Kanadská anabáze IndyCar skončí po dvou týdnech tuto neděli závodem na letišti v Edmontonu. Poprvé bere pod svá křídla závod kanadská divize Hondy, a tak do letošního ročníku vstupuje podnik pod novým jménem. Na edmontonském městském letišti jely Champ Cars poprvé v roce 2005 a závod během víkendu přilákal rovných 200 000 diváků. Podnik byl náhradou za Vancouver, který se rozhodl soustředit na pořádání Olympijských her.

Edmonton nahrazení Vancouveru rozhodně v roce 2005 jisté neměl. O své místo v kalendáři musel zápasit s Calgary. Od roku 2005 sice návštěvnost závodu v Edmontonu neustále klesá a podnik prodělává miliony, které pak musí město doplácet z veřejných rozpočtů. Přesto se tento týden radnice v těsném hlasování rozhodla usilovat o zachování závodu. Dalším zájemcem o pořádání kanadského podniku IndyCar je totiž Quebec ve stejnojmenné provincii. Za myšlenkou pořádat závod ve frankofonní části Kanady stojí lidé kolem Andre Azziho, spolumajitele FAZZT Race Team.

Přestože hlavní americká formulová série zavítala do Edmontonu až díky Champ Cars teprve v roce 2005, závodění v kanadském městě má svou tradici. Prašný ovál v Edmontonu vznikl už ve čtyřicátých letech minulého století, příznačně místo, kde vznikl, neslo název Speedway Park, později přejmenované na Edmonton international Speedway.

Kromě prašného oválu přibyla i čtvrtmílová trať pro závody dragsterů a v roce 1968 i čtyřkilometrový okruh, ale po zlatých 60. letech, ve kterých Edmonton International Speedway vzkvétala, a přilákala tehdy dokonce prestižní šampionát Can-Am a s ním jména jako Bruce McLaren, Jackie Stewart či dvojnásobného vítěze Marka Donahue společně s týmem Rogera Penskeho, přišel úpadek. Pozemky koupila v roce 1982 developerská společnost Qualico Developments a tam, kde byly dřív zatáčky, boxy a tribuny, náhle vzrostly obytné domky a v místech, kde se dřív jezdci proháněli v plném závodním tempu, byla náhle omezena rychlost dle patřičných předpisů pro jízdu v obci. Ale než k tomu došlo, objevil se Edmonton i v kalendáři dalších sérií, které stojí za to zmínit, ať už to byly Trans-Am nebo formulové šampionáty Formula Atlantic (dva závody vyhrál mladičký Gilles Villeneuve, v poli byli také Bobby Rahal a Keke Rosberg), Formula 1600 či Formula 5000.

Jedno kolo v Edmontonu v golfovém vozíku s EJ Visem

Současný okruh na městském letišti není jediným aktivním závodištěm v Edmontonu. Po zavření Edmonton International Speedway nebylo ve městě kde závodit, ale situace se změnila v roce 1991. Na pozemcích, které pronajalo edmontonské mezinárodní letiště, vznikl krátký nezpevněný ovál. O rok později i trať pro dragstery a dráha pro „normální“ závodění se buduje. Podle sponzora nese okruh název Castrol Raceway.

Okruh vytyčený na Blatchford Field v centru města je skutečně drastickou změnou co do šířky tratě oproti úzkému torontskému výstavišti. V Edmontonu totiž využívá část přistávací dráhy 12/30, širokou pojížděčku Delta, ale i „úzké“ pasáže mají šířku alespoň 15 metrů. Pasáž mezi zatáčkami 4 až 7 byla vybudována za účelem závodění, aby trať byla zajímavější. Povrch normálně využívaný pro přistávání, starty a rolování letadel určitě není z nejrovnějších, vlastně v hrbolatosti mu může konkurovat jen městský okruh v Sao Paulu, který částečně využívá i jednu z hlavním městských komunikací a tak i když pár týdnů před závodem IndyCar letos v březnu byla pasáž přeasfaltovaná, civilní doprava ji za tři neděle stihla vrátit do původního hrbolatého stavu.

Edmonton nechyběl v kalendáři ani v roce 2008 po spojení IndyCar a Champ Cars, společně s Long Beach a Surfers Paradise v Austrálii to byly jediné tratě Champ Cars, které se do kalendáře vešly. Svůj jediný start v sezóně (kromě Long Beach) a první v současné Dallaře IndyCar zde absolvoval Paul Tracy, místní miláček. A vedl si výborně. Dobře zajel i loni, byť se mu v prvním kole „podařilo“ vyřadit týmového kolegu Moraese. Tracyho tým KV Racing Technology by určitě rád zapomenul na špatné letošní Toronto a navázal na dobré Tracyho výsledky v předešlých letech.

Loni suverénně systémem Start – Cíl vyhrál v Edmontonu Will Power. Pokud nepočítáme Long Beach 2008, což byl tak trochu pořád závod Champ Cars, bylo to Powerovo první vítězství v IndyCar. Vzhledem k jeho letošní formě těžko v poli hledat většího favorita.

Toronto také způsobilo mnoho emocí mezi některými jezdci. Především na Twitteru se do sebe pustili Graham Rahal a Ryan Briscoe (podporovaný svou manželkou Nicole, která na Rahalovi taky nenechala niť suchou) a Alex Tagliani s Tomasem Scheckterem. Rahal tento víkend nestartuje, ale mezi Taglianim a Scheckterem může dojít ke konfrontaci.

Edmonton – Edmonton City Center Airport
Délka tratě: 1,96 míle (3,154 km), 14 zatáček
Délka závodu: 95 kol
Loňský vítěz: Will Power (Team Penske)
Loňské pole position: Will Power (Team Penske), 1:01.0133
Nejrychlejší kolo: Will Power (Walker Racing), 58.403, 2007 Champ Car World Series