Zaniklé týmy - Porsche

Konstrukční kancelář Porsche navrhla pro koncern Auto-Union vozy, které sbíraly úspěchy ve velkých cenách v letech 1934 až 1937, a roku 1947 připravila monopost s pohonem všech kol pro italskou firmu Cisitalia. Se stavbou vlastních sportovních aut na bázi Volkswagenu Brouk ale začala až roku 1949.

V roce 1957 vstoupila v platnost formule 2, která umožňovala i použití vozů s krytými koly. Proto se v ní objevovaly i dvoumístné spydery Porsche 550 RS. Edgar Barth a Umberto Maglioli s nimi dokonce při VC Německa 1957 vyhráli klasifikaci F2. Pro rok 1958 byly proto připraveny čtyři sady, umožňující přestavět spyder RSK tak, aby řidič seděl uprostřed.

Během roku 1958 bylo oznámeno, že se F2 od roku 1961 stane základem nové formule 1. To v Zuffenhausenu probudilo zájem o tuto kategorii. Nejprve Valerio Colotti na bázi RSK postavil monopost na objednávku Jeana Behry. Posléze u Porsche představili sportovní 718 RSK a od něho byl odvozen monopost 718/2 s nekrytými koly. 

231253

Spyder Porsche 718 RSK ve sportovní úpravě. Foto: archiv

Ten byl od roku 1959 konkurenceschopný v boji s britskými a italskými vozy. Do jeho kokpitu usedaly i hvězdy F1 jako von Trips, Bonnier, Gurney a Stirling Moss, který s ním pro tým Roba Walkera vyhrál i mistrovství Evropy 1960. Vrcholem bylo prvenství Bonniera ve VC Německa 1960, kterou pořadatelé ve snaze umožnit vítězství Porsche vypsali pro vozy F2.

V roce 1960 se Butzi Porsche a Hubert Mimler pustili do stavby zcela nového monopostu. Pro ten Hans Mezger navrhl plochý osmiválec chlazený vzduchem. Byl to první automobilový motor Porsche, který nebyl odvozen z původního čtyřválce Volkswagen. Přípravy zabraly více času, než se předpokládalo.

Do sezony 1961 Porsche nastoupilo jako nový tým F1 s trojicí jezdců Dan Gurney, Joakim Bonnier a Hans Herrmann. Jenže ti se museli spokojit se zastaralým monopostem 718/2 a jeho poněkud modernizovanou verzí 787. Přesto Gurney díky spolehlivosti vozu a potížím soupeřů dosáhl tří druhých míst a celkově skončil v šampionátu čtvrtý.

Nový lehčí vůz byl hotov až pro rok 1962. Při premiéře v Zandvoortu se ale ukázalo, že nestačí výkonem a je nespolehlivý. Ferry Porsche proto rozhodl, že vůz nesmí znovu na start dřív, než bude schopen absolvovat celý závod. Tým vyrazil na Nürburgring, kde se tři dny testovalo, dokud se nepodařilo překonat rekord kola a vůz bez problémů neabsolvoval 15 okruhů, dlouhých 22,6 kilometru.

Při Velké ceně Francie v Rouenu bylo toto úsilí odměněno, když Gurney zvítězil. Jenže dobře věděl, že moc důvodů k radosti není: „Vyhráli jsme, protože jsme závod absolvovali bez problémů. Prostě jsem jen jezdil dokola a nic se neporouchalo, zatímco ostatním ano. Vůbec to nebyl způsob, jakým bych chtěl vyhrávat...“ Britové totiž o týden dříve absolvovali náročný nemistrovský závod v Remeši, kde se jelo o na tu dobu velké peníze. 

231251

Joakim Bonnier s Porsche 804 na Nürburgringu v roce 1962. Foto: archiv

O týden později se konala nemistrovská Velká cena Solitude na předměstí domovského města Porsche Stuttgartu. Zde zvítězil Gurney před Bonnierem, jenže kromě Clarka, který havaroval, chyběla větší konkurence.

V Anglii Porsche neuspělo, ale na Nürburgringu byl Gurney nejrychlejší v kvalifikaci. Více než 350 000 diváků kolem trati věřilo v nový úspěch německé techniky. K jejich radosti Gurney vedl, ale pak se mu v kokpitu uvolnila baterie. Musel ji nohou přidržovat, aby nenarazila do nádrže a nezpůsobila požár. Přitom jej předjeli Graham Hill a Surtees. Když si na nový styl jízdy zvykl, byl opět na trati nejrychlejší, jenže oba vedoucí Brity už předjet nedokázal. V cíli tuto trojici dělily jen čtyři sekundy.

Pak se ale v Monze naplno ukázalo, že navzdory vylepšení aerodynamiky je Porsche 804 pomalejší než britské monoposty. Jeho motor měl 196 koní, ale k porážení Britů jich potřeboval 210. Kalkulace ukázala, že by to vyžadovalo větší investice, než si Porsche mohlo dovolit. V té době už Butzi pracoval na novém voze pro sériovou produkci, který se měl stát legendou - modelu 911. Jeho bratr Ferry se proto rozhodl projekt F1 ukončit. 

231256

Porsche 804 bylo posledním monopostem F1 s bubnovými brzdami. Foto: archiv

Osmiválec 753 se pak stal základem nové generace pohonných jednotek, které značku ve druhé polovině 60. let posunuly na vrchol v závodech sportovních vozů.

Vozy 718/2 ve F1 používaly i soukromé týmy. Nejvytrvalejší mezi nimi byl Nizozemec Carel Godin de Beaufort se svým týmem, nazvaným podle rodinného sídla Maarsbergen. S vozem, o nějž se staral sám jen s mechanikem Ariem Anssemsem, neměl šanci konkurovat moderním monopostům. Sympatický dlouhán s oranžovým monstrem patřil k neodmyslitelnému koloritu tehdejšího světa F1.

Při tréninku na Velkou cenu Německa 1964 sjel na Bergwerku z trati a narazil do stromu. Třicetiletý kníže byl z vozu vymrštěn a utrpěl vážná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl. Tak tragicky skončil poslední start monopostu Porsche ve F1.

Zdroj: převzato z magazínu FORMULE