109th Indianapolis 500 – Závod

Je mu teprve 28 let a už Álex Palou získal tři mistrovské tituly v IndyCar, letos má našlápnuto k tomu přidat čtvrtý, chybělo mu ale vítězství v tom nejslavnějším americkém závodě – 500 mil v Indianapolisu. Respektive v jakémkoliv závodě na oválu. Álex Palou to ale poslední květnovou neděli dokázal prolomit. V závěru předjel Marcuse Ericssona a zajistil si mléko pro vítěze a místo na Borg-Warnerově trofeji.

Nejchladnější počasí za celých 14 dní, a dokonce lehké přeháňky – takové podmínky přivítaly jezdce a 350 tisíc diváků na vyprodaných tribunách Staré cihelny. Start závodu byl o desítky minut posunut, což byl problém hlavně pro Kylea Larsona, kterého večer čekalo ještě 600 mil v závodě NASCAR v Charlotte. Připraven už tak byl i Tony Kanaan, který by za něj zaskočil jako náhradník – tým ale musel rozhodnutí učinit do startu závodu. Nakonec to nebylo potřeba.

Než závod vůbec začal, skončil pro jednoho z favoritů – Scott McLaughlin udělal chybu při zahřívání pneumatik, roztočil se a narazil do bariéry oddělující dráhu od pit lane. McLaughlin byl ze své chyby zdrcený. Sundal helmu, dřepnul si na trávu a tvář schovával ve dlaních.

Problémy měl během zaváděcích kol i další favorit – Scott Dixon. Od jeho brzd šlehaly plameny. Tým byl přesvědčený, že se problém vyřeší, když brzdy vychladnou, ale nakonec zhruba po 30 kolech musel do boxů a tým na levém zadním kole musel vyměnit brzdový třmen. Dixon pokračoval se ztrátou tří kol.

Závodit se začalo ve 4. kole, ale auta ještě ani neprojela první zatáčkou a znovu vlály žluté vlajky. Marco Andretti se vyhýbal bojující dvojici pilotů týmu Dreyer & Reinbold Racing.

Pak se konečně na chvíli začalo závodit. Podle očekávání Robert Švarcman po startu z pole position příliš dlouho vedení neudržel, dokázal se ale držet na čtvrtém místě čela pole. Závod vedl Sató. V 19. kole opět začaly okruh zkrápět kapky deště.

Toho využila skupina jezdců s trojicí pilotů stáje Ed Carpenter Racing doplněná o DeFrancesca, Harveyho a VeeKaye k alternativní strategii. Zatímco většina zamířila do boxů, oni zůstali na dráze a převzali vedení. Rossi se z toho ale dlouho neradoval. Najednou začala z jeho vozu unikat kapalina. Tým jej povolal do boxů, kde auto vzplálo. Tým jej sice rychle uhasil, neobešlo se to ale bez lehčího zranění jednoho z mechaniků. Rossi z vozu včas vyskočil, pak naštvaně zahodil rukavice.

Dobře rozjetý závod kvůli technickým potížím skončil také pro VeeKaye. Při zajíždění do boxů rázem Nizozemec zjistil, že jeho vůz nebrzdí. Roztočil se a narazil do bariéry. Podobné problémy měl následně vítěz kvalifikace Švarcman. Tomu se nepovedl už první pit stop, kdy tým měl problém s výměnou pravého zadního kola. Při dalším příjezdu k mechanikům Švarcman nedobrzdil a do své osádky najel. Srazil při tom tři mechaniky, ten zodpovědný za tankování skončil s poraněnou nohou na nosítkách.

Chyba v boxech se ale nevyhnula ani jednomu z nejzkušenějších jezdců. Takuma Sató také nedobrzdil, v jeho případě to jen prodloužilo čas potřebný k zastávce, protože ho mechanici museli odtlačit na značky, aby mohli pit stop udělat.

To bylo kolem 90. kola. Do skupiny na alternativní strategii přibyl Hunter-Reay. Naopak na čele té na primární strategii se objevila dvě známá jména. Po zastávkách v boxech pod žlutou vlajkou způsobenou VeeKayovou nehodou na pit lane bylo pořadí Hunter-Reay, DeFrancesco, Carpenter, Harvey (jezdci na alternativní strategii), Palou, Malukas, Daly, O’Ward, Newgarden a Rosenqvist.

Josef Newgarden tak plnil plán, který byl dostat se z poslední řady na startu na pozice, které mu umožní bojovat o historický třetí triumf v řadě.

V tento okamžik vyhasly šance Kylea Larsona být po Tonym Stewartovi druhý jezdec, který za den absolvuje ve dvou závodních sériích plných 1100 mil. Hned po restartu v 91. kole totiž kvůli souboji před ním zpomalil, podřadil a ztratil kontrolu nad vozem. Při tom sestřelil Kyffina Simpsona a Sting Ray Robb se při vyhýbání se dostal až k bariéře, otřel se o ní a pak s neovladatelným vozem vrazil do té vnitřní.

Žlutou fázi až do 105. kola protáhly další kapky vody dopadající na okruh. Následně po restartu hned znovu svítila nad okruhem žlutá – Christian Rasmussen předjel několik vozů, pak to ale vypadalo, že se roztočí, odmítl nicméně potřetí za květen v Indianapolisu narazit do zdi a skvěle smyk vybral.

Žlutá fáze byla krátká, jen do 108. kola. A pak druhá polovina závodu už byla prakticky žlutých fází prostá. To nahrávalo pilotům na alternativní strategii, kam přibyl i Marcus Ericsson. Piloti na té primární totiž byli v situaci, kdy museli hodně šetřit s palivem, aby jim vydrželo až do konce.

Vedení v dalším stintu patřilo dvojici Daly a Malukas, za nimiž byl Palou. Skvěle jel také Ferrucci a bez šancí na vítězství nebyl ani Newgarden. Z těch na alternativní strategii měli velké šance Hunter-Reay a Ericsson.

Bohužel poslední pit stop ukončil Newgardenovy naděje. Hned po zastávce byl v boxech znovu, když se objevily potíže s palivovým čerpadlem. Newgarden musel vůz odstavit v boxech a jeho naděje vyhasly. Protože Power byl v druhé desítce a prakticky celý závod o něm nebylo slyšet, bylo jasné, že Roger Penske další vítězství pro svůj tým do sbírky nepřidá.

Na začátku poslední čtvrtiny závodu vypadal jako největší favorit na další zvěčnění své tváře na Borg-Warnerovu trofej Ryan Hunter-Reay. Na alternativní strategii vedl závod a vypadalo to, že zatímco Daly, Malukas, Palou a Ferrucci budou muset šetřit palivo, on bude díky pozdější poslední zastávce moci jet naplno.

To ale netušil, že jeho poslední pit stop bude vypadat hodně jako ten Newgardenův. Když chtěl odjet od mechaniků, vůz vypověděl službu. Do vysílačky jen zoufale křičel: „Hybrid! Hybrid! Hybrid!“ Tedy, že právě hybridní jednotka odmítá spolupracovat.

Poslední pit stopy vyřadily z boje o vítězství domácího Conora Dalyho. Rodák z nedalekého Noblesvillu v Indianě se v závěru stintu strašlivě trápil na sjetých pneumatikách a žádal několik kol tým, aby mohl zastavit. Ztratil několik pozic, ale musel vydržet na dráze, než se otevřelo okno, aby s palivem vůbec vydržel do konce.

A tak to bylo mezi Ericssonem, který se po posledním pit stopu vrátil před Paloua a měl nejvíce paliva, právě Španělem, který s pohonnými hmotami musel ještě šetřit a poslouchal pokyny týmu, jakou má mít spotřebu, Malukasem a O’Wardem. Před vedoucí skupinou byli dva piloti týmu Rahal Letterman Lanigan Racing Foster a DeFrancesco, kteří ale drželi tempo s vedoucí skupinou. Ericsson se je nesnažil předjet a držel se za nimi.

Rozhodující moment přišel 14 kol před koncem. Palou se na cílové rovince dotáhl na Ericssona a využil toho, že mu Švéd v první zatáčce nechal volný vnitřek dráhy. Protáhl se před něj a ujal se vedení. Výhodu pro něj představovaly dva vozy z chvostu pole, které byly před ním, protože v zákrytu za nimi mohl šetřit palivo stejně, jako když jezdil za Ericssonem.

Švéd se už nezmohl na protiútok. Stejně tak žádné překvapení se nepovedlo zosnovat Malukasovi. A piloti tak v tomhle pořadí dojeli do cíle. Když najížděli na cílovou rovinku, znovu se rozsvítila žlutá světla a zavlály žluté vlajky, ale to na situaci už nic nemohlo změnit. Ericsson nebyl v pozici, že by Paloua ohrozil. Žlutou fázi způsobil Nolan Siegel, který v závěrečném kole narazil do zdi.

Palou tak nejenže vyhrál svůj první oválový závod a zařadil se mezi vítěze Indy500, připsal také 50 bodů do pořadí šampionátu (plus bonusové body za vedení v závodě a umístění v kvalifikaci). Drží neuvěřitelnou sérii, kdy z šesti závodů pět vyhrál a jednou byl druhý. Na kontě má 306 bodů, jeho nejbližší pronásledovatel Pato O’Ward pak 191. Ten také čtvrtým místem z ostatních pilotů z čela průběžného pořadí šampionátu dopadl nejlépe.

Na další závod ale on ani další jezdci nebudou muset čekat dlouho. Jede se hned následující neděli na okruhu v ulicích Detroitu. Tam od přesunu z Belle Isle zpátky do centra města vítězí jen jeden tým – Chip Ganassi Racing, předloni to byl Palou, vloni Scott Dixon.

p.	jezdec	tým	motor	čas	kol	body
1.	Álex Palou	Chip Ganassi Racing	Honda	02:57:38,2965	200	50+8
2.	Marcus Ericsson	Andretti Global	Honda	+ 0,6822	200	40+5
3.	David Malukas	A.J. Foyt Enterprises	Chevrolet	+ 1,1426	200	35+7
4.	Patricio O´Ward	Arrow McLaren	Chevrolet	+ 2,1327	200	32+11
5.	Felix Rosenqvist	Meyer Shank Racing	Honda	+ 2,9464	200	30+8
6.	Kyle Kirkwood	Andretti Global	Honda	+ 3,9822	200	28+1
7.	Santino Ferrucci	A.J. Foyt Enterprises	Chevrolet	+ 4,9902	200	26
8.	Christian Rasmussen	Ed Carpenter Racing	Chevrolet	+ 6,0274	200	24+1
9.	Christian Lundgaard	Arrow McLaren	Chevrolet	+ 9,2592	200	22+5
10.	Conor Daly	Juncos Hollinger Racing	Chevrolet	+ 13,3125	200	20+1
11.	Takuma Sató	Rahal Letterman Lanigan	Honda	+ 16,9157	200	19+14
12.	Callum Ilott	Prema Racing	Chevrolet	+ 21,3918	200	18
13.	Helio Castroneves	Meyer Shank Racing	Honda	+ 59,6118	200	17
14.	Devlin DeFrancesco	Rahal Letterman Lanigan	Honda	+ 1:02,1039	200	16+1
15.	Louis Foster	Rahal Letterman Lanigan	Honda	+ 1:03,0004	200	15
16.	Nolan Siegel	Arrow McLaren	Chevrolet	Havárie	199	14
17.	Colton Herta	Andretti Global	Honda	- 1 kolo	199	13
18.	Ed Carpenter	Ed Carpenter Racing	Chevrolet	- 1 kolo	199	12+1
19.	Will Power	Team Penske	Chevrolet	- 1 kolo	199	11+1
20.	Graham Rahal	Rahal Letterman Lanigan	Honda	- 1 kolo	199	10
21.	Marcus Armstrong	Meyer Shank Racing	Honda	- 2 kola	198	9
22.	Jack Harvey	Dreyer & Reinbold Racing	Chevrolet	- 2 kola	198	8+1
23.	Scott Dixon	Chip Ganassi Racing	Honda	- 3 kola	197	7+9
24.	Ryan Hunter-Reay	Dreyer & Reinbold Racing	Chevrolet	Porucha	171	6+1
25.	Josef Newgarden	Team Penske	Chevrolet	Porucha	135	5+2
26.	Sting Ray Robb	Juncos Hollinger Racing	Chevrolet	Havárie	91	5
27.	Kyle Larson	Arrow McLaren	Chevrolet	Havárie	91	5
28.	Kyffin Simpson	Chip Ganassi Racing	Honda	Havárie	91	5
29.	Robert Švarcman	Prema Racing	Chevrolet	Havárie	87	5+13
30.	Rinus VeeKay	Dale Coyne Racing	Honda	Havárie	81	5
31.	Alexander Rossi	Ed Carpenter Racing	Chevrolet	Porucha	73	5+1
32.	Marco Andretti	Andretti Global	Honda	Havárie	4	5
33.	Scott McLaughlin	Team Penske	Chevrolet	Havárie	0	5+3

Zdroj: Původní článek redakce, úvodní foto: Penske Entertainment