Před VC 70. výročí 2020

Petr Dufek
07.08. 2020

Petr Dufek
07.08. 2020

Pátá velká cena 71. ročníku mistrovství světa F1

Týmy se nemusely nikam stěhovat, kamiony zůstaly zaparkované na okruhu v Silverstone. Jen pět dní po posledním závodě jezdci nastoupí na stejném okruhu k Velké ceně 70. výročí.

O jakém výročí je řeč? Závod je samozřejmě oslavou 70. výročí vzniku mistrovství světa F1. První závod se jel právě na trati v Silverstone, i když to bylo o pár měsíců dřív – přesně 13. května 1950.

Po čtyřech odjetých velkých cenách vede mistrovství světa jezdců Lewis Hamilton (88) před Valtterim Bottasem (58) a Maxem Verstappenem (52). Pořadí Poháru konstruktérů vládne Mercedes (146) před Red Bullem (78) a McLarenem (51). Bez bodového zisku je stále Williams.

Historie okruhu

Jako mnoho anglických závodních okruhů, také Silverstone bylo původně letištěm. Za války odtud startovaly wellingtony k náletům na Německo, po ní se z letiště stal závodní okruh. Po skončení druhé světové války byly další dvě tratě – Donington Park a legendární Brooklands – ve velmi špatném stavu. Královský automobilový klub proto Silverstone vybral jako dějiště britské velké ceny 1948. V následujícím roce byl s využitím dostupných letištních komunikací vytvořen základ současného okruhu.

Jeden primát už okruhu v Silverstone nikdo nevezme: v roce 1950 zde odstartovalo mistrovství světa F1. Zvítězil Giuseppe Farina ve voze Alfa Romeo. O rok později se na trati udělaly další změny. Boxy byly přemístěny na rovinku mezi zatáčky Woodcote a Copse a zároveň byl vybudován malý okruh. Od roku 1955 se v pořádání velké ceny střídaly Silverstone a Aintree, později Aintree nahradil Brands Hatch.

Velká cena oslavuje 70 let od triumfu Giuseppeho Fariny ve voze Alfa Romeo. Foto: Alfa Romeo

V roce 1971 trať koupil British Racing Drivers' Club (BRDC). Tento klub britských závodníků se pustil do velké rekonstrukce. Postavily se nové boxy a šikana Woodcote nabízející možnosti k předjíždění.

V roce 1987, kdy se dosahovalo závratné rychlosti, byla před Woodcotem postavena zatáčka. A roku 1992 vznikl nový komplex zatáček mezi Farmem a Woodcotem. V posledních letech byla na různých místech okruhu modernizována zařízení a vznikla tzv. SilverstoneArena. V místě funguje závodnická škola a za státní peníze byl vybudován nový obchvat, čímž se značně zlepšil přístup ke kdysi odlehlému dějišti motoristických závodů.

Silverstone je třetím nejčastějším pořadatelem velké ceny F1. Od roku 1950 došlo k deseti úpravám, které trať postupně prodlužovaly z původních 4649 na současných 5891 metrů. Na vysokou prestiž závodů má vliv to, že v okolí sídlí většina stájí. Přesto mnoho nechybělo a na jednom z nejslavnějších okruhů by se už nejezdilo. Smlouvu na pořádání VC Velké Británie získal v roce 2010 konkurenční Donington, ale ten se nakonec musel šance z finančních důvodů vzdát.

Dnes Silverstone představuje rychlý moderní okruh s řadou těžkých zatáček: Copse, Becketts, Stowe a Woodcote. Ve Stowe měl v roce 1999 těžkou havárii Michael Schumacher.

Klíčová místa

Okruh v Silverstone je nejseverněji položenou tratí v seriálu mistrovství světa F1. Závod Grand Prix F1 hostil už 54krát, ale teprve podvanácté se pojede na současné konfiguraci tratě. V minulosti postupně přibývaly zatáčky kvůli snížení příliš vysoké rychlosti.

Trať je plná velmi rychlých zatáček. V deseti z nich dokonce ef jedničky ani nemusejí používat brzdy! Naopak dvě místa s velmi intenzivním brzděním jsou výsledkem změn v posledních třiceti letech. Nízká energie při brzdění během kola však může mít v případě deště nebo rychlého poklesu teploty za následek vyhlazení třecího materiálu.

V takových podmínkách se totiž karbonové kotouče a brzdové destičky mohou příliš ochladit. Tím by v klíčových místech nedosahovaly potřebných vlastností. Přesto je podle techniků firmy Brembo okruh v Silverstone jedním z nejméně náročných na brzdy.

V každém kole se používají sedmkrát po dobu 12,6 vteřin, tedy zhruba o pět vteřin méně než na Hungaroringu. Během závodu je to méně než 11 minut. Dokonce i největší zpomalení je ovlivněno sníženou potřebou brzdění. Průměrná hodnota na kolo je 3,2 G. To vše znamená, že se při brzdění vytvoří jen malé množství energie ve srovnání s jinými tratěmi. Hodnota je zhruba 120 kWh, tedy poloviční než v Baku a Monaku.

Minulou velkou cenu ovlivnila kolize Alexandera Albona s Kevinem Magnussenem. Foto: Haas

Od startu po cílovou čáru každý závodník zatíží brzdový pedál celkovým tlakem 30 tun, zatímco na Red Bull Ringu je to 39 tun a na Hungaroringu 56 tun. Pouze na třech místech tlak přesahuje 55 kg.

Ze sedmi brzdných míst jsou dvě považována za náročná, jedno za středně těžké a čtyři za lehká. Nejtěžší je zatáčka Village (č. 3). Vozy přijíždějí rychlostí 320 km/h a za 2,37 vteřiny zpomalí na rychlost 125 km/h. Jezdci zde musejí vyvinout na brzdový pedál tlak 150 kg a dosáhnou zpomalení 4,8 G. Vůz za tu dobu ujede 133 metrů.

Zajímavá čísla

Do dlouhého seznamu mistrovství světa F1 můžeme zapsat 43. název velké ceny. Všechny dosavadní měly v názvu zemi, oblast nebo město. Teď poprvé je oslavou nějaké události, přesněji výročí.

Závod se pod stejným názvem jistě už nikdy nepojede. Podniků, které se nedočkaly reprízy, je však v historii šampionátu víc: VC Maroka v Ain-Diabu, VC Pescary a možná i letošní VC Štýrska.

V neděli byl při VC Velké Británie překonán dosavadní traťový rekord. Max Verstappen zajel nejrychlejší kolo časem 1:27,097 (243,494 km/h). Ke zlepšení došlo i v kvalifikaci. Lewis Hamilton překonal loňský výkon týmového kolegy o sedm desetin vteřiny a posunul nejlepší čas na 1:24,303 (251,564 km/h).