Odpolední trénink poznamenala řada incidentů a drobných kolizí se zdí či bariérou z pneumatik. Chybám se nevyvarovali ani zkušení matadoři a trénink byl několikrát přerušen. Závěrečnou část typicky provázenou zlepšováním osobních maxim překazily žluté fáze hned dvě.

Trénink ještě pořádně nezačal a na jedné z rovinek dostala hodiny Milka Duno.Její vůz se nosem odřel o betonovou zeď. Safety team ale zariskoval, přijel s náklaďákem k jejímu vozu, otočil jej, restartoval a Milka pokračovala do boxů. Tým celou situaci řešil bez vyvěšení žlutých vlajek, pouze s lokální žlutou, zatímco ostatní vozy jezdily doslova pár metrů od nich.

Will Power vedl první část tréninku, následovaný Hunter-Reayem a Kanaanem. U Ganassiho protáhli obědovou přestávku, jejich vozy se na trati objevily jako poslední s desetiminutovým zpožděním. Ale Dixon hned zajel nejrychlejší čas a na dlouho se usadil na špičce.

Ryan Hunter-Reay udělal chybu v páté zatáčce, roztočil se a pravou zadní částí vozu posunul bariéru z pneumatik. Zůstal stát v ideální stopě, tak se pokusil poodjet směr k vnitřku dráhy, přičemž se mu tak tak vyhnul Will Power (Kterému se asi oživily vzpomínky na loňský závod v Sonomě, kde též kolidoval s napříč dráhou stojícím vozem). Hunter-Reay si to namířil na vedlejší nepoužívanou komunikaci, ale nepoužívanou zdánlivě. Protože je to vlastně pokračování East Shoreline Drive (tedy cílové rovinky), slouží zároveň jako návratová komunikace pro ty jezdce, kteří nezvládnou zatočit do první zatáčky a skončí v únikové zóně. No, a když si to na ní Hunter-Reay namířil, aby se tam otočil, stalo se právě toto Taglianimu. Oba jezdci museli být jistě značně překvapeni, když přímo proti nim mířil jiný vůz. Nicméně Hunter-Reayův kontakt s bariérou žlutou fázi vyvolal, jelikož bylo nutné vrátit posunuté pneumatiky zpět na místo. Hunter-Reay vlastní silou dojel do boxů. Zavěšení nepoškodil, za to zlomil pravou boční část zadního křídla.

Trénink byl záhy obnoven, ale ne na dlouho. Už za tři minuty se do osmé zatáčky nevešel Dario Franchitti a ťukl špičkou nosu do bariéry z pneumatik. Nejhůře to odnesl na ní pověšený reklamní banner. Franchittiho vůz vyvázl zázrakem nepoškozený. Dokonce to vypadalo, že ani přední přítlačné křídlo nedoznalo újmy.

Po restartu se jako první pod hranici 1:11 dostal Ryan Hunter-Reay časem 1:10.9373. Chyby se nevyvaroval Graham Rahal, lehce zavadil pravým předním kolem o zeď, pomalu svou Dallaru dovezl do boxů, kde tým musel zkontrolovat zavěšení.

Agresivní jízdu předváděl Ryan Briscoe, několikrát se dostal velmi blízko ke zdi, ale stačilo to jen na druhé místo. Dlužno dodat, že již na ojetých pneumatikách. Alex Tagliani prokázal výbornou formu a dostal se do první pětky!

Ale pět minut před koncem předvedl nejtvrdší kontakt s bariérou Bertrand Baguette. Nestihl zabrzdit do deváté zatáčky a o bariéru zlomil přední křídlo a bohužel i levé přední kolo, takže safety team musel povolat jeřáb a vůz z trati odklidit tímto způsobem. Přestože už běžela poslední minuta tréninku, rozhodlo se vedení dát jezdcům šanci ještě na jedno rychlé kolo. Na trať vyjelo celé startovní pole, nejlépe na tom byl Power, který má jako lídr šampionátu boxové stání nejblíže výjezdu z pit lane a měl tedy před sebou volnou trať. Ale šanci porazit Hunter-Reaye nedostal, v nájezdu do ostrého kola nedobrzdil do první zatáčky další zkušený harcovník, Scott Dixon. O bariéru ulomil pravou část předního křídla, zavěšení zůstalo nepoškozené, takže po kontrole safety teamem se mohl vrátit do boxů, nicméně trénink byl okamžitě ukončen.

Hunter-Reay si tedy připsal cenný skalp Willa Powera, který skončil až pátý, protože se před něj dostali ještě Briscoe, Kanaan a stále se lepšící Tagliani. V Long Beach možná prožívá svůj menší návrat na místa, kde jsme jej vídali především na konci loňské sezóny, Mario Moraes. Poprvé se letos dostal v nějakém tréninku do elitní desítky a porazil dokonce Castronevese a Dixona. Překvapivě se vůbec nevede Miku Conwayovi, připomeňme si, že před týdnem startoval v Alabamě z první řady!