Borchetta Bourbon Music City Grand Prix – Závod

Álex Palou si na oválu Nashville Superspeedway připsal páté letošní vítězství, byť ještě v sobotu pochyboval o tom, zda má vítězný vůz. Během závodu, který byl kvůli dešti přeložen na pondělí, si ale vše perfektně sedlo a v neposlední řadě španělskému šampionovi přesně vyšly i pit stopy s ohledem na žluté fáze, které zkomplikovaly život zejména rivalům od týmu Penske či Kylovi Kirkwoodovi, který do Nashvillu přijížděl jako druhý jezdec průběžného pořadí šampionátu. V závěrečném stintu udržel Palou za zády trojici pilotů týmu Penske.

Start se v Nashvillu povedl až na druhý pokus, v prvním případě nebylo pole úhledně seřazené do dvojic. Kirkwood po startu držel vedení. Newgarden se nejprve musel bránit McLaughlinovi a Palouovi, pak se od nich odpoutal a několik kol sváděl boj o čelo s Kirkwoodem, z něhož nakonec ale vyšel vítězně pilot týmu Andretti Global a Newgarden se musel spokojit s druhou příčkou.

Od prvních kol ztráceli veteráni Dixon a Power a následně i Armstrong, který se začal propadat polem. Samostatnou kapitolou pak byl Graham Rahal, jehož celovíkendové trápení pokračovalo i v pondělním závodě.

Už v 19. kole byl závod poprvé zpomalen žlutými vlajkami, a to když ve 4. zatáčce narazil do zdi Caio Collet. Většina jezdců zamířila do boxů, kde na tom nejlépe byl McLaughlin, ten vyrazil od mechaniků jako první. Za ním byl Kirkwood, pak Palou a pak Newgarden.

Na trati ale trojice pilotů zůstala a vsadila na alternativní strategii, respektive to v tomto případě spíš znamenalo, že se držela původní strategie, s níž vstupovala většina jezdců do závodu – vydržet zhruba do 55. kola a odjet závod na tři pit stopy. Šlo o Fostera, Malukase a Lundgaarda.

Když se znovu začalo závodit, Foster a Lundgaard se rychle propadali. Ne však Malukas, který po nehodě v sobotním prvním tréninku musel vynechat kvalifikaci, protože v té době podstupoval vyšetření v nemocnici. Že ale rychlost v Nashvillu má, dokázal v druhém tréninku, který hned po návratu z nemocnice vyhrál.

Tady se po restartu dostal na první příčku a svému stájovému kolegovi McLaughlinovi ujel až na necelé čtyři vteřiny. Jeho náskok se začal smrskávat v 52. kole, když dojel Grahama Rahala a nedokázal jej předjet o kolo. Respektive ani se o to moc aktivně nesnažil, protože se mohl za Rahalovým vozem schovat, snížit spotřebu a vydržet déle na trati. To se zdálo jako dobrá protihodnota k pár ztraceným vteřinám náskoku. Ten se smrsknul na necelou vteřinu, když McLaughlin v 62. kole konečně zamířil do boxů.

Pak musel jen doufat, že mezi jeho pit stopem a druhými pit stopy ostatních jezdců nikdo nezpůsobí další žlutou fázi. Zastávka v normálním závodním režimu totiž na oválu většinou znamená ztrátu celého kola (na krátkých oválech i dvou kol). Pokud jsou vyvěšeny žluté vlajky, jezdec se sice vrátí do stejného kola jako lídr závodu, když ten zamíří k mechanikům a on jej předjede za zpomalovacím vozem, skončí ale na chvostu pole.

Na čele zatím držel McLaughlin za zády Kirkwooda. Newgardenovi se podařilo předjet Paloua, ten mu to ale po čase vrátil a posunul se zpět na třetí příčku.

VeeKay v 80. kole zamířil k mechanikům. Doufal při tom, že mu vyjde tzv. undercut, tedy, že výhoda nových pneumatik převáží nad tím, že pozdější pit stop znamená déle času na trati s lehčím vozem. Jeho strategie sice vůči nejbližším rivalům fungovala dobře, Malukas byl ale daleko před ním.

Malukas se po zastávkách dalších pilotů vrátil do vedení. Náskok byl zhruba 2,5 vteřiny na McLaughlina, třetí byl v závěsu Kirkwood. VeeKay se dostal v boxech před Paloua a Newgardena. Náskok se smršťoval a zvětšoval podle toho, jak se vedoucí jezdci posunovali polem o kolo pomalejších pilotů.

Nakonec ve 120. kole, když Malukas znovu zamířil k mechanikům, to byly vůči McLaughlinovi tři sekundy. O dvě kola dříve skončil závod pro Rasmussena, když se dostal do nečistot, opřel vůz o zeď a ohnul zavěšení. Dostal se s ním do boxů, takže žluté vlajky nebyly třeba.

Jenže ty k Malukasově smůle zavlály jen o pár chvil poté, co zamířil k mechanikům. A i tentokrát v tom měl prsty pilot týmu ECR, ale Alexander Rossi. Ten zpomalil a chystal se zajet do boxů, ale zezadu ho doslova sestřelil Scott Dixon. Rossi se roztočil napříč dráhou, Dixon dostal vůz s poškozeným křídlem i zavěšením k mechanikům.

Doslova vteřiny před tím, než IndyCar boxy kvůli žluté vlajce uzavřela, protnul čáru označující vjezd Palou. Doslova perfektní načasování – být to o kolo dříve, stejně jako Malukas by byl čelem předjet o kolo a po pit stopech ostatních by se sice vrátil do stejného kola jako lídr, byl by ale na chvostu. Být to o chvilku déle, buď by musel řešit nedostatek paliva zastávkou v uzavřených boxech, což by také znamenalo posun na chvost při restartu, nebo by sice na dráze vydržel, zastavil by ale s ostatními. Jenže takhle měl absolvovaný pit stop a byl ve stejném kole jako lídr závodu, což znamenalo, že když jezdci z čela zastavili, posunul se na první příčku.

Za ním byli McLaughlin, Kirkwood, VeeKay, Ferrucci, Newgarden, Ericsson, Siegel, Schumacher a první desítku uzavíral Rosenqvist. Malukas spadl na 13. místo.

Restart přišel ve 141. kole. Newgarden se dostal před Ferrucciho s VeeKayem a posunul se na čtvrté místo. Ačkoliv panovaly pochybnosti, jestli Malukasovi bude vůz stejně dobře fungovat v provozu, jako předtím na čele závodu, Malukas se dokázal probíjet dopředu. Za to stál hlavně manévr v 165. kole, když využil předjíždění Rahala o další kolo a protáhl se i mezi ním a Ericssonem.

Na čele se Newgarden dostal na třetí místo před Kirkwooda. VeeKay z páté příčky v 175. kole zamířil naposledy k mechanikům. Hned na to tak učinil i Ferrucci, pak také McLaughlin a Kirkwood. Jenže pak narazil do zdi Hauger a potřetí zavlály žluté vlajky.

Teď byl ve stejné pozici jako při minulé žluté fázi Malukas jeho stájový kolega McLaughlin. Palou byl na čele a vydržel až do chvíle, než se boxy otevřely. To samé i Malukas, který se tentokrát i díky žluté posunul na čtvrté místo. Pořadí po posledních pit stopech bylo Palou, Newgarden, Rosenqvist, Malukas, Ericsson, Schumacher, Simpson, O’Ward, Siegel a Robb. Kirkwood, McLaughlin, VeeKay a Ferrucci se na trati seřadili od 11. místa dál.

Palou měl mít ještě vůči nejbližším rivalům při restartu drobnou nevýhodu v podobě tvrdých pneumatik. Měkké byly o desetinu na kolo rychlejší, ovšem v závěru stintu zase začaly na tvrdé ztrácet.

Restart přišel ve 197. kole. Výborně se povedl Ericssonovi, který předjel Malukase i Rosenqvista. Před vítěze letošní Indy500 se dostal i Malukas. O’Ward se posunul na šestou příčku, raketový restart měl ale v tu chvíli sedmý McLaughlin. Malukas pak zdolal Ericssona, který navíc ztratil rychlost a příčku i ve prospěch Rosenqvista. Za toho se už dotáhl McLaughlin.

Na čele se Newgarden snažil najít recept na Paloua, musel ale sledovat i zrcátka, protože za zády měl jednoho stájového kolegu a brzy se k nim připojil i McLaughlin. Který měl ještě 15 kol na to, aby se pokusil předjet stájové kolegy a třeba zaútočit i na Paloua.

Jenže na jeho pneumatikách se podepsalo to, jak se musel probíjet při restartu polem, takže brzy začal na vedoucí trojici ztrácet. Místo však před Rosenqvistem udržel. To samé platí i o Palouovi, kterého nezpomalili ani jezdci na chvostu pole, které dojel a předjel v závěrečných kolech o další celé kolo.

Dojel si tak pro další vítězství a náskok v čele šampionátu navýšil na 83 bodů (za vítězství v IndyCar je bez bonusových bodů 50). Jako druhý odjíždí z Nashvillu Malukas, který se o čtyři body dostal před Kirkwooda.

IndyCar teď čekají dva volné víkendy před závěrečným sprintem za titulem. To naopak bude nepřetržitě závodit 9. 8. v Portlandu, 16. 8. na novém městském okruhu v Markhamu, který nahradil Toronto, pak místo volného víkendu 23. 8. přibyl „Trumpův“ závod ve Washingtonu D. C., který si americký prezident objednal v rámci oslav 250. výročí nezávislosti USA, 29. a 30. 8. se jede dvakrát na tradičním oválu v Milwaukee a sezona skončí 6. 9. na okruhu Laguna Seca.

p.	jezdec	tým	motor	čas	kol	body
1.	Álex Palou	Chip Ganassi Racing	Honda	01:51:38,7603	225	50+3
2.	Josef Newgarden	Team Penske	Chevrolet	+ 0,8731	225	40
3.	David Malukas	Team Penske	Chevrolet	+ 1,2198	225	35+1
4.	Scott McLaughlin	Team Penske	Chevrolet	+ 5,4435	225	32+1
5.	Felix Rosenqvist	Meyer Shank Racing	Honda	+ 6,0746	225	30+1
6.	Marcus Ericsson	Andretti Global	Honda	+ 6,9916	225	28
7.	Patricio O´Ward	Arrow McLaren	Chevrolet	+ 7,9795	225	26
8.	Mick Schumacher	Rahal Letterman Lanigan	Honda	+ 8,7447	225	24
9.	Kyffin Simpson	Chip Ganassi Racing	Honda	+ 9,3648	225	22
10.	Kyle Kirkwood	Andretti Global	Honda	+ 10,1497	225	20+2
11.	Nolan Siegel	Arrow McLaren	Chevrolet	+ 11,1337	225	19
12.	Rinus VeeKay	Juncos Hollinger Racing	Chevrolet	+ 11,7236	225	18
13.	Santino Ferrucci	A.J. Foyt Enterprises	Chevrolet	+ 13,0012	225	17
14.	Romain Grosjean	Dale Coyne Racing	Honda	+ 16,6682	225	16
15.	Sting Ray Robb	Juncos Hollinger Racing	Chevrolet	+ 19,0542	225	15
16.	Christian Lundgaard	Arrow McLaren	Chevrolet	+ 23,8636	225	14
17.	Louis Foster	Rahal Letterman Lanigan	Honda	- 2 kola	223	13+1
18.	Scott Dixon	Chip Ganassi Racing	Honda	- 7 kol	218	12
19.	Graham Rahal	Rahal Letterman Lanigan	Honda	- 16 kol	209	11
20.	Will Power	Andretti Global	Honda	- 16 kol	209	10+1
21.	Dennis Hauger	Dale Coyne Racing	Honda	Havárie	178	9
22.	Christian Rasmussen	Ed Carpenter Racing	Chevrolet	Odtoupení	127	8
23.	Alexander Rossi	Ed Carpenter Racing	Chevrolet	Havárie	121	7
24.	Marcus Armstrong	Meyer Shank Racing	Honda	Porucha	104	6
25.	Caio Collet	A.J. Foyt Enterprises	Chevrolet	Havárie	17	5

Zdroj: Původní článek redakce, úvodní foto: Penske Entertainment