Všechny vás zdravím,

 

kde bych měl začít po tak dramatickém závodě? Byl to hodně náročný víkend a z pocitů dnes večer převládá hlavně zklamání. Dojet osmý, když odvedete své maximum, je jedna věc. Ale obsadit osmé místo kvůli tomu, že člověk promarnil příležitost se umístit lépe, je opravdu frustrující…

 

Tým odvedl v přípravě na závod skvělou práci. Když říkáme, že všichni stále ještě máme motivaci dosáhnout úspěchu v této sezóně, netýká se to jen lidí, které vidíte každý druhý víkend na obrazovce. Továrna v Enstone udělala všechno pro to, abychom mohli  přivézt na tento závod nové přední (přítlačné) křídlo, a měl to pro nás být velký přínos. Dosud jsme byli nuceni sáhnout v nastavení vozu k některým velkým kompromisům: abychom mohli maximálně využít vlastností pneumatik v kvalifikaci, museli jsme hodně měnit nastavení a tím pádem jsme měli problémy během závodu, kdy docházelo k příliš velkému opotřebení zadních pneumatik. Nové (přítlačné) křídlo nám pomůže dosahovat potřebnou rychlost v kvalifikaci a to bez negativních dopadů na výkon vozu během závodu. Je to opravdový krok kupředu, ale bohužel tento víkend nám to nijak nepomohlo. Zatím jsme nepřišli na to jak dostat z pneumatik maximum a my potřebujeme vědět proč.

 

 

Přesto jsem se probojoval v kvalifikaci mezi prvních deset jezdců a do závodu jsem startoval ze sedmé pozice. Z volné strany startovního roštu jsem se prohnal okolo Marka Webbera a v průběhu prvního kola jsem se dokonce propracoval na čtvrté místo průběžného pořadí. Pak začalo pršet. První liják jsme očekávali a začalo pršet tak hustě, že jsme měli co dělat, abychom udrželi vůz na trati. Za těchto podmínek, kdy se střídá sucho a mokro, je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu a odhadnout správnou míru rizika. Člověk velmi snadno udělá chybu a ztratí veškeré naděje na úspěch.

 

Klíčový moment pro mne přišel zhruba deset kol před cílem. Tým měl informace, že za chvíli začne pršet, a já musel do konce závodu ještě jednou zastavit v boxech pro doplnění paliva. Takže jsme vsadili všechno na jednu kartu. Přestože byla trať ještě suchá, vyjel jsem z boxů na mokrých pneumatikách, a musel jsem proto jet velmi opatrně. S mokrým obutím na suché trati můžete příliš agresivní jízdou pneumatiky zničit během několika málo kol. Takže jsem musel jet velmi opatrně, ale i tak se suchá trať na pneumatikách silně podepsala. Pak začalo pršet, ale mokré gumy už nejely tak, jak by měly… Byla to skutečně absurdní situace jako z Hlavy 22.

 

 

Co dodat? Doufali jsme, že skončíme na lepší než osmé příčce, zvlášť když vezmeme v úvahu, že jsem na začátku závodu jezdil před Markem Webberem, který nakonec stál na stupních vítězů. Je to frustrující a těžké pro celý tým, který v přípravě na tento závod odvedl takový kus práce. My se ale z toho zklamání rychle vzpamatujeme, otřepeme se a pustíme se znovu do práce. Do konce šampionátu zbývá stále ještě sedm závodů a my víme, že jsme schopni podávat mnohem lepší výkony, než jsme viděli dnes. A budeme se je také snažit předvést příště, pravděpodobně v úplně jiných podmínkách, které nám připraví rozpálený okruh v Budapešti!

 

Nashledanou příště,

 

Heikki