Dvě věci jsou po dnešním závodě jisté: Určitě letos dokáže zvítězit někdo jiný, než pilot týmu Rogera Penskeho či Chipa Ganassiho, a určitě letos zvítězí Američan. Ryan Hunter-Reay na své nejoblíbenější trati využil chyby Willa Powera a připsal si své druhé vítězství v IndyCar (celkově čtvrté v Americe). Sedmadvacet závodů (nepočítáme nebodovaný závod v Surfers Paradise) čekala Amerika na vítěze pocházejícího z USA. Posledním byl právě Hunter-Reay ještě v týmu Bobbyho Rahala ve Watkins Glen v roce 2008. Tým Michaela Andrettiho čekal na vítězství ještě o závod déle. Naposledy vyhrál Tony Kanaan týden před Hunter-Reayem v Richmondu.

Jediní Danica Patrick, Raphael Matos a Mario Romancini odstartovali do závodu na tvrdých pneumatikách, zbytek pole obul měkkou sadu. Will Power dobře odstartoval a Hunter-Reayovi nedal šanci k útoku. Nejlepší start se povedl Kanaanovi, který se dostal před Castronevese. Power, Hunter-Reay a Wilson poodjížděli, ale rozestup se mezi nimi udržoval konstantní.

Náhle na cílové rovince Power prudce zpomalil, a Hunter-Reay a Wilson jej předjeli. Power udělal málo vídanou chybu, podobně jako třeba loni Paul Tracy v Edmontonu, zavadil o tlačítko omezující rychlost vozu v pit lane. Ve stejnou chvíli, co se Power propadl o dvě příčky, ztratil jednu pozici také Castroneves, ve prospěch Ryana Briscoea.

První kolo zastávek v boxech načala ve 20. kole Danica Patrick, která doufala v to, že ji jako loni zahraje do karet žlutá fáze a nastane krátce po jejím pit stopu. Patrick přezouvala během zastávek z použité černé sady, na které startovala, na novou červenou sadu pneumatik, což, jak se ukázalo, nebylo úplně špatné rozhodnutí. Lídr závodu Hunter-Reay stavěl ve 27. kole, Wilson o kolo dříve, Power zajížděl společně s Briscoem a Taglianim do boxů jako poslední ve 29. kole. Po prvních zastávkách v boxech bylo pořadí Hunter-Reay, Wilson, Power, Kanaan, Briscoe a Dixon, který se v pit lane dostal před Castronevese na 6. místo. Na devátém místě se pohyboval Mario Moraes, který startoval do závodu jako patnáctý, výborně odstartoval a získal dvě pozice. Během prvního stintu se dostal před Mutoha a Franchittiho a v boxech i před Andrettiho a Wheldona. Moraes zatím z celého startovního pole postupoval nejvýše.

 Power vede závod na nádherné trati v Long Beach (v pozadí Queen Mary)

Střední fázi závodu nejdříve okořenil Briscoe útokem na Kanaana, který byl ale neúspěšný a okamžitě se toho chystal využít Dixon. Tagliani měl během první zastávky problémy s tankovacím zařízením a ve 45. kole musel podruhé do boxů, nicméně bylo jasné, že bude muset tak jako tak ještě jednou zastavit.

Ryan Hunter-Reay záhy začal ztrácet svůj náskok na Wilsona a Powera, neboť se zasekl za o kolo pomalejším Lloydem, kterého nemohl předjet. Wilson za oněch pět kol, které Hunter-Reay odjel za Lloydem smazal osmi vteřinový náskok. Hunter-Reay se ve 53. kole konečně dostal před Lloyda, následující zatáčku se o to samé pokusil také Wilson, který doufal, že když už jednou Lloyd vypadl ze stejného kola, v jakém byl lídr závodu, že jej také nechá předjet. To se ale šeredně zmýlil. Následovala zatáčka na pravou ruku, Wilson zkusil zaútočit po vnitřku, ale pozdě si uvědomil, že to nepůjde a Lloyd mu najel na levou polovinu předního přítlačného křídla.

Wilson musel okamžitě do boxů, na druhou stranu, pokud by přišla žlutá fáze, tak by mu palivo mělo do cíle vydržet. Tým strávil výměnou křídla 21,5 vteřiny a zdálo se, že ze hry o vítězství je Wilson venku.

To ale Briscoe a Franchitti odstartovali poslední kolo zastávek v boxech. Hunter-Reay a Power zastavili ve stejném kole, ale Australan nesmazal příliš z náskoku svého rivala. Sotva celé pole dokončilo zastávky, přišla pro Wilsona kýžená žlutá fáze. V první zatáčce začal Romancini příliš pozdě brzdit, najel vedle Rahala a ve chvíli, kdy Rahal začal zatáčet, byla z toho první nehoda dne. Rahal se od Romanciniho vozu roztočil a zádí tvrdě narazil do bariéry v první zatáčce. Oba dva naštěstí z nehody vyšli nezranění.

 Přes špatnou startovní pozici si Mike Conway nevedl vůbec špatně

Žluté fáze využili k zastávkám v boxech Tagliani a Patrick, kteří jako jediní neměli palivo do konce závodu. Za Pace carem se vozy seřadili v pořadí: 1. Hunter-Reay, pak dva o kolo pomalejší Matos a Sato, 2. Power a 3. Wilson, najednou zpátky ve hře o vítězství. Dále bylo pořadí Dixon, Kanaan, Castroneves, Moraes, Briscoe (v boxech se propadl za Moraese), Wheldon a první desítku uzavíral Franchitti.

Hunter-Reay restart zvládl skvěle, poodjel zbytku pole. Power nemohl útočit, protože potřeboval nejdříve překonat Sata a Matose, naopak si musel za zády hlídat Wilsona. Moraes využil restartu a překonal Castronevese. Pěkný souboj v první zatáčce svedli de Silvestro, Patrick a Tagliani. Po kterém se Švýcarka propadla o dvě pozice, ale Tagliani musel následně svůj vůz odstavit, protože při předjížděcím manévru poškodil zavěšení.

Powerův útok na Sata byl neúspěšný a v dalším kole se na konci cílové rovinky dostal před Powera Justin Wilson. Wilson sice zdolal také Sata, ale mezi ním a Hunter-Reayem bylo 8 vteřin a Matos. Takže bez další žluté fáze neměl Wilson šanci Hunter-Reaye ohrozit. Kdo byl ale v permanentním ohrožení, tak to byl Mario Moraes, respektive jeho šestá pozice, kterou velmi toužil získat zpět Helio Castroneves. Castroneves se v těsném souboji snažil Moraese znervóznět a donutit jej k chybě, ale Moraes se nedal a své místo uhájil. Při cestě do boxů pak Wilsonovi došlo palivo, takže to měl jen tak tak.

 Ryan Hunter-Reay vítězí v Long Beach!

Hunter-Reay sice vyhrál, na trati, kde se seznámil před lety se svou snoubenkou, a přes dva nepovedené závody v St. Pete a v Alabamě se dotáhl na druhého Castronevese, na kterého ztrácí jen bod. Ale Will Power má stále náskok 42 bodů na Castronevese! Navíc pro Hunter-Reaye také můžou v letošní sezóně zbývat jen čtyři závody (Kansas, Indianapolis, Toronto a Homestead), víc zatím potvrzeno nemá. I když o zvýšení sponzorských peněz od IZOD si řekl tím nejlepším způsobem. IZOD totiž v Long Beach uspořádal velkou propagační akci na Hollywood Boulevardu, závod tento výrobce oblečení pojal skoro jako domácí a Hunter-Reay jimi sponzorovanému vozu přivezl první vítězství.

Team Penske byl sice velmi rychlý v tréninku a v kvalifikaci, ale Power a už vůbec Briscoe a Castroneves dnes na Hunter-Reaye a Wilsona prostě nestačili. Dobrý závodní set-up se nepodařilo připravit ani týmu HVM, Simona de Silvestro se propadla ze 13. pozice na startu na 17. v cíli. Naopak spokojení mohou být Pantheři a Dan Wheldon, pro které je na městském okruhu první desítka ve světle toho, jak si tým vedl loni například v Torontu a Edmontonu, skoro vítězstvím. KVRT a Moraes mohou být nadmíru se svým výsledkem taktéž spokojeni. Tým se v prvních závodech trápil také díky tomu, že závodní inženýr, který stál loni za dobrými Brazilcovými výsledky, je nyní závodním inženýrem Willa Powera.

 Ale kolik vítězství bude moci ještě letos přidat?

Naopak zklamaný odjede Graham Rahal. Nejen z výsledku, ale hlavně z průběhu celého závodního víkendu a především z toho, že je velmi nepravděpodobné, že závod v Kansasu uvidí jinak, než jako divák. Jak sám přiznal, je prakticky jisté, že v Kansasu se nepředstaví, teď se bude snažit získat nějaké místo pro Indianapolis a případně se začít připravovat na další sezónu.