Reportáž z „Vettelheimu“ z oslav titulu mistra světa F1

text: Jindřich Pýcha

Během volného víkendu mezi korejskou a indickou Velkou cenou navštívil Sebastian Vettel svůj rodný Heppenheim, aby spolu s fanoušky oslavil svůj druhý celkový triumf v řadě. Na prostranství Europaplatz, které se nachází asi 500m od Vettelova rodného domu, se jich nakonec sešlo více jak třicet tisíc. Krátce před pátou hodinou se Vettel představil aplaudujícímu publiku dokonce za volantem svého monopostu Red Bull.

Měl jsem to štěstí, že jsem mohl být při tom, spolu s mými přáteli studenty z Frankfurtu. Náš původně několikahodinový odpolední pobyt v jinak pětadvacetitisícovém městě se nakonec neplánovaně protáhl až do nedělní šesté hodiny ranní.

Po ujetí několika desítek metrů vystoupil Sebastian Vettel za jásotu davů ze svého vozu. Skrze videozáznamy přijímal nejprve gratulace kolegů z F1 či známých osobností německé společnosti s kancléřkou Merklovou v čele. Později se na pódiu vedle něj objevili také David Coulthard či Martin Tomczyk, aby mu pogratulovali osobně.

Na řadu přišel rozhovor s otázkami, které místní zajímají nejvíce: Jaký je vztah dvojnásobného šampiona k jeho domovu? „Člověk nezapomíná na své rodné město, není to jen odkud jsem. Je to moje město, jsem na něj hrdý. Heppenheim je stále nejhezčím městem“, rozjásal Vettel domácí fanoušky. „A Weinfest je ta nejlepší party, kde bývají ta nejhezčí děvčata.“

Radost přítomným dělal šampión zvláště tím, promluvil-li hessenským dialektem.

Na Vettela čekala celá řada darů, jako např. espézetka „HEL-VETTEL“, s kterou může jezdit po německých silnicích trochu rychleji než je povoleno, jak nejspíše vtipkoval její dárce, hessenský ministr spravedlnosti. Od starosty Heppenheimu obdržel horské kolo a dárek v podobě písně si přichystala v Německu známá popová formace Söhne Mannheims.

Vettel byl potěšen také z dresu svého oblíbeného fotbalového týmu, Eintrachtu Frankfurt, se svým jménem a číslem 1. Při pohledu na toto číslo s úsměvem konstatoval, že by nebylo od věci, kdyby Frankfurt hrál příští rok opět 1.ligu.

Sobotní slavnost přilákala fanoušky všech generací ze širokého okolí. Skvělé počasí a mnohdy vysoká spotřeba energetického nápoje napomáhaly skalním příznivcům přetrpět celodenní tlačenici před pódiem.

Nebylo obtížné pustit se s kdekým z přítomných do řeči, zvláště pokud jsem se zmínil, že mám v plánu napsat o této slavnosti článek. Nemalá část oslovených fanoušků se jakoby snažila přesvědčit, že Vettel (nebo alespoň jeho rodina) je něco jako „starý známý“. Mladí z Heppenheimu se mohli s mistrem světa osobně setkat přinejmenším během gymnaziálních let.

Nejčastěji jsme slyšeli, že „Sebastian je výborný člověk,“ a že je „skvělé, že je stále stejný.“

Otázku od nás dostala i skupinka několika dětí, a sice, co pro ně znamená Sebastian Vettel. Jedna dvanáctiletá dívka odpověděla, že je „vzorem“, a pak pokračovala: „Jeho brácha chodí se mnou do třídy, je cool, a nevšímá si toho, že je jeho bratr jezdec formule 1. Plno lidí se s ním ale chce kamarádit jen kvůli jeho bratrovi...“

Díky Vettelově světové slávě byla překonána i odvěká rivalita mezi dvěma městy - Heppenheimem a jeho větším sousedem Bernsheimem. „Teď všichni znají Heppenheim, ale ne Bernsheim,“ smál se asi šedesátiletý místní, jehož synové se údajně s mladým Sebastianem kamarádili. „Lidé z Bernsheimu ale už také začali Sebastiana považovat za svého, pochází přece ze stejného okrasu Bergstraße.“ 

Sympatické od mistra světa bylo, že se fanouškům věnoval více než čtyři hodiny – z mimořádně dlouhé autogramiády odešel až několik málo minut po deváté večerní. Zdálo se, že dokud všichni nezískají vytoužený podpis, tak snad odsud neodejde.

Po skončení oficiálního programu nás členové 1.oficiálního Vettelova fanclubu poslali na „oficiální after party“ do místního klubu „Apfelbaum.“ V překvapivě rozlehlém podniku o několika „stage“ s  několika „djs“ se zpočátku skutečně pohybovalo několik (spíše se mračících) fanoušků v kšiltovkách či košilích Red Bullu. Velmi brzy však začali odcházet, byť šéf fanclubu byl na baru k zastižení i později v noci.

Snad jen neomezený přístup k pivu zdarma (na počest Sebastianova vítězství) nás v brzkých večerních hodinách přiměl zůstat v poloprázdném podniku právě hrajícím německý discofolkpop. Klub se začal plnit až někdy kolem dvanácté, poté co jsme nešťastně prošvihli náš vlak z „Vettelheimu“. Později si na místní známé diskotéce na Vettela vzpomněl už jen málokdo, mnozí z nově příchozích neměli nejmenší tušení, že se vlastně nachází na after party třicetitisícové oslavy mistra světa, který pochází ze stejného okresu.