Brazilské vzpomínky

25. září 2005. Den, kdy ve F1 definitivně skončila dlouholetá nadvláda Michaela Schumachera a Ferrari. Den, kdy na trůn poprvé usedl Fernando Alonso. Čtyřiadvacetiletý Španěl tehdy dojel do cíle Velké ceny Brazílie na okruhu Interlagos jako třetí a už dva závody před koncem zpečetil svůj titul, který z něj v té době udělal historicky nejmladšího šampiona. Takové je další téma pro naše brazilské vzpomínky.

Sezona 2005 byla rokem, kdy se ve F1 měnily pořádky. FIA zaváděla změny tak, aby se podařilo omezit dominanci Ferrari a Michaela Schumachera, která trvala už od roku 2000. Tím nejzásadnějším byl zákaz přezouvat pneumatiky během velkých cen. A právě to bylo pro Ferrari kamenem úrazů. Výrobce pneumatik Bridgestone totiž nedokázal připravit obutí, které by mohlo konkurovat Michelinu. Výrobky francouzské firmy tehdy obouvala drtivá většina pole včetně Renaultu a McLarenu. Právě mezi těmito dvěma stájemi se nakonec odehrával boj o titul.

Jako hlavní kandidáti na titul se postupně vyprofilovali Fernando Alonso s Kimim Räikkönenem. Finův McLaren MP4-20 se díky postupnému vývoji stal v průběhu roku nejrychlejším autem v poli. Spolehnout se mohlo mimo jiné na nejvýkonnější motor Mercedes. Renault sice co do rychlosti za McLarenem zaostával, byl ale spolehlivý, což u McLarenu říci nemohli.

Kimiho Räikkönena nejednou připravila o vítězství technika – například v Imole, na Nürburgringu (tam mu památně selhalo zavěšení v nájezdu do posledního kola) nebo na Hockenheimringu. Naopak Fernando Alonso byl mnohem konzistentnější. V úvodních šestnácti závodech dokázal šestkrát vyhrát a ve 12 případech stál na stupních vítězů. Do Brazílie, která hostila sedmnáctý z 19 závodů sezony, tak přijížděl se slušným náskokem 25 bodů (tehdy se jich za výhru udělovalo 10). Před závodem proto věděl, že když dojede na stupních vítězů, má titul v kapse.

Minimálně v kvalifikaci se ovšem nezdálo, že by Alonso jel na jistotu. Naopak. Španěl si totiž vyjel pole position. Něco takového se mu podařilo po dlouhých dvou měsících. Předtím naposledy startoval jako první při červencové Velké ceně Velké Británie na Silverstone. Od té doby vyhrávali kvalifikace většinou jezdci McLarenu. Pouze na Hungaroringu jim sérii překazil Michael Schumacher. Alonsova pozice byla před nedělním závodem komfortní i díky Räikkönenovi. Pilot McLarenu v kvalifikaci chyboval a na startu mu patřilo až páté místo.

273044

V roce 2005 sesadil Fernando Alonso z pomyslného trůnu Michaela Schumachera. Foto: FIA

V závodě ovšem Alonsovi nevydržela vedoucí pozice dlouho. Po startu se přesto ještě dokázal Juanu Pablu Montoyovi ubránit. Na zadních pozicích navíc došlo k hromadné havárii, kterou spustil náraz Davida Coultharda do Antonia Pizzonii. Domácí jezdec následně narazil do svého týmového kolegy z Williamsu Marka Webbera a na trať vyjel zpomalovací vůz. Po restartu ovšem Alonso o vedení přišel.

Když zajel ve třetím kole zpomalovací vůz do boxů, byl lídr šampionátu příliš široký ve druhé zatáčce. Toho Montoya využil k dotažení a v nájezdu do čtvrté zatáčky se z větrného pytle před Španěla dostal. Během prvních zastávek v boxech se před Alonsa posunul i Räikkönen, který se po startu dostal na třetí příčku a poté vydělal na tom, že zamířil k mechanikům později než jezdec Renaultu.

Ve zbytku závodu už se pořadí neměnilo – ani po druhých zastávkách. Alonso věděl, že mu třetí místo stačí a nehnal se do žádného rizika. Bronzový výsledek už si nenechal nikým vzít a když projel cílem, propukla u něj euforie – po pěti sezonách ukončil nadvládu Michaela Schumachera a poprvé v životě se stal mistrem světa F1.

„Jsem neskutečně šťastný. Je to pro mě velmi emotivní den,“ uvedl tehdy Alonso, který se stal historicky prvním mistrem světa ze Španělska. Tím je dodnes. „Pocházím ze země, která nemá ve F1 žádnou tradici. Více méně jsem se sem probojoval sám, protože se mi během mé kariéry žádné pomoci od nikoho nedostalo. Do F1 jsem se dostal díky výsledkům, kterých jsem dosáhl v juniorských kategoriích, a také díky sponzorům. Toto je maximum, kterého jsem mohl v životě dosáhnout,“ radoval se.

Nadšený byl i tehdejší šéf Renaultu Flavio Briatore. „Byla to fantastická sezona a Fernando je fantastickým šampionem. Celý rok byl velice konzistentní. Jedinou chybu udělal v Kanadě (náraz do zdi a odstoupení – pozn. red.), jinak byl ale fantastický. Je skvělý,“ chválil italský manažer.

273041

Interlagos 2005. Den, kdy Fernando Alonso přepsal historické tabulky. Foto: Alpine F1 Team

Juan Pablo Montoya si dojel pro sedmé a své poslední vítězství ve F1. Jeho týmový kolega Kimi Räikkönen skončil druhý a tím byl konec jeho nadějím na titul. Na tom by se nic nezměnilo ani v případě, kdyby se McLaren rozhodl pozice mezi oběma jezdci prohodit. Nebo spíše kdyby se tak rozhodl Montoya. V roce 2005 totiž byla týmová režie ve F1 zakázána.

Fernando Alonso dobyl svůj první titul ve věku 24 let a 58 dní. Tehdy to z něj dělalo nejmladšího šampiona v historii série. Překonal rekord Emersona Fittipaldiho. Brazilec ho držel od roku 1972. Tehdy závodil za Lotus a v době, kdy si zajistil titul, mu bylo 25 let a 273 dní.

Legendární Emmo, jak zní Fittipaldiho přezdívka, byl tehdy Alonsem ohromen. „Mám pro něj velký obdiv. Naše kariéry se celkem podobají, protože i on se dostal do F1 velmi rychle. Je to jezdec s talentem, má schopnosti a je vyzrálý. Zvládá dokončovat závody. Můj rekord bude v dobrých rukou,“ ocenil.

Dnes už Alonso tento rekord nedrží. Už v roce 2008 mu ho sebral Lewis Hamilton (23 let a 300 dní), přičemž o další dva roky později se stal novým rekordmanem Sebastian Vettel (23 let a 134 dní). Alonso ovšem dodnes zůstává jediným pilotem, který dokázal získat titul pro Renault. Kromě roku 2005 se mu to povedlo i v sezoně 2006.

Interlagos sice v roce 2005 rozhodl o jezdeckém šampionovi, bitva o první místo v Poháru konstruktérů se ale zamotala. Díky dvojitému triumfu se totiž McLaren dostal o dva body před Renault, kde tvořil s Alonsem jezdeckou sestavu Giancarlo Fisichella. Při závěrečných dvou závodech sezony v Japonsku a Číně ale nakonec Renault dokázal zvrátit boj ve svůj prospěch.

273039

Fernando Alonso a Flavio Briatore. Spojení, které fungovalo. Foto: Alpine F1 Team

Na Suzuce triumfoval po startu ze 17. místa Räikkönen před Fisichellou a Alonsem, v Šanghaji završil sezonu vítězně šampion Alonso před Räikkönenem a Ralfem Schumacherem s Toyotou. Tyto výsledky znamenaly pro Renault titul s devítibodovým náskokem.

Zdroj: BBC, F1, Motorsport, FORMULE.cz, úvodní foto: F1