Novinky

  • 09.05.2024 Bad Z FIA odchází generální ředitelka, Natalie Robynová

  • 09.05.2024 Neutral Americký kongres vyšetřuje, proč Liberty odmítla Andrettiho

  • 03.05.2024 Good David Sanchez je technickým ředitelem Alpinu

Facebook Instagram

Arizonská poušť přinesla drama do poslední zatáčky.

Arizonská poušť přinesla drama do poslední zatáčky.

Phoenix Internatipnal Raceway

Druhý listopadový víkend zažil předposlední trojzávod letošní sezóny. Na arizonském oválu, Phoenix International Raceway, se setkali týmy a jezdci všech tří nejvyšších soutěží série NASCAR. A ve všech třech šlo - co se zisku titulu týče - do tuhého. Pravda, každý den přinesl jiné drama, díky kterým se možná naskýtá možnost srovnat jednotlivé systému udělování bodů za rychlost předváděnou během celé sezóny.

Ale popořadě. Páteční den, resp. noc, patřila vozům NASCAR Camping World Truck Series. Do vozu se startovním číslem 51 tentokrát nenaskočil známý stock-car chameleon, Kyle Busch, ale jeho osmnáctiletý svěřenec Erik Jones. Co se stát muselo, se také stalo. Navzdory atypickému výpadku elektrického proudu na uměle (ne)osvětlené trati PIR, se do cíle jako první podíval zmiňovaný Erik Jones, pro kterého to bylo čtvrté vítězství v rámci NCWTS. O titul se peroucí Matt Crafton si zajistil druhým místěm již 25 bodový náskok na druhého Ryana Blaynyho. V Homesteadu se tak Crafton velmi pravděpodobně stane teprve čtvrtým jezdcem, který své tituly v rámci NCWTS dokázal v dalších sezónách rozmnožit a vůbec prvním, který tak (pravděpodobně) učiní hned následující rok.




Šestý den týdne přinesl dvojsetmílové představení vozů NASCAR Nationwide Series. O vítězství v závodě se poprali jezdci Sprint Cupu, neboli Kyle Busch a Brad Keselowski. Druhý jmenovaný se díky výborně zvládnutému poslednímu restartu dostal do cíle jako první. Příběh dne se však točil kolem Chase Elliotta, který jeden závod před koncem sezóny potvrdil tradici rodiný Elliottů - Chase se stal mistrem pro rok 2014. Jeho bodový náskok na v pořadí druhého Regana Smithe je nyní 52 bodů, tedy neřešitelná situace. Chase tak společně s otcem Billem, navázali pro americký sport tolik potřebnou rodinnou tradici. Bill Elliott získal titul NASCAR Winston Cup v sezóně 1988.

Slunečný sedmý den tohoto listopadového týdne nastartoval motory i nejvyšší soutěže NASCAR Sprint Cup. Příběh z minulého víkendu možná obletěl svět. Hromadná bitka se z Charlotte a Martinsvillu volně přenesla na Texas Motor Speedway a jindy nevšímavá média mohla do svých sportovních bloků v pondělí večer zařadit příspěvek z jinak neznámých závodů odněkud z Texasu.



Ať už se stalo cokoliv - a názory se různí - do předposledního závodu sezóny se jako první muž průběžného pořadí vydal Denny Hamin. Ten, navzdory neschopnosti dojet v rámci letošního CFTC v první pětce, si vykroužil 12 bodový náskok na pátého Jeffa Gordona. Druhý Joey Logano měl stejný počet bodů, tedy i stejný rozestup na první nepostupovou pozici. Třetí v pořadí se vyskytoval Ryan Newman, který by mohl po sezóně možná posloužit jako menší motorek k další změně v bodovacím systému NASCAR. Ryan se totiž letos do dnešních dnů nepodíval na Victory Lane. Ve vedení Ryan strávil všehovšudy 41 okruhů - odjeto bylo tisíce kol. Ovšem průměrný dojezd 13.0 letos tak trošku stačil k útoku na titul v posledním závodě.

Ryan se rovněž řadil k Hamlinovi a Loganovi, který k postupu do velkého finále stačilo umístit se na té které pozici. Konkrétně Loganovi stačilo 11.místo, Hamlinovi 12. a Newmanovi dokonce jen 9 příčka.

Pole-position si tentokrát během kvalifikace vykroužil Denny Hamlin. V první řadě jej doplnil Brad Keselowski. Mohlo se začít závodit.

Během vypsaných 312 kol se žlutou vlajkou mávalo celkem ve 12ti případech, nový rekord na trati Phoenix International Raceway. Kromě souboje o vedení v závodě se kamery, fanoušci a novináři mohli (možná s kalkulačkama v ruce) pohodlně věnovat dění po celé délce okruhu. Postoupit mohl kdokoliv. Spásou pro kteréhokoliv jezdce by zajisté bylo vítězství.

Z osmice jezdců se nejlépe dařilo Kevinu Harvickovi, který toho dne ve vedení strávil plných 264 kol. Po celý den se jej vydatně držel Jeff Gordon a Matt Kenseth. Navzdory problémům se Denny Hamlin (pravá přední pneumatika) i Joey Logano (zapomeutá tankovací nádoba) během závodu vrátili zpět do vedoucího kola a vzápětí i do první desítky. Smolařem byl, jako vždy, Carl Edwards, který se na konci kariéry v týmu Jacka Rousha opět trápil se svojí devětadevadesátkou.




Navzdory jistým překážkám, se Hamlin, Logano i Edwards stále mohli soustředit na popřípadný postup do finále. Situace se díky častému přerušování neustále měnila. V momentě delších etap plného tempta se ke slovu dostávala i taktika dvě versus čtyři čerstvé pneumatiky. Té v závěrečných fázích závodu čítankově využilio duo týmu Penske Racing - po obětování několika pozic na trati, se Brad i Joey pohybovali po dráze znatelně rychleji než jejich soupeři.

Celý závod se, ale nesl v duchu “kdo porazí Kevina Harvicka”. Ten toho dne byl nedostižný. Jednotlivé restarty Kevinovi vycházely na sto procent. Druhý Jeff Gordon měl pokaždé spíše práci se třetí Mattem Kensethem a čtvrtým Bradem Keselowskim. Ovšem, postupové dram se postupně vytvořilo okolo Ryana Newmana.

Ten se běhěm posledních fází závodu pral s opotřebením pneumatik. Volba pouze dvou kol s čerstvou černou hmotou jej vrhnul do změti jezdců, kteří naopak volili čerstvé pneumatiky čtyři.

Newman se pohyboval okolo 10. místa. Jeff Gordon se neustále pohyboval na hranici jednoho bodu před pátým místem. O Harvickově vítězství pravděpodobně nikdo nepochyboval.

Ve hře byl i Brad Keselowski, který se prve přibližoval Harvickovi a posléze druhému Gordonovi. Brad by v dané situaci postoupil jen z prvního místa. Svým progresem však mohl uškodit Gordonovi, či naopak pomoci Newmanovi.

O postupující čtveřici se rozhodlo v posledním kole a to v poslední zatáčce. Ryan Newman ztratil dvě místa, neboli dva body na čtvrtého Gordona. Poslední kolo však přineslo Newmanovi příležitost, která se neodmítá. Poněkud širší nájezd do třetí, resp. výjezd ze čtvrté zatáčky sice vynesl ke zdi Kyla Larsona, ale Newmanovi také přinesl jeden drahocený body. Bod díky kterému se Ryan Newman dostal do letošního finále CFTC.




Kevin Harvick si nikým nerušel dojel pro své 27. vítězství kariéry a pro přímý postup do finále v Homesteadu. Navzdory problémům se Hamlin a Logano nakonec umístili na 5. a 6. příčce. Čtvrtým mužem velkého finále se pak stal Ryan Newman. Nepostupují Jeff Gordon, Matt Kenseth, Carl Edwards a Brad Keselowski.

To, že se Harvick s Loganem stanou hlavními protagonisty letošního play-off, se díky výsledkům během sezóny 2014 dalo předpokládat. Denny Hamlin a Ryan Newman zde mohou posloužit jakožto vyjímka potvrzující pravidlo.

Proto možná, držme příští týden palce Ryanu Newmanovi. Jeho titul pro rok 2014 by se mohl psát v uvozokvách jakožto “cena za celoživotní úspěch”.

Play-off má a bude mít své odpůrce. Stale se to, co se však stát muselo. Play-off, ať už v jakémkoliv sportu, přitáhne k TV obrazovkám více očí a tímpádem i více peněz. Spravedlivost ocenění výkonu během sezóny jde v tento moment bokem. Systém play-off se však hraje napříč všech reklamou vydělávajících (televizních) sportů.

Nezapomeňte, Příští týden - Kevin Harvick, Joey Logano, Denny Hamlin. Ryan Newman a Homestead-Miami Speedway.