Díl dvanáctý: Jochen Rindt

Museli byste vidět Rindta v akci, abyste dokázali docenit jeho genialitu. S jakým nasazením pilotoval těžký a nemotorný Cooper-Maserati, nebo jak tlačil vozy formule 2 až na hranice fyzikálních zákonů a sbíral s nimi jedno vítězství za druhým. Teprve osmadvacetiletý Rakušan se ale nikdy nedozvěděl, že se stal mistrem světa formule 1.

Jochen Rindt se narodil 18. dubna 1942. V začátcích jeho kariéry ve Formuli junior a účasti v nemistrovské Grand Prix Rakouska 1963 zůstal jeho talent skryt, o rok později ale nečekaně prorazil ve velkém závodě formule 2 v Crystal Palace.

Svůj debut v Mistrovství světa formule 1 absolvoval v roce 1964 v rakouském Zeltwegu, když si půjčil brabham Roba Walkera. Přestože závod nedokončil, zůstal u Walkera i pro rok 1965. A zatímco Rob oceňoval jeho talent, Rindt usoudil, že pro jeho kariéru bude lepší přestoupit ke Cooperu.

Jeho první sezóna v tomto týmu byla spíše o učení a poznávání. Pomáhal mu v tom jeho týmový kolega Bruce McLaren. Úspěchu Rindt dosahoval především ve formuli 2, jeho nejlepším momentem bylo nečekané vítězství v Le Mans s Mastenem Gregorym za volantem vozu Ferrari 250LM.

V roce 1966 už byl Cooper opět konkurenceschopný a z Rindta se stal skutečný uchazeč o čelní umístění, v polovině sezóny jej ale zastínil nově příchozí John Surtees.

Podepsání tříletého kontraktu s Cooperem v roce 1967 bylo velkou chybou, vůz byl totiž velice špatný. Rindt si aspoň spravil chuť ve formuli 2, kde s brabhamem Roye Winkelmana z patnácti startů devětkrát vyhrál a čtyřikrát byl druhý.

Pro příští sezónu se proto odebral k Brabhamu, čerstvému držiteli dvou mistrovských titulů. Rindt měl konečně dosáhnout úspěchů i ve velkých cenách, leč, nestalo se. Motor Repco byl totiž extrémně nespolehlivý a Rindt tak posbíral pouze pát třetích míst v závěru sezóny.

S vozem Brabham BT25-Repco se také pokusil prosadit v Indianapolis, ale ze závodu odstoupil. Ve formuli 2 zůstal neporažen, ale neúspěchy ve formuli 1 jej přiměly odejít k Lotusu, kde se stal týmovým kolegou Grahama Hilla pro rok 1969.

V tasmánském mistrovství opět projevil svůj talent, když vyhrál závody v Christchurchi a Warwick Farm. Evropská část sezóny pro něj ale začala špatně, když ve Velké ceně Španělska po selhání zadního přítlačného křídla havaroval a skončil v nemocnici.

Když se vrátil, zajel jeden ze svých nejlepších závodů ve Velké Británii, kde svedl velkou bitvu o vedení s Jackiem Stewartem, než jej drobné problémy odsunuly na čtvrté místo. Na Watkins Glenu se pak dočkal svého prvního vítězství v kariéře.

Ačkoliv mu Colin Chapman poskytl vůz hodný jeho talentu, rozhodl se Rindt pro návrat k Brabhamu. Nakonec ale podlehl slušné finanční nabídce, pozici týmové jedničky a vidině nového vozu a zůstal u Lotusu.

Sezónu začal ještě na starém Lotusu 49, dojel druhý v Závodě šampionů a ve Španělsku se poprvé dočkal nového Lotusu 72. Vůz ale ještě nebyl zcela doladěný a proto se Rindt v Monaku opět objevil za volantem "devětačtyřicítky". V klikatých uličkách získal své asi nejkrásnější vítězství, když po dlouhé bitvě donutil v poslední zatáčce Jacka Brabhama k chybě a vyhrál.

Potenciál nového Lotusu 72 naplno ukázal na Zandvoortu, kde získal první ze čtyř vítězství v řadě, která jej postavila do role hlavního adepta na titul. Štěstí stálo při něm na Brands Hatch, kde opět vyhrál na úkor Jacka Brabhama. Australanovi tentokrát v posledním kole došlo palivo.

Na Hockenheimu pak s Jackym Ickxem předvedli nádhernou bitvu ve vysokých rychlostech a to i v místech, která byla považována za nevhodná k předjíždění. V cíli Rindt řekl Champanovi: "S vaším vozem by dnes vyhrála i cvičená opice."

Pak přišla Monza. V paddocku se spekulovalo o Rindtově odchodu, Rakušan totiž nedávno přišel o své přátele Bruce McLarena a Pierse Courage. Nicméně, ve volném tréninku se něco pokazilo na jeho voze a Jochen Rindt ve vysoké rychlosti narazil do bariéry.

Přední část jeho lotusu byla zcela zničená. Rindt byl převezen do milánské nemocnice, tam už ale lekáři pouze konstatovali jeho smrt.

O měsíc později nezkušený Emerson Fittipaldi dojel s vozem Lotus 72 překvapivě první a pomohl tak Rindtovi k historickému zápisu. Rakušan se stal prvním mistrem světa in memoriam.