando Norris sice slavil premiérové vítězství před domácím publikem, ale pohledy v padoku směřovaly jinam. Směřovaly na třetí příčku. Na jezdce, který nikdy nepřestal věřit, i když všichni ostatní už možná ano.

Výkon Nica Hülkenberga v Silverstonu nebyl dílem náhody, ale výsledkem zkušenosti, klidu a přesných rozhodnutí v proměnlivých podmínkách. Po letech čekání potvrdil, že i ve 37 letech lze ve formuli 1 dosáhnout průlomu. Pro něj osobně i pro tým Sauber jde o výsledek, který prozatím přesahuje samotné stupně vítězů.

Zdroj: vlastní reportáž redakce, úvodní foto: Sauber