Naposledy v roce 1991 v ulicích Toronta startovala americká formulová série, ať již se jmenovala PPG IndyCar World Series, CART FedEx Championship, Champ Car World Series nebo IZOD IndyCar Series, a v kokpitu jednoho z vozů neseděl domácí oblíbenec Paul Tracy. Tracy k torontskému závodu v posledních letech patřil stejně neodmyslitelně, jako brána Princess´ gate či dlouhá rovinka Lakeshore Boulevard. Ale v neděli bude Tracy na startu závodu chybět. Ačkoliv ještě před sezónou oznamoval, že s týmem MSR Indy odjede svojí poslední sezónu v IndyCar, nedostatek sponzorů toto rozlučkové turné znemožnil a Tracyho kariéra v IndyCar skončila. Dnes si dvojnásobný vítěz torontského závodu snaží prodloužit si závodnický život alespoň v šampionátech sportovních vozů.

Domácí fanoušci ale mají jiného hrdinu, kterému mohou držet palce, a nechybělo mnoho, aby na domácí závod přijel jako lídr šampionátu. James Hinchcliffe startující za tým Michaela Andrettiho byl v Torontu nesmírně populární už ve své nováčkovské sezóně vloni a dokonce i předloni, když závodil v Indy Lights. Kdyby v závěru minulého závodu v Iowě neztratil kontrolu nad vozem, dostal by se v šampionátu před Powera, takhle ve vyrovnaném mistrovství spadl na pátou příčku. KrCars)omě něj mohou Kanaďané čekat dobrý výsledek i od Alexe Taglianiho, ten v předchozích letech také prokázal, že mu tradiční městský okruh na březích jezera Ontario svědčí.

V Torontu americké formule závodí od roku 1986. Vynechán byl jen závod v roce 2008. Po spojení Champ Cars a IndyCar se termínově kryl se závodem IndyCar ve Watkins Glen a ani jeden podnik nešlo přesunout. Ale už předtím, než poprvé do prostoru u torontského výstaviště šampionát organizovaný CART zavítal, objevily se úvahy o možném závodě v těchto místech na konci šedesátých let. Blízko Toronta také čtyřikrát závod uspořádal USAC (1967, 1968, 1977 a 1978), a to konkrétně na okruhu Mosport.

Současná série IndyCar se v Torontu představila zatím třikrát a snad pokaždé to byl nejdramatičtější závod na městském okruhu v dané sezóně. Jednoznačně nejúspěšnějším je v posledních letech v Torontu Dario Franchitti, který zde byl nejhůře druhý v roce 2010, jinak oba dva další závody v Torontu vyhrál. Překonat jej zvládl jen předloni Will Power.

Na závod se ale asi nejvíce těší Dallara, která je dodavatelem vozů do IZOD IndyCar Series. Všechny tři závody IndyCar (ale to platilo i předtím pro CART/Champ Cars) předvedly, že i formulové závodění může být kontaktním sportem. Vloni jsme byli svědky 8 žlutých fází (rekord je 11 žlutých v roce 2001) a dva bonusové body za vedení největšího počtu kol v závodě si správně měli rozdělit Justin Wilson a Johny Rutherford, který řídí pace car, protože oba vedli pole shodně 32 kol. Do závodu odstartovalo 26 jezdců a jen čtyři nebyli zapleteni do žádné nehody. Tagliani během závodu stihl kolidovat hned třikrát. Nejkontroverznější moment ovšem přišel v 57. kole. O titul bojující dvojice Franchitti x Power totiž spolu kolidovala. Franchittimu, který závod nakonec i vyhrál, měla být nejprve podle televizních komentátorů americké stanice Versus udělena penalizace a následně odvolána. Al Unser Jr. a Brian Barnhart, kteří za takovýto verdikt byli zodpovědní, ovšem jakékoliv penalizování Franchittiho popírali.

Uvidíme, jak se na atraktivitě a množství kolizí projeví nové vozy Dallara DW-12 a hlavně změny pravidel. Nejvíce předjížděcích manévrů jsme vídali ve třetí zatáčce (na konci rovinky Lakeshore Boulevard, kde mimochodem v roce 1996 tragicky zahynul Jeff Krosnoff). Ale letos útoku se bránící jezdci nemusí nechávat vnitřek zatáčky volný. Na druhou stranu, atraktivitě má napomoci znovuzavedení systému Push-to-pass.

V Torontu se tradičně část jezdců vždy předvedla s jiným zbarvením vozu. Ale letos jiné barvy ukáže jen Marco Andretti, pro něhož tým přichystal vínově zbarvený vůz propagující sponzora Dr. Pepper.

Honda Indy Toronto – Ulice Toronta:
Délka trati: 1,755 míle (2,824 km), 11 zatáček
Délka závodu: 85 kol, 149,175 mil
Loňský vítěz: Dario Franchitti (Target Chip Ganassi Racing)
Loňské pole position: Will Power (Team Penske), 0:59.5771
Rekord okruhu (IndyCar): Will Power (Team Penske), 0:59.3535 (2011)
Rekord okruhu (celkově): Gil de Ferran (Walker Racing), 0:57:182 (CART – 1999)

Časový harmonogram (SELČ):
Pátek – 6. července
17:15 – 18:15 – 1. trénink
19:55 – 20:55 – 2. trénink
Sobota – 7. července
15:45 – 16:45 – 3. trénink
19:05 – 20:25 - Kvalifikace
Neděle – 8. července
14:30 – 15:00 – Warm-up
19:00 – Start závodu Honda Indy Toronto