Gallagher Grand Prix – Závod

Devatenáct sezon v řadě trvá neuvěřitelná série šestinásobného šampiona IndyCar Scotta Dixona. Novozélandský pilot během nich získal v každém ročníku alespoň jedno vítězství. Letos se mu poprvé podařilo triumfovat v sobotu na silničním okruhu v Indianapolisu, kde IndyCar jela svůj 14. letošní závod a sérii tak prodloužil. Dixon vyhrál i navzdory tomu, že byl v úvodu zapletený do hromadné kolize a propadl se na chvost pole. Pomohla mu strategie a jeho neuvěřitelný um v šetření paliva.

U fanoušků Dixonův triumf hned vyvolal vzpomínky na vítězství Dannyho Sullivana v Indy500 v roce 1985. Tomu se v Americe říká „Spin and Win“ (roztočit a vyhrát), podle toho, že ve 120. kole při souboji s Mariem Andrettim o vedení Sullivan dostal hodiny, otočil se o 360 ° bez toho, aby narazil do Andrettiho, zdi nebo zhasnul motor, okamžitě pokračoval, o 20 kol později Andrettiho zdolal a nakonec si dojel pro vítězství. A nějak podobně se vyvíjel i Dixonův závod.

Nejprve ale na sebe při startu upozornil DeFrancesco, který z pátého místa předvedl skvělý manévr a na konci cílové rovinky a v 1. zatáčce se dostal do vedení. Ale v 7. zatáčce spolu kolidovali Armstrong, Palou a Dixon, toho zezadu postrčil Grosjean. Dixon udělal hodiny v únikové zóně, Armstrong zůstal stát napříč tratí a narazili do něj Grosjean a Newgarden. Poslední jmenovaný přejel přes příď Armstrongova vozu a zůstal na místě zaklíněný. Doplatil tak na kombinaci nepovedené kvalifikace a penalizace za výměnu motoru, takže do závodu startoval až z 25. místa.

Newgarden z nehody vyšel se poškozeným předním křídlem, které mu na trati sundali, a v boxech musel nafasovat nové. Hlavně ale při odstraňování následků nehody ztratil celé kolo. Z čehož plynulo, že jeho šance na dobrý výsledek jsou fuč a dost možná i šance na titul.

Dixon využil dlouhé žluté fáze k pit stopu, ke kterému se odhodlal v 5. kole. Mohl navíc těžit z toho, že nepostoupil v kvalifikaci a měl dvě nové sady měkkých pneumatik. Ty jsou v Indianapolisu výrazně rychlejší a naopak jsou to spíš ty tvrdé, které odcházejí dříve.

Restart přišel v 8. kole a pořadí bylo DeFrancesco, Rahal, O´Ward, Lundgaard, Rossi, Rosenqvist, McLaughlin. Rossi se dostal před Lundgaarda na 4. místo, v dalším kole Rahal předjel DeFrancesca a vzal si zpět vedení. Rossi využil toho, že startoval na měkké sadě pneumatik, zatímco většina soupeřů na tvrdé, aby se jí co nejdřív zbavili, a tak se dostal přes O´Warda a DeFrancesca na 2. místo. Právě jezdec, který v úvodu předvedl senzační manévr, se postupně propadal polem, jak jeho pneumatiky začaly rychle odcházet.

Lundgaard pak začal postupovat dopředu, předjel DeFrancesca, Rosenqvista a O´Warda, což znamenalo postup na třetí místo. Ve stejnou chvíli pořádně zatrnulo Palouovi, který měl lehký kontakt s DeFrancescem.

Rossi jako první z čela zastavil ve 21. kole, další tři kola vydržel Rahal. Ten musel přezout na tvrdou sadu, protože měl o jednu sadu měkkých pneumatik k dispozici méně. Obvykle mají piloti na víkend čtyři sady měkkých pneumatik. Jednu použijí už v pátečním tréninku a musí ji odevzdat. Jednu novou si musí pošetřit na závod a dvě použijí v kvalifikaci, tedy zejména, pokud postoupí z první části. Jenže Rahal na jedné v kvalifikaci probrzdil a na levé přední pneumatice udělal plošky. Byl tak odsouzen k tomu, aby jel dva stinty na tvrdých pneumatikách, byť zrovna v jeho případě to nebyla až taková komplikace. Dokázal totiž i na sjeté sadě tvrdých gum udržovat slušnou rychlost.

Teď se ale na chvíli posunul do čela Lundgaard, než také v 26. kole zamířil k mechanikům. Vrátil se těsně třetí za Rossim. Využil ale toho, že měl měkkou sadu, zatímco loňský vítěz Rossi tvrdou a předjel jej. Tým Rahal Letterman Lanigan Racing teď držel první dvě místa v závodě.

Rahal znovu stavěl ve 48. kole. Lundgaard zůstal na trati déle a snažil se využít měkké sady pneumatik a svého kolegu při pit stop překonat. Jenže týmu se u Lundgaarda nepovedl pit stop, když měl problémy s tankováním vozu, takže Rahal se vrátil do čela s pětivteřinovým náskokem a co hůř, před Lundgaarda se dostal navíc O´Ward.

Jenže do souboje o vítězství se najednou zapojilo nečekané jméno – Scott Dixon. Ten natáhl prostřední stint tak, že se mu podařilo zamířit k mechanikům naposledy až 27 kol před koncem, a to mu bohatě stačilo, aby vydržel s palivem až do cíle.

Když Rahal o čtyři kola později také zastavil, vrátil se na trať se ztrátou pěti vteřin na Dixona. Ten měl navíc nové měkké pneumatiky, Rahal měl použitou sadu. Přesto jej Američan čekající šest let na triumf dotahoval. Dixon se musel potýkat s jezdci o kolo zpět, což ale postihlo i Rahala a hlavně z předjíždění Hunter-Reaye neskrýval svoji frustraci.

Posledních 10 kol se neslo v rytmu souboje o vedení. Rahal to zkusil dvě kola před koncem, ale na cílové rovince se nedokázal na Dixona dotáhnout. I když se snažil v každé zatáčce, kde se v Indianapolisu dá předjíždět, Dixon nakonec projel cílem jako první s náskokem půl sekundy.

Stylově tak prodloužil sérii sezon, ve kterých alespoň jednou zvítězil na 19. Navíc v Mekce amerického motorsportu Indianapolisu a při svém 319. startu v řadě, čímž překonal dosavadní rekord, o který se dělil s Tonym Kanaanem.

Díky vítězství se posunul na 2. místo v šampionátu, na Paloua, který byl v cíli sedmý, ztrácí 101 bodů. Ve hře je 150 plus bonusy. Až jako 25. projel cílem Newgarden, který tak nyní v pořadí šampionátu ztrácí na Paloua 105 bodů.

p.	jezdec	tým	motor	čas	kol	body
1.	Scott Dixon	Chip Ganassi Racing	Honda	01:51:24,7579	85	50+1
2.	Graham Rahal	Rahal Letterman Lanigan	Honda	+ 0,4779	85	40+4
3.	Patricio O´Ward	Arrow McLaren	Chevrolet	+ 8,0925	85	35
4.	Christian Lundgaard	Rahal Letterman Lanigan	Honda	+ 9,3211	85	32+1
5.	Alexander Rossi	Arrow McLaren	Chevrolet	+ 9,7935	85	30
6.	Will Power	Team Penske	Chevrolet	+ 14,69129	85	28
7.	Álex Palou	Chip Ganassi Racing	Honda	+ 17,6505	85	26
8.	Scott McLaughlin	Team Penske	Chevrolet	+ 22,1977	85	24
9.	Kyle Kirkwood	Andretti Autosport	Honda	+ 23,4238	85	22
10.	Marcus Ericsson	Chip Ganassi Racing	Honda	+ 30,3957	85	20
11.	Rinus VeeKay	Ed Carpenter Racing	Chevrolet	+ 32,6728	85	19
12.	Linus Lundqvist	Meyer Shank Racing	Honda	+ 35,1190	85	18
13.	Colton Herta	Andretti Autosport	Honda	+ 42,4355	85	17
14.	Jack Harvey	Rahal Letterman Lanigan	Honda	+ 47,0297	85	16
15.	Helio Castroneves	Meyer Shank Racing	Honda	+ 48,1724	85	15
16.	David Malukas	Dale Coyne Racing	Honda	+ 1:01,9413	85	14
17.	Callum Ilott	Juncos Hollinger Racing	Chevrolet	+ 1:09,5965	85	13
18.	Romain Grosjean	Andretti Autosport	Honda	- 1 kolo	84	12
19.	Devlin DeFrancesco	Andretti Steinbrenner Autosport	Honda	- 1 kolo	84	11+1
20.	Ryan Hunter-Reay	Ed Carpenter Racing	Chevrolet	- 1 kolo	84	10
21.	Agustín Canapino	Juncos Hollinger Racing	Chevrolet	- 1 kolo	84	9
22.	Sting Ray Robb	Dale Coyne Racing	Honda	- 1 kolo	84	8
23.	Santino Ferrucci	A.J. Foyt Enterprises	Chevrolet	- 1 kolo	84	7
24.	Marcus Armstrong	Chip Ganassi Racing	Honda	- 2 kola	83	6
25.	Josef Newgarden	Team Penske	Chevrolet	- 2 kola	83	5
26.	Benjamin Pedersen	A.J. Foyt Enterprises	Chevrolet	- 6 kol	79	5
27.	Felix Rosenqvist	Arrow McLaren	Chevrolet	Porucha	68	5

Zdroj: původní reportáž redakce, úvodní foto: Penske Entertainment