Novinky

  • 03.07.2024 Neutral Andy Cowell vystřídal Martina Whitmarshe na místě ředitele Astonu

  • 02.06.2024 Bad Rob White po 20 letech odchází z Alpinu

  • 20.05.2024 Good Verstappen v neděli kromě Imoly opanoval také Nürburgring - v simulátoru

Facebook Instagram

Teddy Mayer: 1935 - 2009

Teddy Mayer: 1935 - 2009

Odešel další z velikánů motoristického sportu

Edward Everett  "Teddy" Mayer, spoluzakladatel stáje McLaren Racing, zemřel 30. ledna ve svém domově ve Velké Británii. Motoristický sport tak přišel o dalšího z mužů, kteří formovali v sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech minulého století jeho tvář. Během svého života se stal jedním z nejúspěšnějších týmových manažerů a majitelů, úspěchy sbíral nejen ve formuli 1, ale i za oceánem v sériích USAC a CART a rovněž v slavném seriálu sportovních vozů Can-Am.

Jeho kariéra v automobilovém sportu začala ještě během studií práva na Cornellu, kdy sdílel svou vášeň v rychlých vozech se svým mladším bratrem Timem, který studoval na Yale. Po ukončení studií na Cornellu v roce 1962 se "Teddy" spolu se svým bratrem Timem a dalším motoristickým nadšencem Peterem Revsonem vypravili do zaslíbené země autosportu, do Veké Británie. V roce 1964 se Tim zabil při závodu Tasmánské série, ale Teddy na rychlá auta nezanevřel. Naopak jeho kariéra začala prudce stoupat. Společně s Brucem McLarenem založili před sezónou 1966 Bruce McLaren Motor Racing Team a Teddy se stal jeho důležitou součástí a McLarenovou pravou rukou. Společnými silami vybudovali velmi úspěšnou stáj, která dokázala úspěšně závodit na obou stranách Atlantského aceánu. 

Smrt zasáhla do Teddyho života znovu v roce 1970, kdy se Bruce McLaren zabil v Goodwoodu při testování sportovního vozu pro sérii Can-Am. Mayer převzal vedení týmu a pod jeho vedení získal Emerson Fittipalci pro McLaren Racing první titul mistra světa v roce 1974. Přestože F1 zůstávala nadále prioritou, Mayer dokázal úspěšně vést tým i k velkým souběžným úspěchům za oceánem. V roce 1976 pak McLaren Racing dovedl k ojedinělému dvojitému vítězství, když James Hunt získal titul mistra světa F1 a Johny Rutherford zvítězil s McLarenem v Indianapolis 500. McLareny se navíc za oceánem staly etalonem pro úspěšný závodní vůz série USAC a řada monopostů tehdejšího období byly víceméně jejich americké klony.

Z vrcholu však cesta vede často dolů a Mayer se s McLarenem vydali touto cestou hned v letech následujících. Problémy přinutily Mayera stáhnout se z americké závodní scény a tým se nadále soustředil jen na F1. Ani to však nepomohlo a v roce 1980 nepomohlo ani angažování Prosta a Watsona, přestože tým stále měl přízeň bohatého sponzora, tabákového koncernu Philip Morris. Právě tato společnost pak stála za spojením velkého jména s dravým mládím, když se McLaren Racing spojil se společností Project Four Rona Dennise. Mayer zůstal s týmem až do roku 1982, kdy společně se svým přítelem Tylerem Alexanderem prodali své podíly Dennisovi a založili stáj Mayer Motor Racing pro americkou sérii CART. 

Nový tým, za který startovali bývalý učitel Tom Sneva a Howdy Holmes způsobil senzaci, neboť Sneva bojoval s Mario Andrettim až do posledního závodu a nakonec podlehl o jeden jediný bod. Lákání světa F1 bylo však neodolatelné a Mayer se vrátil zpět v roce 1985, kdy společně s Alexanderem a Carlem Haasem založili stáj Beatrice Lola. Mayer angažoval Australana Alana Jonese a pro rok 1986 přibral Patricka Tambaye. V GP Rakouska dojeli oba piloti na 4., respektive 5. místě a zdálo se, že z nejednoduchých začátků by tým mohl dosáhnout určitých úspěchů, ale hlavní sponzor společnost Beatrice se na konci roku stáhla ze závodění a celý projekt tak skončil.

Mayer se na rok zcela stáhnul z motoristického sportu, ale nabídce, s kterou za ním přišel jeho úhlavní soupeř a přítel z dob Can-Am, Roger Penske, odolat nedokázal. Penske s Mayerem vytvořili skvěle fungující manažerskou dvojici, která přivedla Penske Racing v následujícím období do pozice nejslavnějšího amerického týmu celé formulové historie. Hned v roce 1988 získal Danny Sullivan titul šampióna CART a Rick Mears zvítězil v Indy. Mears dokázal totéž zopakovat v roce 1991, Fittipaldi se zapsal do listiny vítězů Indy v roce 1993 a o rok později se totéž povedlo Al Unserovi Jr. včetně zisku šampióna série.

Teddy Mayer však vždy zůstal skromným motoristickým nadšencem s vřelým vztahem ke komukoliv, kdo s ním sdílel jeho závodní vášeň. Nedělal rozdíl mezi šéfem série, jezdcem či dobrovolným členem týmu.

Mayerův syn Tim zůstal věren rodinné vášni a dnes působí v roli vedoucího technického komisaře série ALMS.