Tým bývalého závodníka Chipa Ganassiho loni triumfoval. Franchitti navrátivší se do IndyCar po roce v NASCAR získal mistrovský titul, obhájce triumfu z roku 2008 Scott Dixon skončil o bod druhý před Ryanem Briscoem. Vzhledem k tomu, že Franchitti odcházel z IndyCar v roce 2007 jako šampion, patří Ganassiho jezdcům poslední tři mistrovské tituly.

Nepříliš úspěšný závodník Chip Ganassi vstoupil v roce 1989 do týmu Patrick Racing Pata Patricka. V první sezóně hned vyhrál Emerson Fittipaldi ve voze sponzorovaném Marlborem mistrovský titul v CART a pětistovku v Indianapolis. Po sezóně odešel Fittipaldi s Marlborem k Penskemu, Pat Patrick se spojil s Alfou Romeo, která se snažila proniknout do CART a Chip Ganassi založil vlastní stáj sponzorovanou obchodním řetězcem Target.

Ganassi měl původně převzít stáj Patrick Racing, ale Pat Patrick si to rozmyslel a rozhodl se v CART pokračovat. Nicméně Ganassimu spadla do klína šasi Penske, která Roger Penske dodával od roku 1989 stáji Patrick Racing jako součást dohody, že Marlboro přejde od Patricka k Penskemu. Do vozu Ganassi posadil Eddieho Cheevera, který odcházel z Formule 1. Cheever ve své první sezóně v CART obsadil deváté místo a stal se nejlepším nováčkem. Cheever vydržel u Ganassiho do konce sezóny 1992. Ve stejném roce poprvé Gannasi nasadil dva vozy, v Indianapolis startoval Arie Luyendyk a v některých dalších závodech nováček Robby Gordon.

Luyendyk nahradil Cheevera v roce 1993, a v Indianapolis startoval z poleposition. Jenže závod vyhrál Emerson Fittipaldi. Luyendyk se v týmu dlouho neohřál. Napřesrok ulovil Chip Ganassi velkou rybu. Michael Andretti se neprosadil ve Formuli 1 a Ganassi mu nabídl návrat do CART. Hned při prvním podniku sezóny získal Andretti pro Ganassiho historické první vítězství a zvítězit dokázal ještě v Torontu, ale rok 1994 byl ve znamení absolutní dominance Penskeho tria Unser Jr., Fittipaldi a Tracy, kteří dohromady vyhráli dvanáct ze šestnácti závodů a pětkrát si rozebrali celé stupně vítězů! S Andrettim startoval za Ganassiho Brazilec Mauricio Gugelmin.

Scott Dixon, #9 Target Chip Ganassi Racing 

Do sezóny 1995 vstoupila Ganassiho stáj s novou sestavou. Gugelmin neosilnil a Michael Andretti se rozhodl vrátit k Paulu Newmanovi a Carlu Haasovi, za které startoval v CART před odchodem k McLarenu do Formule 1. Ganassi nastoupil s americkou dvojkou Bryan Herta – Jimmy Vasser. Jezdci získali několik umístění na stupních vítězů, to byla ale jen slabá ochutnávka toho, co mělo přijít.

Rok 1996 byl ve znamení rozdělení CART a odštěpení Indy Racing League. U Ganassiho zůstal Vasser a angažmá ve druhém voze získal italský nováček Alex Zanardi. Vasser vstoupil do sezóny fenomenálně. Z prvních šesti závodů čtyřikrát vyhrál, včetně závodu US500 na Michigan Speedway, který byl náhradou CART za pětistovku v Indianapolis. Přestože už do konce sezóny na nejvyšším stupínku Vasser nestanul, udržel si náskok před Michaelem Andrettim a získal pro Ganassiho první mistrovský titul! Nováček Zanardi triumfoval třikrát. Jeho předjížděcí manévr v posledním kole posledního závodu sezóny v Laguna Sece, díky němuž se dostal na první příčku je legendární.

Tým pokračoval v ďábelském tempu. Vasser sice mistrovský titul neobhájil, ale Ganassimu jej přivezl Zanardi a to přesto, že v posledním závodě nestartoval. Zanardi si v roce 1998 přijel po druhý mistrovský titul, Vasser byl v konečném hodnocení druhý. Zanardiho mistrovské tituly neušly ve Formuli 1 Franku Williamsovi. Ital to šel podruhé v kariéře zkusit do Formule 1, k Vasserovi vybral Ganassi šampiona F3000 Juana-Pablo Montoyu. Montoya v nováčkovské sezóně získal stejně bodů, jako Dario Franchitti, ale díky většímu počtu vítězství získal jako nováček titul šampiona CART. V roce 2000 se sice v CART Montoyovi už tak nedařilo, ale Ganassi mu dal možnost startovat v pětistovce v Indianapolis v konkurenční sérii IRL. Montoya závod ovládl a Ganassi se dočkal prvního triumfu ve slavné pětistovce.

Když Montoya odešel v roce 2001 do Formule 1 a Vasser k Patrick Racing, zajistil si Ganassi dvojici nejlepších pilotů z předešlého ročníku F3000 – Brazilce Juqueiru a Francouze Minassiana. Do pětistovky v Indianapolis nasadil dokonce čtyři vozy. Své dva piloty z CART, bývalého pilota Jimmyho Vassera a závodníka NASCAR Tonyho Stewarta. V CART si ovšem prožil Ganassi jeden z nejhorších ročníků. Junqueira skončil až šestnáctý a Minassian byl v půlce sezóny vyměněn za Mema Gidleyho.

Aby se znovu tým zvedl, navýšil Ganassi počet jezdců na tři. Juqueiru doplnili Kenny Bräck (tou dobou již šampion IRL) a vítěz IndyLights z roku 2000 Scott Dixon. Do IRL nasadil na celou sezónu vůz pro bývalého motokrosového závodníka Jeffa Warda. Ward získal v IRL jedno vítězství. Junqueira byl v CART na celkově druhém místě. Jenže nad CART se začala pomalu stahovat černá mračna a Ganassi následoval dodavatele motorů Toyotu do IRL od následující sezóny nesoucí tradiční název IndyCar.

A vstup do IndyCar byl nesmírně vydařený. Scott Dixon vyhrál hned první závod a následně triumfoval v celém ročníku. Tomas Scheckter ve druhém voze až tolik neválel a po jednom roce jej vystřídal Darren Manning. Ale v IndyCar se přestalo dařit Toyotě. V celkovém pořadí skončil Dixon v roce 2004 na 10. a v roce 2005 na 13. místě a byl nejlepším z celé sestavy. Navíc pro rok 2005 protlačila do třetího vozu Toyota svého chráněnce Ryana Briscoea. Který ovšem zdemoloval notné množství svěřené techniky a Ganassiho bankovní účet se pořádně prohnul. Přestože většinu demolic měl na svědomí Briscoe, byl z týmu vyhozen Manning a nahrazen Pantanem na okruzích a Jacquesem Lazierem na oválech.

Dario Franchitti, #10 Target Chip Ganassi Racing 

Ganassi pro sezónu 2006 svůj tým řádně reorganizoval. Skončila spolupráce s Toyotou, která z IndyCar odešla. V týmu Dixona doplnil šampion předešlého ročníku Dan Wheldon a v jednom z nejtěsnějších závěrů sezóny prohrál těsně až na počet vítězství boj se Samem Hornishem Jr. O další dva body zpět zůstal v tabulce Helio Castroneves. Dixon ztrácel 15 bodů. Vypadalo to, že získat další titul není Ganassimu přáno, protože v roce 2007 jej prohrál doslova v poslední zatáčce. Dixonovi došlo palivo, přehnal se přes něj Franchitti tou dobou jezdící za Andrettiho tým a zvedl nad hlavu pohár pro mistra série.

Ale přeci se Ganassi dočkal. V předloňské sezóně mu Dixon přivezl další triumf ve slavné pětistovce a i když Helio Castroneves mocně finišoval, během posledního závodu se prokousával polem z posledního místa až na špičku a Dixona porazil ve fotofiniši, tak ani to mu nestačilo. Dixon získal svůj druhý mistrovský titul.

A to už je nedávná historie. Jak si jistě všichni pamatujeme, loni vyměnil Ganassi Dana Wheldona za Daria Franchittiho, který se neprosadil v Ganassiho týmu v NASCAR. V infarktovém závěru závodu v Homesteadu ušetřil Franchitti jednu zastávku v boxech, ke které museli zajet Briscoe a Dixon a poskočil na první místo konečného pořadí.

Ganassi se tak bude snažit získat letos třetí titul v řadě. Oba vozy bude opět sponzorovat řetězec Target. Ve třetím voze viděla média během loňské sezóny postupně Danicu Patrick, Tonyho Kanaana, Grahama Rahala, Nelsona Piqueta a E. J. Visa. Nicméně jediný třetí vůz, na kterém bude Chip Ganassi spolupracovat, bude ten, který bude řídit v Indianapolis pro stáj Sam Schmidt Motorsports Američan Townsend Bell. Jak jsme si již z posledních let zvykli, kromě primárního červeného zbarvení Target uvidíme vozy i v barvách dalších sponzorů. Loni měl Dario Franchitti díky častým změnám zbarvení pomalu problém poznat, jak jeho vůz tentokrát vlastně vypadá.

#9 – Scott Dixon

Celé jméno: Scott Ronald Dixon
Národnost: Novozélanďan
Narozen: 22. července 1980
Místo narození: Brisbane, Austrálie
Domovské město: Auckland, Nový Zéland
Bydliště: Indianapolis, USA
Loňská sezóna: 2. místo – 5 vítězství – 2 pole position – 815 kol ve vedení

Držitel novozélandského Řádu za zásluhy (státní vyznamenání) a dvojnásobný šampion IndyCar započal svou kariéru v novozélandských Formula Vee a Formula Ford a australské Formula Holden. V roce 1999 odešel do USA závodit v Indy Lights. Ve stejném roce poprvé od novozelandského autoklubu dostal ocenění Jim Clark Trophy, které obhájil v letech 2001 a 2004.

Ve své druhé sezóně v Indy Lights získal mistrovský titul a do CART vstoupil v dalším roce s týmem PacWest Racing a získal trofej pro nejlepšího nováčka. Jako takového si jej vyhlédl Chip Ganassi a od roku 2002 závodí za jeho stáj. Od roku 2003 v IndyCar. Hned při první sezóně v IndyCar získal titul šampiona. Na druhý triumf si musel počkat do roku 2008, ve stejném roce vyhrál také pětistovku v Indianapolis.

Dixon je ženatý s bývalou britskou šampionskou na 800 metrů Emmou Daviesovou. Loni se páru narodila dcera Poppy Davies Dixon.

#10 – Dario Franchitti

40306

 

Celé jméno: George Dario Marino Franchitti
Národnost: Skot
Narozen: 19. května 1973
Místo narození: Bathgate, West Lothian, Skotsko
Domovské město: Edinburgh, Skotsko
Bydliště: Nashville, Tennessee
Loňská sezóna: 1. místo – 5 vítězství – 5 pole position – 495 kol ve vedení

Jeden z nejzkušenějších jezdců v IndyCar má za sebou starty v nejrůznějších sériích. Začínal ve Formuli Vauxhall, startoval v britské F3, v německém mistrovství cestovních vozů (DTM), šest let strávil v CART a s Montoyou prohrál titul v roce 1999 jen kvůli nižšímu počtu vítězství. V IndyCar startoval za Andretti-Green Racing. V roce 2007 získal titul šampiona i přes dvě bláznivé nehody, které jej během sezóny potkaly (jeho letecké dny v Michiganu a Kansasu nelze nezmínit). Odešel do NASCAR ke Ganassimu, ale tam se mu vůbec nevedlo, tak mu Chip nabídl návrat do IndyCar. Hned po svém návratu získal loni Franchitti mistrovský titul.

Fanoušek glasgowského Celticu sklízel úspěchy v Americe i ve vytrvalostních závodech. V roce 2007 s Andretti-Green Racing vyhrál ve třídě LMP2 dvanáctihodinovku v Sebringu (celkově byli druzí) a v roce 2008 s Ganassiho týmem triumfoval v čtyřiadvacetihodinovce v Daytoně. Je také držitelem několika individuálních ocenění.

Dario Franchitti je manželem americké herečky Ashley Judd.