Novinky

  • 24.10.2020 Good Pole position pro VC Portugalska si vyjel Lewis Hamilton (Mercedes)

  • 24.10.2020 Good I třetí trénink na VC Portugalska vyhrál Valtteri Bottas (Mercedes)

  • 23.10.2020 Good Také ve 2. tréninku na VC Portugalska zvítězil Valtteri Bottas (Mercedes)

Facebook Instagram

Formulová lamba nebyla žádná bomba

Formulová lamba nebyla žádná bomba

Zaniklé týmy - Lamborghini

Na rozdíl od Enza Ferrariho se Ferrucio Lamborghini o závody nezajímal. Změnilo se to, až když v roce 1987 automobilku Lamborghini koupil americký koncern Chrysler.

Jeho šéf Lee Iacocca se chtěl s Lamborghini postavit Ferrari. V Modeně nechal vytvořit divizi Lamborghini Engineering, oddělenou od automobilky v Sant´Agata Bolognese. Do jejího vedení angažoval bývalého šéfa Scuderie Daniela Audetta a strůjce největších úspěchů Ferrari v 70. letech Maura Forghieriho.

Iacocca neschválil Forghieriho návrh postavit celý monopost, ale nechal navrhnout motor podle nových předpisů F1 platných od roku 1989 - tedy nepřeplňovaný 3,5 litr. Forghieri během roku 1988 zkonstruoval motor V12/80º a Audetto přislíbil exkluzivní dodávky pro tým Larrousse.

Zkušební sezona 1989 nedopadla špatně - Philippe Alliot byl pátý v kvalifikaci ve Španělsku a posléze získal první bod za šesté místo v cíli. Smlouva s Larroussem byla prodloužena a pro rok 1990 se podařilo najít i partnera mezi špičkovými týmy. 

O nejlepší výsledek pro vozy Lamborghini se zasloužil Nicola Larini. Foto: Lamborghini

Team Lotus neměl po rozchodu s Hondou k dispozici konkurenceschopnou pohonnou jednotku, a tak se dohodl s Lamborghini. Jenže upadající stáji k úspěchu nepomohly ani nové motory. Chyba nebyla na straně Lamborghini, protože Larrousseho tým vybojoval senzační šesté místo mezi konstruktéry a Aguri Suzuki se s jeho vozem dostal i na stupně vítězů. Úspěch měl za následek, že Larroussemu motory pro rok 1991 vyfoukl před nosem jiný francouzský tým - Ligier.

Spolupráce s Lotusem skončila po jediné sezoně. Forghieriho touha se ale naplnila, když se mohl podílet i na vývoji a stavbě nového vozu. Ten si objednal mexický milionář Fernando Gonzáles Luna, který pro tým GLAS (Gonzáles Luna Auto Scuderia) slíbil v té době obrovskou sumu 20 milionů dolarů. Do čela projektu postavil italského novináře Leopolda Canettoliho a jezdcem se měl stát mexický pilot F3000 Giovanni Aloi.

Forghieri spolu s Mariem Tolentinem a Peterem Wyssem navrhli vůz, který byl už v létě 1990 připraven k testování. Jenže právě v té době se ukázalo, že žádné slibované miliony od Luny nepřijdou. Vedení Lamborghini se přesto rozhodlo v projektu pokračovat.

Pro využití hotového vozu a motoru se hledal nový partner. Našel se v Carlu Petruccovi, bývalém šéfovi výrobce sportovního zboží Fila. Nový tým se do šampionátu přihlásil pod jménem Scuderia Modena. V principu se ale jednalo o tovární stáj Lamborghini a auto bylo označované jako Lambo Formula. 

Skomírajícímu Lotusu už nepomohl ani dobrý Forghieriho motor. Foto: Lamborghini

Do vedení týmu byli angažováni Tolentino a Augusto Bovati, ale nakonec se této role ujal Jaime Manca Graziadei. Technickým ředitelem se stal Forghieri, který se, stejně jako kdysi u Ferrari, podílel i na řízení stáje.

Nový vůz v Imole testoval Mauro Baldi, ale poté byli jako jezdci získáni Nicola Larini a Eric van de Poele, o jehož vůz se staral bývalý závodník F2 Dave Morgan. Testovacím pilotem byl formálně jmenován Marco Apicella. Staromódní auto s trojúhelníkovým průřezem monokoku bylo nejtěžší ze všech a totéž platilo i o jeho motoru.

Jako nový tým musela Scuderia o účast v závodech bojovat už v předkvalifikaci. Vozy zprvu naznačovaly, že by mohly být konkurenceschopné. Při premiéře ve Phoenixu dojel Larini do cíle sedmý. V dešti v Imole měl Van de Poele na dosah dokonce dva mistrovské body. Do posledního kola vjel pátý, ale kvůli klesajícímu tlaku paliva byl nakonec klasifikován až jako devátý.

Jenže už v Imole bylo jasné, že v týmu panuje chaos. V následujících velkých cenách se postup do závodu stal nedosažitelným. Od poloviny sezony už díky výsledku z Phoenixu nemuseli jezdci nastupovat v předkvalifikaci, jenže do závodu postoupil už jen třikrát Larini.

V poločase šampionátu došly peníze a situace se nezlepšila, ani když do projektu vstoupila skupina Doi, která tým nechala přejmenovat na Central Park Team Modena. Ve vedení rostl zmatek, zvláště od chvíle, kdy se Forghieri pustil do návrhu zcela nového motoru V12/60º.

Koncem roku byla činnost Scuderie Modena oddělena od automobilky. Forghieri se snažil tým spojit nejprve s Larrousseho stájí a posléze i s připravovaným projektem Adriana Reynarda. V říjnu 1991 byl angažován Sergio Rinland, aby navrhl nový vůz pro rok 1992 - vzhledem k rozchodu s automobilkou už s motorem Judd. K jeho stavbě ale nedošlo.

Nejvěrnějším zákazníkem byl francouzský tým Larrousse (na snímku Philippe Alliot ve VC San Marina 1993). Foto: DPPI

Pro nový Forghieriho motor byli pro rok 1992 získáni dva partneři - znovu se vracející tým Gérarda Larrousseho (nyní pod hlavičkou malé automobilky Venturi) a italský Minardi. Každý získal po jednom bodě. Pro rok 1993 zůstal jediným zákazníkem Larrousse.

V roce 1992 došlo ke změnám i ve vedení Chrysleru. Novým šéfem se stal Bob Eaton, který přišel s nápadem přejmenovat motor na Chrysler. Viceprezident Chrysleru Francois Castaign se dohodl s Ronem Dennisem, že se Chrysler stane partnerem McLarenu. Spolupráci mohlo usnadnit to, že Lamborghini od roku 1992 používalo stejně jako McLaren elektroniku TAG.

McLaren upravil jeden z vozů MP4/8 pro motor Chrysler V12. Ayrton Senna i Mika Häkkinen jej v říjnu otestovali a Senna v tomto spojení viděl velký potenciál. Jenže pak Dennis změnil názor a dal přednost Peugeotu V10, upravenému z prototypů pro Le Mans.

Rozčílený Eaton prodal v listopadu 1993 Lamborghini indonéské skupině Megatech a rozmrzelý Ayrton Senna se rozhodl opustit McLaren a odejít k Williamsu...

Zdroj: převzato z magazínu FORMULE

Komentáře ke článku