Novinky

  • 22.10.2018 Bad Kevin Magnussen a Esteban Ocon byli dodatečně diskvalifikováni z VC USA

  • 21.10.2018 Neutral Kimi Räikkönen ve Ferrari vyhrál VC USA před Verstappenem a Hamiltonem

  • 21.10.2018 Neutral Na obou mercedesech byly před startem VC USA vyměněny vodní pumpy, trest nehrozí

Facebook Instagram

Sezona IndyCar pokračuje na oblíbené Road Americe

Sezona IndyCar pokračuje na oblíbené Road Americe

Kohler Grand Prix – před závodem

Desátý závod letošní sezony čeká o tomto víkendu piloty IndyCar Series. Znovu zamíří na velmi populární okruh, tentokrát do Wisconsinu na 6,5kilometrovou Road Ameriku. Trať leží u městečka Elkhart Lake a patří mezi nejtradičnější okruhy v kalendáři IndyCar.

Závody u Elkhart Lake jsou produktem poválečného boomu v silničním závodění ve Spojených státech. První okruh byl v ulicích města Elkhart Lake vytyčený v roce 1950. Další dva roky využívali závodníci jinou konfiguraci, kdy trať měřila 8,5 kilometru. Přišel ale rok 1952 a po tragické nehodě na podobném okruhu ve Watkins Glen bylo v Americe zakázáno závodit na veřejných komunikacích.

S řešením přišel místní inženýr a cestář Cliff Tufte. Ten nedaleko Elkhart Lake vlastnil pozemek. Na tom si vysnil závodní okruh, jaký v Americe v té době nebyl. Inspirací mu byly okolní silnice a původní závodní okruh, ale také samozřejmě místo, které pro trať vybral – pláň utvořená v dávných dobách ledovcem.

Povedlo se mu něco málo vídaného. Okruh, který v roce 1955 postavil a dlouhá léta sám řídil, se až do dnešních dní prakticky nezměnil. Zlepšovala se bezpečnostní opatření, pit lane oddělila od dráhy svodidla, únikové zóny byly rozšířeny, ale jedinou změnou co do konfigurace byla šikana postavená v roce 2003 u zatáčky Kink (11. zatáčka).

Ta přibyla kvůli motocyklovým závodům a přidala druhou možnou podobu dráhy. Auta a monoposty ale využívají stále stejný 6,5kilometrový okruh, který Tufte v polovině 50. let vymyslel. Místa jako Kettle Bottoms, Thunder Valley a zatáčky Canada Corner či Kink patří k pojmům, které si každý fanoušek závodění v Americe bez váhání spojí s legendárním okruhem ve Wisconsinu.

Ačkoliv na půli cesty mezi Milwaukee a Green Bay ležel od poloviny 50. let takovýto poklad, IndyCar na Road Ameriku zavítala poprvé krátce předtím, než trať oslavila 30. narozeniny. Okruh byl totiž neodmyslitelnou zastávkou hlavně pro závody sportovních vozů a IndyCar navíc závodila primárně na oválech. Kromě toho ve Wisconsinu už pořádala dva závody ročně na nedaleké Milwaukee Mile. V 70. letech tak nejprve uspořádala na Road Americe pět závodů Formule 5000. Dva z nich mimochodem vyhrál Mario Andretti.

V roce 1982, rok a půl po smrti tvůrce Road Ameriky, poprvé dorazila i IndyCar, respektive série CART. První závod vyhrál Mexičan Héctor Rebaque ve voze týmu Forsythe Racing. Závod se stal pevnou součástí kalendáře a vyjma roku 2005 v něm zůstal až do zániku Champ Cars. Pak museli fanoušci čekat téměř 10 let, než se IndyCar Series na legendární okruh vrátila. Letošní závod bude třetím od návratu v roce 2016.

Z vítězství se v minulých letech radovali Will Power a Scott Dixon. Společně se Sébastienem Bourdaisem (2007) jsou jedinými aktivními jezdci, kteří na trati, které se také říká „americký národní park rychlosti“, dokázali zvítězit. Z týmů, které najdeme ve startovním poli, jsou to jen stáje Penske a Ganassi, které mají na kontě triumf. Obě se radovaly už v dobách CART a v minulých dvou letech na své triumfy navázaly. Nejúspěšnějším týmem je s 10 vítězstvími Newman/Haas Racing.

Mexičan Alfonso Celis Jr. bude tento víkend v IndyCar debutovat. Jednadvacetiletý expilot GP3 či Formule 3.5 a bývalý testovací jezdec Force Indie ve F1 pojede s týmem Juncos Racing, v jehož kokpitu se představil v dubnu v Alabamě v juniorské sérii Indy Lights. Je jedním z pěti pilotů, kteří nikdy na Road Americe v IndyCar nestartovali. Společně s ním trať poprvé okusí Claman De Melo, Leist, Veach a Wickens.

Po skvělých výsledcích v posledních dvou závodních víkendech, tedy triumfu v 1. závodě v Detroitu, 4. místu ve 2. závodě a vítězství v Texasu, přijíždí na Road Ameriku jako lídr šampionátu Scott Dixon. S odstupem 23 bodů jej stíhá Alexander Rossi, dalších 13 bodů ztrácí Power.

Road America

Délka okruhu: 4,014 míle (6,5 km), 14 zatáček
Délka závodu: 55 kol/220 mil
První závod: 1982
Rekord okruhu: Dario Franchitti (Team KOOL Green) – 1:39,866 v roce 2000
Loňský vítěz: Scott Dixon (Chip Ganassi Racing)
Loňské pole position: Hélio Castroneves (Team Penske) – 1:41,3007

Časový harmonogram (SELČ)

Pátek 22. 6.
18:00 – 18:45 – 1. trénink
22:15 – 23:15 – 2. trénink

Sobota 23. 6.
18:00 – 18:45 – 3. trénink
22:00 – 23:15 – Kvalifikace

Neděle 24. 6.
19:05 – Start závodu Kohler Grand Prix

 

reklama
reklama

Komentáře ke článku