Brazilské vzpomínky

Brazílie se konečně dočkala a navíc se hned napoprvé mohla radovat z triumfu domácího závodníka. Takový byl únor 1973 na okruhu Interlagos. V Sao Paulu se tehdy vůbec poprvé v historii konal mistrovský závod F1 a na nejvyšší stupeň vystoupal k radosti místních úřadující šampion Emerson Fittipaldi. Taková byla první kapitola více než padesátileté historie Velké ceny Brazílie a nyní si na ni zavzpomínáme.

Ačkoli se v „zemi samby“ bojovalo o body poprvé až v roce 1973, motorsport zde měl už dávno bohatou tradici. Ještě před druhou světovou válkou se totiž závodilo nejenom na Interlagosu v Sao Paulu, ale také na městském okruhu Gávea v Riu de Janeiru. První závod se Gávee konal už v roce 1934. Výstavba okruhu Interlagos jakožto prvního permanentního autodromu v Brazílii začala až o dva roky později, přičemž dokončen v roce 1940.

V 70. letech 20. století byla popularita motorsportu v jihoamerické metropoli vysoká. Zásluhu na tom měl Emerson Fittipaldi. Ten vstoupil do F1 v roce 1970 s týmem Lotus a velmi brzy začal bojovat o přední příčky. Významná byla zejména sezona 1972, kdy si dojel pro svůj první titul mistra světa. Ve stejném roce hostil Interlagos nemistrovský závod F1. Ten byl zamýšlen jako test, který měl Mezinárodní automobilovou federaci FIA přesvědčit, že je okruh schopen hostit i mistrovské závody. Zkouška skončila úspěchem a v roce 1973 už se šlo do ostré akce.

Ještě předtím, než se dostaneme k tomu, jak se první Velká cena Brazílie vyvíjela, pro úplnost dodejme, že tehdejší Interlagos byl úplně jinou tratí než jak ji známe dnes. Měřila totiž téměř 8 kilometrů, což byl oproti současné variantě o délce 4 309 metrů téměř dvojnásobek. Okruh se skládal z 26 zatáček, přičemž dnes je tvořen patnácti. Elita tehdy v Sao Paulu zajížděla časy kolem dvou a půl minuty.

Trať ovšem byla kritizována kvůli slabé bezpečnosti, za kterou mohly například hrbolatý asfalt nebo nevyhovující bariéry. Po ročníku 1980 se z těchto důvodů okruh dokonce na 10 let vytratil z kalendáře a Velká cena Brazílie se v dalších letech usídlila v Riu de Janeiru. Interlagos se vrátil až v sezoně 1990 poté, co prošel rekonstrukcí a zkrácením. To už je ale jiné téma.

273185

Popularita Emersona Fittipaldiho přivedla do Brazílie velkou cenu. Foto: McLaren

V roce 1973 se na Interlagosu závodilo a už od začátku víkendu bylo jasné, že druhý podnik sezony se ponese v duchu nadvlády jediného týmu – Lotusu. To dávalo Emersonu Fittipaldimu, který o dva týdny dříve ovládl úvodní závod v Argentině, naději na další úspěch. Britská stáj se ho snažila ve snaze uspět před domácími diváky maximálně podpořit. I proto se Fittipaldi a jeho kolega Ronnie Peterson vydali v týdnu před závodem na Interlagos testovat.

V kvalifikaci sice jezdci Lotusu nadělili svým nejbližším pronásledovatelům více než vteřinu, pro domácí fanoušky ale přesto výsledek nebyl úplně takový, jaký by si představovali. Fittipaldiho totiž trumfnul o dvě desetiny Peterson a první místo pro start závodu tak připadlo Švédovi. Smutek brazilských fanoušků ale netrval dlouho.

V klíčové fázi Fittipaldi Petersonovi ukázal, kdo je na Interlagosu pánem. Hned po startu závodu totiž svému týmovému kolegovi sebral vedení a poté neohroženě dominoval. Po 40 kolech projel k radosti osmdesátitisícového davu fanoušků cílem jako první. Druhý skončil Jackie Stewart s Tyrrellem a na třetí pozici dojel další mistr světa – Denny Hulme v barvách McLarenu.

„Byl jsem tehdy úřadujícím mistrem světa a měl jsem poprvé závodit v domácí velké ceně. Cítil jsem ohromný tlak,“ přiznal Fittipaldi v roce 2013 pro Sky Sports. „Povedl se mi skvělý start a hned jsem se dostal do vedení. Jackie se později snažil stáhnout náskok, ale mé auto fungovalo perfektně a já měl závod pod kontrolou. Byl to jeden z nejlepších dní mého života,“ dodal.

Velká cena Brazílie 1973 se do historie nezapsala pouze jako Fittipaldiho osmé vítězství v kariéře nebo jako první triumf před domácími fanoušky, ale také jako jeho nejdominantnější vítězství v kariéře. Šlo totiž o jediné z jeho 14 prvenství, při kterém absolvoval na prvním místě celou délku závodu.

273187

Emerson Fittipaldi měl v roce 1973 skvělý vstup do sezony, její konec už ale tak slavný nebyl. Foto: F1

Vítěz kvalifikace Ronnie Peterson nakonec svou slibnou výchozí pozici nevyužil. Švéd měl pomalý start a propadl se na čtvrtou pozici. Později se sice vrátil na třetí místo a tlačil na Jackieho Stewarta, v šestém kole mu ale prasklo kolo a ve vysoké rychlosti havaroval, čímž pro něj závod skončil. Z kokpitu naštěstí vystoupil nezraněn.

Domácím fanouškům dělali v úvodu radost i jiní brazilští závodníci než jenom Emerson Fittipaldi. Carlos Pace s monopostem Surtees skvěle odstartoval a v úvodním kole jezdil po dráze jako druhý právě za Fittipaldim. Jeho tempo ale nebylo dostačující k tomu, aby se na druhé pozici udržel. Brzy se před něj dostali Jackie Stewart i Ronnie Peterson a Paceho závod definitivně skončil v devátém kole, kdy na jeho voze selhalo zadní zavěšení.

Na svou domácí chvíli slávy si musel Pace počkat do roku 1975, kdy zde vyhrál s Brabhamem. Bohužel šlo o jediný triumf jeho kariéry. V roce 1977 totiž zahynul při nehodě lehkého letounu, ve kterém seděl jako pasažér. Od roku 1985 nese okruh v Interlagosu jeho jméno.

Zpět ale k roku 1973. Kromě Emersona Fittipaldiho a Carlose Paceho tehdy mohli brazilští fanoušci při domácí velké ceně držet palce i staršímu bratrovi Emersona Wilsonovi (Brabham) a Luizi Buenovi, který usedl do třetího monopostu stáje Surtees. Wilson Fittipaldi se sice po startu posunul na poslední bodované šesté místo, už ve druhém kole ale praskla vodní trubka jeho chladícího systému, což nakonec vedlo k přehřátí a odstoupení. Buena potrápila při jeho jediném ztrátu ve F1 elektronika. Nakonec byl klasifikován jako dvanáctý se ztrátou čtyř kol.

Ačkoli v Evropě panuje během února zima, v Brazílii naopak tento měsíc patří k nejteplejším v roce. To bylo znát i při první mistrovské velké ceně. Závod se tak stal zatěžkávací zkouškou pro techniku – nejenom kvůli vysokým teplotám, ale také kvůli hrbolatému asfaltu. Klasifikováno nakonec bylo 12 z celkových 20 jezdců.

251247

Emerson Fittipaldi v roce 2022 v Praze při slavnostním vyhlašování ankety Zlatý volant. Foto: Zlatý volant

Potíže se nevyhnuly ani Francoisu Cevertovi. Francouz musel během závodu stavět kvůli poškozenému zavěšení a obsadil až nebodovanou 10. příčku. I to hrálo do karet Emersonu Fittipaldimu, protože právě Cevert dokončil první závod v Argentině hned za ním jako druhý. Fittipaldi tak měl na kontě dvě vítězství ze dvou závodů a šampionát vedl před Jackiem Stewartem s náskokem 8 bodů, což se takřka rovnalo hodnotě jednoho vítězství (za první místo se jich tehdy udělovalo 9).

I po prvních šesti závodech to vypadalo, že Fittipaldi směřuje za obhajobou titulu. Jako jediný skončil ve všech závodech na stupních vítězů. Jackie Stewart mu ovšem zůstával vyrovnaným soupeřem. Oba jezdci si v prvních šesti závodech rozdělili triumfy poměrem 3:3 a rozdíl mezi nimi činil pouhé čtyři body. Pak se ale Fittipaldiho naděje začaly hroutit.

Pilota Lotusu totiž od sedmého závodu sužovaly technické problémy a havárie. Ve zbytku sezony už žádné vítězství nepřidal, jeho maximem byly jen dva stříbrné výsledky. Jackie Stewart si díky tomu zajistil titul už v italské Monze dva podniky před koncem.

Zdroj: Motorsport, PlanetF1, F1, úvodní foto: Goodwood Festival of Speed