První velká cena 71. ročníku mistrovství světa F1

Ani v týdnu před konáním úvodní velké ceny nového ročníku nebylo jisté, zda se v Melbourne opravdu pojede. Strach z koronaviru udržoval účastníky i diváky ve stálé nejistotě. Tak napjatou atmosféru před zahájením sezony nepamatujeme.

Historie velké ceny

Z Austrálie pocházejí dva světoví šampioni: Jack Brabham a Alan Jones. Triumf toho druhého byl podnětem k tomu, aby se v zemi začali vážněji zajímat o pořádání velké ceny. V listopadu 1985 se jela poprvé v ulicích Adelaide, v hlavním a nejlidnatějším městě státu Jižní Austrálie. Trať měřila 3778 metrů, ale byla zcela odlišná od současných moderních městských okruhů.

Vedla městem a přilehlým parkem Rymill. Charakterizovalo ji několik pravoúhlých zatáček a dlouhá rovinka. Průběh závodu však mohly narušit časté mlhy. Vrcholem byl ročník 1991. Velká cena musela být kvůli mlze ukončena už po 14 kolech a stala se nejkratším závodem v historii. Vyhrál jistý mistr světa Ayrton Senna, rozdělovaly se jen poloviční body a Nélson Piquet se rozloučil s aktivní kariérou. 

229440

Michael Schumacher ve svém ferrari na trati v Melbourne v roce 2002. Foto: Bridgestone

Naposled se jelo v Adelaide v roce 1995. Hrozivou nehodu měl Mika Häkkinen a nebýt pohotové tracheostomie přímo na dráze, pravděpodobně by nepřežil. Dva dny byl v kómatu, několik týdnů v australské nemocnici – a v březnu se už postavil na start VC Austrálie na nové trati v Melbourne.

Z 11 ročníků v Adelaide vyhráli dvakrát Alain Prost, Gerhard Berger a Ayrton Senna, jednou Keke Rosberg, Thierry Boutsen, Nélson Piquet, Nigel Mansell a Damon Hill.

Historie okruhu

V melbournském Albert Parku se závodí nepřetržitě od roku 1996. Město dalo k dispozici silnice kolem jezera v nádherném prostředí rozsáhlého parku. Vznikla tak jedna z nejkrásnějších tratí seriálu, dosažitelná z centra města i pěšky. Díky tomu se VC Austrálie pyšní rekordními návštěvami přes 360 000 diváků během víkendu! Od roku 1996 s dvěma výjimkami v letech 2006 a 2010 zahajuje seriál mistrovství světa.

V Melbourne nikdy nebyla nouze o dramatické situace. Hned úvodní ročník byl zastaven v prvním kole po hromadné kolizi, kterou odstartovala srážka Jose Verstappena s Davidem Coulthardem. K opakovanému startu se kupodivu dostavil i Martin Brundle, který se předtím sotva vysoukal ze zdemolovaného vozu.

O rok později měli v úvodním kole střet Jacques Villeneuve a Johnny Herbert, havárie vyřadily i Jose Verstappena a Giancarla Fisichellu. Hromadná nehoda tří jezdců (Takagi, R. Schumacher, J. Magnussen) poznamenala i ročník 1998. A tak bychom mohli dál pokračovat.

V roce 2001 v 5. kole Jacques Villeneuve nezvládl předjížděcí manévr, narazil do Ralfa Schumachera, jeho vůz se vznesl a ničil ochrannou bariéru jako neovladatelná raketa. Ačkoli byla od té sezony všechna kola jištěna dvěma ocelovými lanky, přesto se jedno  utrhlo a při souhře všech nepříznivých okolností zasáhlo dvaapadesátiletého traťového komisaře. Na následky těžkého zranění hrudníku dvacet minut před koncem závodu v nemocnici zemřel. Kromě toho bylo ošetřeno několik diváků zasažených odletujícími troskami. Roztrhaná karbonová vlákna proletěla skrz plot jako šrapnel. 

229443

V roce 2011 stáli na pódiu zleva Lewis Hamilton, Sebastian Vettel a Vitalij Petrov. Foto: Red Bull

Za celou dobu se délka okruhu změnila o jediný metr, takže trať patří k nejstabilnějším v seriálu. Zajímavé také je, že za posledních deset let získali pole position pouze dva jezdci (Hamilton a Vettel), Lewis Hamilton dokonce v šesti posledních ročnících! Naopak z vítězství se za tu dobu radovala šestice Jenson Button, Sebastian Vettel, Kimi Räikkönen, Nico Rosberg, Lewis Hamilton a Valtteri Bottas. Obhájce titulu Lewis Hamilton je v kvalifikacích nejúspěšnějším jezdcem v historii okruhu. Již osmkrát startoval z pole position, ale závod vyhrál jen dvakrát.

V Melbourne se zatím uskutečnilo 24 závodů. Patnáct z nich vyhrál jezdec startující z první řady. Naopak pouze jedinkrát stál na nejvyšším stupni závodník startující mimo první desítku. V roce 2003 se to podařilo Davidu Coulthardovi z 11. pozice.

Zajímavá čísla

Závod by měl trvat zhruba půldruhé hodiny. Nejrychlejší se jel v roce 2017, kdy dosáhl vítěz Sebastian Vettel průměrné rychlosti 215,409 km/h. Nejrychlejšího času v kvalifikaci dosáhl Lewis Hamilton loni výkonem 1:20,486 (237,194 km/h).

Největší maximální rychlost byla loni naměřena Pierru Gaslymu – 321,9 km/h. Uvedená čísla dokazují, že okruh patří k nejrychlejším v seriálu.

Lewis Hamilton sice loni startoval z první pozice, ale závod nevyhrál. Promarnil tak už 37. pole position a také v této statistice je rekordmanem. O jednu velkou cenu předstihl Ayrtona Sennu.

Do čela průběžného pořadí se dostal vítěz závodu Valtteri Bottas. Stal se tak už šedesátým jezdcem, který se může pochlubit vedením v šampionátu.

Charakteristika okruhu

Poslední zatáčka je rozhodující jak v kvalifikaci, tak v závodě. V kvalifikaci se jí projíždí skoro na plný plyn, ale na konci kola se mohou zadní pneumatiky začít přehřívat. Předcházejí mu totiž zatáčky v těsném sledu, takže výjezd z nich je choulostivý. V závodě je poslední zatáčka důležitá proto, že vede k první ze dvou rovinek, kde se smí používat systém DRS ke snížení vzdušného odporu. Proto je dobrý výjezd klíčový pro předjíždění a bránění pozice.

Dvě ze tří zón DRS jsou na bezprostředně následujících rovinkách, což umožňuje, aby se vůz jedoucí v závěsu v nájezdu do třetí zatáčky přiblížil k autu před sebou. Právě tam se dá předjíždět nejlépe z celého kola.

Vzpomínka na rok 2019

Také loni Melbourne zahajovalo celý seriál. Víkend měl bohužel smutnou předehru. Ve čtvrtek před závodem náhle zemřel na plicní embolii dlouholetý ředitel velkých cen Charlie Whiting. Jeho funkci narychlo převzal Michael Masi.

Red Bull poprvé ve své historii nastupoval s motory Honda. Ze Sauberu se stala Alfa Romeo. Debutanty v šampionátu byli Albon, Norris a Russell, po pauze se vrátili Kvjat a Kubica.

V kvalifikaci si vyjel 84. pole position ve své kariéře Hamilton. Po startu se však kolem něj protáhl Bottas. Za nimi se Leclerc vypořádal s Verstappenem a v úvodní zatáčce útočil na týmového kolegu Vettela. Jenže přecenil své síly a propadl se znovu za Nizozemce. V hloubi pole přišli v tlačenici o přední křídla Ricciardo a Kubica. Oba museli do boxů pro nová. Současně přezuli a doufali, že na tvrdé směsi vydrží až do konce.

Bottas vedl před Hamiltonem, Vettelem, Verstappenem, Leclerkem, Magnussenem, Grosjeanem, Hülkenbergem, Räikkönenem a Norrisem. Toto pořadí se na delší dobu zakonzervovalo. Záhy vzdal pro technické problémy Sainz.

Počínaje dvanáctým kolem začali piloti zajíždět pro čerstvé obutí. Většinou volili střední pneumatiky. Grosjeanovi mechanici špatně dotáhli matici vlevo vpředu a připravili ho tím o všechny šance. Bylo to předznamenání totálně zpackané sezony, která na Haas čekala.

Bottas vydržel až do 23. kola, pak na chvíli uvolnil čelní pozici stále na původních gumách kroužícímu Verstappenovi. Po dvou dalších okruzích se nicméně vše vrátilo do starých kolejí.

V poločase nadále situaci s přehledem kontrolovalo duo Mercedesu, na něž si marně brousili zuby Vettel a Verstappen. Následovali Leclerc, Gasly, Magnussen, Hülkenberg, Räikkönen a Stroll. Verstappen na novějších pneumatikách zrychlil a ve 31. kole šel přes Vettela. To už jen jako diváci sledovali odstoupivší Ricciardo a Grosjean.

Zatímco Bottas si budoval úctyhodný náskok, Vettelovu trápení neměl být konec. Zezadu se k němu nebezpečně blížil Leclerc. V 51. kole se dostal na vzdálenost, umožňující aktivaci systému DRS, na exmistra světa ovšem nevyzrál. Také Verstappen se probil na dostřel k Hamiltonovi, ale to bylo z jeho strany všechno. 

229446

Mercedes měl v minulém roce velký důvod k oslavám. Foto: Mercedes

Ve finiši žádal Bottas velitelský můstek Mercedesu, aby mu dovolil ještě jednu zastávku kvůli zajetí nejrychlejšího kola v závodě. Byl rezolutně odmítnut. Fin si však nakonec bonusový bod zajistil i tak.

Za ním projeli pod šachovnicovým praporkem Hamilton, Verstappen, Vettel, Leclerc, Magnussen, Hülkenberg, Räikkönen, Stroll a Kvjat.

Zdroj: FORMULE.cz

VC Austrálie

Okruh: Melbourne Grand Prix Circuit

Místo: Melbourne, Albert Park

DRS detekce DRS úsek Měřený úsek Cíl

Charakteristika závodního okruhu z pohledu brzd.

 

• PRVNÍ VELKÁ CENA F11985
• POČET KOL58
• DÉLKA OKRUHU5303 m
• DÉLKA ZÁVODU307,574 km
• REKORD OKRUHU1:24.125 (2004)
• DRŽITEL REKORDUMichael Schumacher

 

• Počet zatáček16
• Nadmořská výška7,5 – 10,1 m
• Opotřebení pneumatikstřední
• Opotřebení brzdstřední
• Spotřeba palivastřední

 

13. – 15. března 2020

• První tréninkPÁ   02:00 – 03:30
• Druhý tréninkPÁ   06:00 – 07:30
• Třetí tréninkSO   04:00 – 05:00
• KvalifikaceSO   07:00 – 08:00
• ZávodNE   06:10 – 08:10

Vzdálenost od startu do 1. zatáčky¹⁾ 260,5 m

Poloha pole position vlevo

Délka uličky před boxy¹⁾ 280,6 m

Jízda na plný plyn (čas)¹⁾ 60 %

Jízda na plný plyn (vzdálenost)¹⁾ 73 %

Čas věnovaný brzdění ⁴⁾ 19 %

Počet brzdných bodů ⁴⁾ 6

Počet řazení za kolo²⁾ 58

Největší přetížení⁴⁾ 5,1 G v 11. zatáčce

Max. rychlost v kvalifikaci⁵⁾ 322,5 km/h (Pérez)

Max. rychlost v závodě⁵⁾ 321,9 km/h (Gasly)

Nejrychlejší kolo v kvalifikaci⁵⁾ 1:20,486 (Hamilton)

Nejrychlejší kolo v závodě⁵⁾ 1:25,580 (Vettel)

DRS zóny¹⁾ mezi zatáčkami 2-3. 12-13, 16-1

• Vítězná strategie¹⁾ 1 zastávka ve 23. kole (Hamilton)
• Počet předjetí¹⁾ 3
• Počet předjetí s DRS¹⁾ 7
• Nejdelší úsek na tvrdých pneu³⁾ 44 (Pérez, Hülkenberg)
• Nejdelší úsek na středních pneu³⁾ 45 (Räikkönen)
• Nejdelší úsek na měkkých pneu³⁾ 30 (Giovinazzi)
• Max. rychlost průjezdu boxovou uličkou¹⁾ 60 km/h
• Čas potřebný na projetí boxovou uličkou¹⁾ 16,8 s
• Počet zastávek v boxech 22
• Počet vítězství z pole position 9x z 24 závodů
• Pravděpodobnost vyjetí safety caru (2014-2018)¹⁾ 60 %
• Pravděpodobnost deště (2014-2019)¹⁾ 12 %
• Průměrná teplota vzduchu (2014-2019)¹⁾ 23,4 °C
• Průměrná teplota asfaltu (2014-2019)¹⁾ 34,8 °C

 

Zdroje:
1) Mercedes, 2) Renault, 3) Pirelli, 4) Brembo, 5) FIA