Novinky

  • 19.08.2019 Neutral Pilot týmu Renault Nico Hülkenberg se dnes dožívá 32 let

  • 19.08.2019 Neutral Sacha Fenestraz vybojoval na okruhu Motegi titul japonského mistra formule 3

  • 19.08.2019 Neutral Will Power z Teamu Penske v Pocono Raceway letos poprvé vyhrál závod IndyCar

Facebook Instagram

S mikrofonem ještě úspěšnější než za volantem

S mikrofonem ještě úspěšnější než za volantem

Legendy: Martin John Brundle

Ve formuli 1 se jako jezdec možná nedostal tak vysoko, jak sám chtěl. Coby televizní komentátor ale představuje už řadu let absolutní světovou špičku. Uplynulou sobotu oslavil Martin Brundle šedesáté narozeniny.

Již jako dítě pomáhal v rodinné prodejně aut a s podporou rodičů začal závodit - ve 12 letech s Fordem Anglia na travnatých dráhách. Současně studoval střední obchodní školu.

Potom si vyzkoušel formuli Ford a pro Toma Walkinshawa řídil vůz BMW. Teprve ve 23 letech, v roce 1982, postoupil do britského mistrovství F3.

Vyhrál dva závody, celkově skončil třetí a pak zažil šok, když se jej jeho sponzor BP zbavil. V roce 1983 vstupoval do druhé sezony ve F3 jako jasný favorit v týmu Eddieho Jordana. Jenže se objevil brazilský mladík jménem Ayrton Senna da Silva, který předtím vyhrál, co se dalo ve formulích Ford 1600 i Ford 2000. Prvních devět startů proměnil v devět vítězství, zatímco Martin byl osmkrát druhý.

Nejprve jsem si říkal - proč proboha musí jezdit zrovna proti mně. Ale pak mi to došlo - bez něho bych jen musel udělat to, co se ode mě očekávalo. Jenže když už jej všichni pokládají za tak úžasného, tak jej porazit by znamenalo mnohem více,“ vzpomínal Brundle po letech. 

Na počátku kariéry ve F1 v roce 1985

V červnu v Silverstone zaútočil poprvé a zaskočený Senna ve snaze udržet s ním krok udělal dvakrát hodiny. V Cadwell Parku znervóznělý Brazilec havaroval už v tréninku a Brundle potřetí triumfoval doma v Norfolku na okruhu Snetterton. Tam se Senna dvě kola před koncem po neúspěšném manévru pokusil do Brundleho najet. Martin odrazil Sennovy útoky i v Donington Parku a v Oulton Parku skončil Sennův zběsilý nájezd vzájemnou kolizí.

Jenže rozhodnutí o titulu přinesl závod v Thruxtonu a ten vyhrál Senna. Brazilcova touha po vítězství se ukázala jako mnohem větší než Brundleho. Ten Thruxton bral jako jiné závody, zatímco Senna si pro finále u výrobce vozů Ralt opatřil novější bočnice a v Itálii nechal odladit motor.

Oba mladíci vzbudili zájem šéfů týmů F1. Senna měl už za sebou první test s williamsem, když oba pozval Ron Dennis, aby v Silverstone vyzkoušeli vůz McLaren. Brundle byl jen o zlomek sekundy pomalejší a měl pocit, že odvedl dobrou práci. Jenže Senna si u Dennise vyprosil ještě druhou jízdu. Za lepších klimatických podmínek zajel senzační čas, který šéfa McLarenu vedl k rozhodnutí okamžitě jej angažovat. Brazilec jej zaskočil, když nabídku odmítl a dal přednost malému týmu Toleman, aby nebyl při debutu ve F1 pod takovým tlakem.

Také Brundle vstoupil do F1 – ve stáji Tyrrell, která jako poslední ještě neměla motor s turbem. Jeho týmovým kolegou byl ostře sledovaný německý talent Stefan Bellof. Brundle bodoval hned při prvním startu v Brazílii. Senna a Bellof zažili svou hvězdnou chvíli v deštivém Monaku, zatímco Brundle na ni musel čekat až do Detroitu. 

V roce 1988 se s jaguarem týmu TWR stal mistrem světa sportovních vozů

V kvalifikaci byl o sekundu rychlejší než Bellof a s málo výkonným autem jel na druhém místě za Piquetem s Brabhamem-BMW turbo. V závěru na něj dokonce tvrdě útočil a skončil druhý o pouhou sekundu.

Netušil, že tím jeho vzestup ve F1 prakticky skončil. Následoval závod v Dallasu, kde v tréninku z neobjasněných důvodů narazil do zdi. Komplikovaná zlomenina levé nohy jej na šest měsíců poslala do nemocnice, ale nejen to. „Zcela jsem ztratil kondici a už nikdy jsem nemohl běhat. Noha mě ještě několik let plně neposlouchala, takže jsem zažil několik nepříjemných situací, když neudělala to, co jsem od ní chtěl. Když se začalo ve F1 brzdit levou nohou, nemohl jsem to používat, protože v končetině nemám takový cit, abych to zvládl zcela přesně,“ konstatoval smutně.

Navíc byl jeho tým Tyrrell vyloučen z MS za použití nedovolené zátěže v nádrži, takže Martin dodatečně přišel o druhé místo v Detroitu.

S Tyrrellem se do F1 vrátil, ale ani s motorem Renault turbo nebyl kdysi slavný tým konkurenceschopný. V roce 1987 přijal nabídku Zakspeedu, čímž se jeho propad ještě urychlil. Pro rok 1988 se kromě testování pro Williams s F1 rozloučil.

Tom Walkinshaw jej angažoval do Jaguaru pro mistrovství světa sportovních vozů a Martin získal titul - v témže roce, ve kterém Senna vybojoval svůj premiérový triumf ve F1. Následoval návrat do F1 s Brabhamem, přerušený roku 1990 dalším odskočením do sportovních vozů (včetně vítězství v Le Mansu).

V roce 1991 zajel se sportovním jaguarem v Silverstone svůj životní závod. Opravou v boxu ztratil sedm minut a v následující honičce předjel třikrát o kolo Sauber-Mercedes řízený mladíkem jménem Michael Schumacher a Peugeot mistra světa Kekeho Rosberga. Dojel třetí a mechanici ho museli, vyčerpaného a čelícího bolesti nohy, z auta vytáhnout.

V roce 1992 mu životní šanci nabídl opět Tom Walkinshaw, když jej angažoval k Benettonu vedle vycházející hvězdy Michaela Schumachera. Poprvé měl k dispozici špičkový monopost F1. Čtyři závody hledal společnou řeč s týmem. Potom v Imole zaskočil Schumachera svou rychlostí, jenže havaroval. V Kanadě jej opět mistrovsky předjel a dotahoval McLaren budoucího vítěze Bergera, když mu praskl hnací hřídel. V Silverstone svedl souboj o třetí místo se Sennou a dojel před Schumacherem. 

Ve Spa-Francorchampsu 1992 svedl velký souboj s Michaelem Schumacherem (v popředí)

Ve Spa v ustávajícím dešti opět zdolal Schumachera, ale pak nezastavil v pravý okamžik pro pneumatiky do sucha. Schumacher se naopak trefil a díky tomu poprvé vyhrál, zatímco jedno kolo na trati navíc odsunulo Martina na čtvrté místo. Hned nato v Monze dojel druhý a Benetton mu oznámil, že už s ním nepočítá.

V té době anoncoval Williams jezdeckou sestavu pro příští rok: Prost a Brundle. Nikdy se nedozvěděl, proč nakonec dostal přednost Damon Hill. Na konci své nejúspěšnější sezony, kdy skončil v MS šestý, proto odešel k Ligieru, který poháněl stejný motor Renault.

Jenže rok plný kolizí a nehod skončil bez úspěchu. Zaskočil po boku Miky Häkkinena u McLarenu, čekajícího na návrat Prosta, ale s motorem Peugeot to byla další katastrofa, kterou prosvítilo alespoň druhé místo v Monaku. 

Na stupních vítězů v Monaku 1994 po boku vítěze Schumachera a třetího Bergera

Proto odešel za Walkinshawem k Ligieru odjet některé závody sezony 1995 a poté dostal šanci od Eddieho Jordana, u něhož kdysi působil ve F3. Upozornil na sebe jen těžkou havárií v Melbourne, ale na týmového kolegu Rubense Barrichella už nestačil. Tím se jeho působení ve formuli 1 uzavřelo - bez vítězství, po devíti umístěních na stupních vítězů. 

Se synem Alexem (vlevo), který se v současnosti věnuje vytrvalostním závodům

Přijal nabídku zaujmout místo Jamese Hunta jako televizního komentátora. Postupně pracoval pro stanice ITV, BBC a od roku 2012 pro Sky Sports. Ještě se čas od času objevoval ve vytrvalostních závodech - u Nissanu, Toyoty a naposledy v roce 2001 s Bentleyem. 

Takto dnes znají Martina Brundlea miliony televizních diváků

 

Komentáře ke článku