Novinky

  • 26.04.2024 Good Nico Hülkenberg bude od roku 2025 jezdit za Stake F1 Team KICK Sauber.

  • 17.04.2024 Good Andretti zprovoznil menší továrnu F1 v Silverstonu

  • 12.04.2024 Bad Zemřel Ted Toleman, zakladatel týmu F1

Facebook Instagram

Uvěznění Gachota otevřelo Schumacherovi cestu do F1

Uvěznění Gachota otevřelo Schumacherovi cestu do F1

Schumacher: Zrození hvězdy (3. díl)

Počátky kariéry Michaela Schumachera sice ukazovaly, že je velkým jezdeckým talentem, ale nezdálo se, že by měl předčít své soky z formule 3 – Heinze-Haralda Frentzena a Karla Wendlingera. Jenže na rozdíl od nich měl lepší rádce. Díky tomu se dostal do F1 dříve. A zde od první chvíle prokázal, že je skutečně výjimečnou osobností.

Všechno vlastně začalo v prosinci 1990, když londýnského taxikáře Erica Courta nedaleko Hyde Parku rozčílil spěchající mladík. Zablokoval mu proto cestu a vyběhl, aby si to s ním vyřídil. Jenže mladík na něho vytáhl plynovou pistoli. Taxikáři v Londýně si vzájemně pomáhají a stejně tak tomu bylo i tentokrát. Pomohli mladíka zadržet a předali jej policii. Případ se v srpnu 1991 dostal před soud. Mladý muž se dostavil v očekávání pokuty, jenže použití plynové pistole je ve Velké Británii trestným činem a soudce jej na základě svědectví taxikářů poslal na 18 měsíců do vězení. Tím postiženým byl pilot F1 Bertrand Gachot, který týden před soudním přelíčením zajel za volantem vozu Jordan-Ford 191 nejrychlejší kolo při Velké ceně Maďarska.

Eddie Jordan měl ve své první sezoně v F1 k dispozici velmi povedené auto. To dokázalo pravidelně dojíždět na bodovaných místech, a dokonce bylo často mnohem rychlejší než vozy Benetton s továrně připravenými motory Ford. Jordan musel za své fordy platit, a to bylo zdrojem problémů, protože v jeho kanceláři se hromadily nezaplacené účty. Ford z popudu šéfa konkurenčního Benettonu Flavia Briatoreho hrozil, že ve Spa nechá zabavit kamiony týmu, pokud nedostane za své motory zaplaceno. A do toho Jordan přišel o jezdce, který měl být do jisté míry jeho záštitou.

Bertrand Gachot se narodil v Lucemburku jako syn Němky a Francouze, ale hlásil se k Belgii a belgičtí fanoušci jej přijali za svého. Ale nejen to. Eddie Jordan nikdy nepřiznal, že Gachot několikrát zachránil jeho tým i finančními injekcemi – ať už z vlastní kapsy, nebo tím, že přiváděl sponzory. Jeho střet s taxikářem se odehrál ve chvíli, kdy spěchal zajistit rozšíření podpory společnosti Fuji.

Jordanovi se nabízelo několik řešení: angažovat pomalého Belgičana Philippa Adamse, který ale měl dost peněz, nebo veterána Stefana Johanssona, kterého protlačovalo Marlboro. Zájem prý projevil i Keke Rosberg, který se ze závodního důchodu vrátil ke sportovním vozům. Nejzajímavější možnost mu nabídl sportovní ředitel Mercedesu Jochen Neerpasch. Za 150 000 liber hotově chtěl, aby Jordan poskytl příležitost jeho novému objevu Michaelu Schumacherovi. Jordanovi to jméno nic neříkalo. Proto zavolal manažerovi Willimu Weberovi, aby zjistil, zda už mladík na náročné trati ve Spa někdy závodil. Weber nezaváhal a prohlásil, že jeho svěřenec okruh dobře zná z dřívějších závodů, ačkoliv ve skutečnosti na něm nikdy nejel.

Jordan pozval Schumachera do Anglie, aby si vůz vyzkoušel na zkrácené verzi okruhu v Silverstone. A Michael okamžitě jezdil časy, jaké tam s tímto monopostem nikdo nedosáhl. Ve Spa jej měl ve čtvrtek s tratí seznámit Andrea de Cesaris, ale ten tak dlouho hledal výmluvy, až Michael raději vyjel na trať na kole... O tehdejší situaci týmu Jordan svědčí mimo jiné i to, že Schumacher v Belgii musel sdílet hotelový pokoj s manažerem stáje Trevorem Fosterem!

Od jeho vyjetí na okruh ve Spa už jméno Schumacher skloňoval každý. Samozřejmě, že jeho výhodou bylo, že Jordan 191 byl skvělý, snadno ovladatelný vůz, nenáročný na přesné nastavení. Ale šlo o první skutečné seznámení s formulí 1 a debutující Michael na neznámé trati od první chvíle pravidelně jezdil časy o 1,5 s rychlejší než ostřílený Andrea de Cesaris. Ten se rozčiloval, že s jeho vozem není něco v pořádku a zkoušel i rezervní. A Michael byl s jeho vlastním vozem opět rychlejší.

Schumacherovo jméno se pravidelně objevovalo na nejvyšších příčkách v přehledech dosažených časů. Jeho plně profesionální vystupování a jednání s novináři, a to nejen německými, protože mluvil perfektní angličtinou, mu získalo okamžitě oblibu médií, především německé televize RTL. Ta se marně snažila najít německého pilota F1, aby zvýšila sledovanost svých přímých přenosů, které za drahé peníze získala na úkor státních kanálů ARD a ZDF.

Schumacher se při svém debutu ve formuli 1 ve Spa kvalifikoval na senzačním sedmém místě, ale při startu zničil spojku a ujel jen pár metrů. I to stačilo, aby se kolem jeho osoby roztočil kolotoč, jaký formule 1 nikdy dříve nezažila a který v mnoha ohledech změnil její tvář. Později se tomu bude říkat zrození Klubu piraň.

 

Michael Schumacher v roce 1991 vstoupil do formule 1

 

 

 

Italský výrobce módního zboží Benetton koupil koncem roku 1985 anglický tým Toleman. Pod vedením Flavia Briatoreho mladá stáj stoupala v hierarchii F1 mezi ty nejlepší. Pro marketingové využití potřebovala jezdeckou hvězdu, odpovídající mladému charakteru jeho zákazníků. Trojnásobný mistr světa Nélson Piquet byl sice schopný za ideálních okolností ještě vítězit, ale nebylo pochyb, že už je za svým vrcholem a jen obtížně hledá motivaci. Druhý Brazilec v týmu Roberto Moreno byl spolehlivým, solidním jezdcem, ale také nezajímavým pro fanoušky a neslibujícím další růst.

Benetton proto hledal novou tvář. Jako jeden z nejvážnějších adeptů se tehdy ukazoval druhý jezdec šampionátu formule 3000 Alessandro Zanardi, rychlý, ale často až příliš divoký závodník. Mladý rychlý Němec by pro Benetton byl požehnáním i z marketingového hlediska. Navíc tu byl muž, který Michaela Schumachera jako zřejmě jediný ve světě F1 skutečně dobře znal – Tom Walkinshaw byl nejen společníkem Briatoreho u Benettonu, ale také se svým týmem TWR nasazoval jaguary do boje s mercedesy v šampionátu sportovních vozů. A tam se Schumacher ukazoval jako nejrychlejší z pilotů stříbrných šípů. Walkinshaw si už ve Spa uvědomil, že kolem Schumachera okamžitě začalo kroužit několik týmových manažerů s nabídkou smlouvy pro rok 1992. Proto nesměl váhat.

Eddie Jordan musel po závodě ve Spa narychlo odjet do Japonska, kde měl jednání o dodávce továrních motorů Yamaha pro sezonu 1992, protože se dozvěděl, že o ně projevil zájem také... Tom Walkinshaw. Šlo o jednání, na kterém závisela celá další existence jeho týmu. Tak se stala dnes už jen těžko pochopitelná věc. Když Walkinshaw u Schumacherova manažera Williho Webera zjišťoval, jakou smlouvu má to jeho zázračné německé dítě s Jordanem, tak zjistil, že kromě ústního ujednání zatím žádnou. Dobře se znal i s Jochenem Neerpaschem, takže se obratem dozvěděl, že Mercedes-Benz, respektive agentura IMG Juliana Jacobiho, která tehdy zastupovala jeho zájmy, podporuje Schumacherův přechod do F1. Neerpasch jenom trval na tom, že Schumacher zůstane u Mercedesu smluvně vázán pro následující tři roky pro případ, že Mercedes vstoupí sám do F1. Vzhledem k tomu, že nedlouho před tím nejvyšší šéf Mercedesu Edzard Reuter prohlásil, že starty jeho firmy ve F1 nepřicházejí v úvahu, zdálo se to být přijatelným rizikem. Walkinshawovi nahrávalo i to, že Neerpasch vyžadoval, aby Michael startoval jen v plně konkurenceschopném, finančně dobře zajištěném týmu, disponujícím solidními motory. Za ty pokládal i fordy, ale ne novou, nevyzkoušenou Yamahu.

Jednání o smlouvě mezi Schumacherem a Jordanem bylo připraveno na pondělí před Monzou, nicméně k němu nedošlo. Willi Weber se projevil jako gentleman a v pátek před tím sám zavolal finančního šéfa Jordanu Iana Phillipse, aby mu sdělil, že už dospěl k dohodě s Benettonem.

V Monze se Michael Schumacher už představil za volantem benettonu

Jordan se po návratu z Japonska obrátil na soud s odvoláním se na předchozí ústní domluvu a smlouvu o budoucí smlouvě, jenže neuspěl. V rukávu měl ještě jeden trumf. Doporučil Robertu Morenovi, aby se svého smluvně zajištěného místa u Benettonu domáhal u soudu. A Moreno byl v Itálii úspěšný. Benettonu na základě rozsudku náhle hrozil zákaz startu v Monze!

Pro vyřešení kritické situace svolal Bernie Ecclestone setkání všech zainteresovaných do Villy d´Este u jezera Como. Mr. E měl na brzkém úspěchu Schumachera eminentní zájem. Smlouva s RTL mu totiž zaručovala zdvojnásobení poplatku v případě, že německý jezdec bude stát na startu všech velkých cen. Schumacherovi tam Benetton zajistil ubytování také, ale on sám do jednání neměl šanci zasahovat.

Výsledek byl předem jasný. Eddie Jordan, který do Villy d´Este přijel s Ianem Phillipsem půjčeným Fiatem Uno, za zaváhání s podpisem smlouvy, či chcete-li za důvěru v dané slovo, zaplatil ztrátou Michaela Schumachera. Současně se mu tak rozplynula šance na tři miliony liber, které byl Mercedes ochoten vyplatit za pokračování Schumacherovy kariéry. Navenek to bylo bez náhrady, nicméně díky tomu byly vytvořeny okolnosti, které Jordanovi umožnily zachránit tým před finančním krachem ještě před koncem jeho první sezony.

Plačící a k bohu marně se obracející Roberto Moreno inkasoval odstupné ve výši milion dolarů. Z toho vyplatil 125 000 dolarů Jordanovi za to, že mu umožnil start v Monze. Bylo to ovšem spojeno s dalším podrazem ze strany Toma Walkinshawa. Zájem o místo u Jordanu totiž měl i Alex Zanardi, kterého Walkinshaw okamžitě hodil přes palubu. Zanardi navíc měl k dispozici i peníze od Marlbora. Jenže při nočním jednání Walkinshaw přesvědčil Jordana, že smlouvu se Zanardim už má Benetton. Jordan proto přijal Morena, takže navenek se vše jevilo jako přátelská výměna dvou jezdců. Až ráno v Monze Eddie zjistil, že to není pravda. Později vzpomínal, jak se tam setkal s Ronem Dennisem a ten mu řekl: „Vítej v Klubu piraň“

Eddie Jordan dal jako první Schumacherovi šanci ve F1

V Monze netajil Nélson Piquet před novináři své rozhořčení nad tím, jakým způsobem se Walkinshaw zbavil jeho přítele Morena. Jenže brzy měl mít úplně jiné starosti. Ten mladý Němec byl totiž zatraceně rychlý. Při svém druhém startu ve F1 byl Schumacher dokonce rychlejší než Piquet v kvalifikaci i v závodě a první tři starty s benettonem proměnil v bodovaná umístění. Svým přístupem (členové týmu později vzpomínali, jak je obešel, aby se jim představil a potřásl si rukou i se všemi mechaniky) se vedle arogantního, neustále si na vše stěžujícího Piqueta stal přirozenou týmovou jedničkou.

(Úryvek je z knihy Vládce rychlosti, kterou vydali Petr Dufek se spolupracovníky Vladimírem Rybeckým a Petrem Minaříkem v roce 2012. Pokračování zítra.)