Gurney vyhrával s autem, které si sám postavil

Ve věku 86 let zemřel americký závodník, konstruktér a majitel týmu Dan Gurney. Během své kariéry získal mj. čtyři vítězství ve VC F1, absolutní prvenství ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans a dvě druhá a jedno třetí místo v 500 mílích Indianapolisu.

Daniel Sexton Gurney se narodil 13. dubna 1931 v Port Jeffersonu na Long Islandu coby syn operního pěvce Johna Gurneye a jeho manželky Sexton. Po absolvování střední školy narukoval do armády a prošel korejskou válkou.

Se závoděním začal v roce 1955 s Triumphem TR2. Na rozdíl od většiny svých krajanů ho to táhlo do Evropy. V sezoně 1958 se poprvé představil v Le Mans, jenže stejně jako při dalších pěti pokusech nedojel do cíle.

Nebojácný Yankee ale i tak neušel pozornosti šéfů továrních stájí ve F1. Jako první po něm sáhlo Ferrari. Na nováčka odváděl nadprůměrné výkony, v roce 1959 dojel druhý na Severní smyčce Nürburgringu a třetí v Portugalsku. Problém byl v tom, že jako mnoho jiných nenašel s commendatorem Ferrarim společnou řeč.

182970

 Dan Gurney v roce 1962

Mnohem spokojeněji se po lidské stránce cítil ve službách B.R.M., akorát že auto nestálo za nic. Klaplo to až napotřetí. Ani s Porsche to sice v roce 1961 nebyla procházka růžovým sadem, ale napřesrok získal v Rouenu pro německou značku první a také jediné prvenství ve F1. Jen týden na to triumfoval v do šampionátu nezapočítávaném klání v Solitude, kde ovšem zdolal kompletní elitu včetně Jima Clarka.

182968

 S Joakimem Bonnierem po vítězství v Solitude 1962

Potom spojil svoje síly s Jackem Brabhamem. Během tří let pro něj vybojoval dvě vítězství (ve VC Francie a Mexika 1964) a pět dalších pódiových umístění. To už ale na plné obrátky běžel projekt s názvem All-Americans Racers. U jeho zrodu v roce 1962 stál Gurney spolu s Carrolem Shelbym a výsledkem jejich spolupráce byl monopost Eagle, určený k nasazení v Indy i ve F1.

182964

Dan Gurney (vpravo) s A.J. Foytem v Indianapolisu 1965

Cesta k úspěchu byla trnitá, protože ani zvolený motor Weslake nebyl prost dětských nemocí. Pak však přišel 18. červen 1967. Na mimořádně náročném okruhu ve Spa-Francorchamps, který tehdy ještě měřil přes 14 kilometrů, sice Gurney na startu nezařadil a propadl se zpět, pak ovšem rychle postupoval vpřed. V polovině závodu už byl druhý za Jackiem Stewartem s B.R.M. Budoucímu trojnásobnému světovému šampionovi ale v závěru odcházela převodovka a musel zvolnit. Gurney toho využil, ve 21. kole šel do čela a do cíle si vyjel více než minutový náskok.

Bohužel spolehlivost nadále zůstávala problémem. V období 1967-68 se Gurney objevil ve dvaceti velkých cenách, ovšem šestnáct z nich nedokončil! Nakonec marné úsilí vzdal.

Naopak sladké odměny se dostalo jeho vytrvalému snažení v Le Mans. Přesně deset let od své premiéry na Circuitu de la Sarthe mu to konečně vyšlo. Když spolu s A. J. Foytem projel se Shelbyho Fordem GT40 Mk.IV 11. června 1967 (ano, týden před památnou nedělí ve Spa) vítězně pod šachovnicí, měl z toho takovou radost, že na pódiu postříkal všechny přítomné k jejich nemalému překvapení proudem šampaňského. A založil tak tradici, která přetrvala dodnes. „Henry Ford stál spolu se mnou na nejvyšším stupínku, všechno z nás spadlo, porazili jsme Ferrari. Byl to jedinečný okamžik, tak jsem tomu nechal volný průběh,“ vzpomínal později s úsměvem.

182966

 S Fordem GT40 na trati v Le Mans v roce 1967

Když v roce 1970 pověsil definitivně volant na hřebíček, měl na svém kontě 48 prvních míst (z toho čtyři ve F1, tři v nemistrovských podnicích F1, sedm v IndyCar a pět v NASCAR) a k tomu 37 pole position.

Ruce nesložil do klína ani potom. Hodně času mu vzala konstrukce unikátního motocyklu Alligator, který ukázal veřejnosti v roce 2002. Podzim života strávil se svojí druhou ženou Evi v kalifornském Newport Beach. Zde také 14. ledna 2018 podlehl zápalu plic.