Novinky

  • 15.07.2019 Good Závod IndyCar v Torontu se stal kořistí Simona Pagenauda (Penske)

  • 14.07.2019 Good Jean-Éric Vergne (Techeetah) obhájil titul v šampionátu formule E

  • 14.07.2019 Neutral Lewis Hamilton vyhrál VC Velké Británie a byl to jeho 80. triumf v F1

Facebook Instagram

Na návštěvě Kanady nebude chybět ani zraněný Wickens

Na návštěvě Kanady nebude chybět ani zraněný Wickens

Honda Indy Toronto – před závodem

Polovina června tradičně patří v kalendáři IndyCar závodu v ulicích kanadského Toronta. Je tomu tak už od roku 1986, kdy první závod na městské trati vytyčené podél výstaviště a na pobřeží jezera Ontario vyhrál Bobby Rahal. Tato tradice byla narušena jen dvakrát – v roce 2008, kdy se po sjednocení Champ Car a IndyCar závod nevešel do kalendáře, a v sezoně 2015, kdy Toronto hostilo Panamerické hry a závod byl přesunut na červen.

Toronto je druhým nejstarším městským závodem v kalendáři IndyCar a tradičně láká tisíce do motorsportu zapálených kanadských fanoušků. Ty letos opět potěší i místní miláček Robert Wickens, byť zatím jen symbolicky. Kanaďan se stále zotavuje z vážné nehody v Poconu, v Torontu se ale na startu objeví – ve voze Acura upraveném speciálně pro vozíčkáře, v němž odjede zaváděcí kola.

Okruh

O expanzi na sever od Velkých jezer se pokoušel v 60. a v 70. letech už šampionát USAC, který uspořádal čtyři závody na okruhu Mosport Park. Trvale se ale americké formule dokázaly usadit až v ulicích Toronta.

Okruh měří 2,874 km (1,786 míle) a má 11 zatáček. Za více než tři dekády závodění se dočkal jen drobných úprav. V posledních letech šlo zejména o přesun pit lane na druhou stranu, což byla změna vynucená stavbou hotelu, která zasahovala do míst, kudy se jezdci vraceli zpět na trať.

Trať nabízí hned několik skvělých příležitostí k předjíždění. Ta nejlepší je na konci dlouhé rovinky Lake Shore Blvd. Dobrým místem je i konec cílové rovinky u brány Princes´Gate. Typickými pro okruh na březích jezera Ontario jsou také časté kolize, kdy jezdci občas formule povýší na doslova kontaktní sport.

Loňský závod

Přesně v podobném duchu se nesl loňský závod. Ten vyhrál Scott Dixon a učinil tak významný krok na cestě za titulem. Pomohly mu k tomu hlavně problémy jeho největších rivalů. Newgarden při jednom z restartů otřel svůj vůz o zeď v poslední zatáčce, na stejném místě měl předtím problémy i Power. Rossi a Hunter-Reay se srazili v první zatáčce bezprostředně po Newgardenových těžkostech.

Vedle Dixona tak měli důvod k radosti Pagenaud, který druhým místem vyrovnal své loňské maximum, a také domácí jezdci. A to i přes vzájemnou kolizi v úvodu závodu. Wickens dojel třetí, Hinchcliffe, který do Toronta přijížděl coby vítěz předchozího závodu IndyCar na oválu v Iowě, byl čtvrtý.

Na co se zaměřit

Zeď v poslední zatáčce jezdce přitahovala, jako ta slavná na okruhu Gillese Villeneuvea v Montrealu. Kromě Newgardena a Pagenauda o ní zavadili třeba Pigot nebo Sató. Podaří se letos jezdcům vyvarovat se tady problémů, nebo opět nabalující se nečistoty v poslední zatáčce napomohou tomu, že piloti budou tady ztrácet nad vozy kontrolu a klouzat směrem ke zdi?

Poprvé od závodu v Poconu v roce 2015 se představí čtyřiadvacetiletý Sage Karam na jiném okruhu, než na oválu v Indianapolisu. Karam byl velkým talentem. Vyhrál sérii U. S. F2000 (2010) a Indy Lights (2013). V roce 2015 dostal příležitost v IndyCar v týmu Chipa Ganassiho, kde se o vůz dělil se Sebastianem Saavedrou, přičemž odjel většinu sezony. V Iowě dokonce stál na stupních vítězů. Teď mu dává šanci tým Carlin, kterému utekl do F2 Mexičan O´Ward. Jak sám přiznal, jeho kariéra v IndyCar je dočasně u ledu.

Newgardena a Rossiho dělí v čele šampionátu jen sedm bodů. Oba vloni patřili mezi jezdce, kteří v Torontu bojovali o vítězství. Rossi každým svým úspěchem zvyšuje svojí cenu, protože mu po sezoně končí kontrakt u Andrettiho, a s přehledem je nejžhavějším zbožím na přestupovém trhu. Na Road Americe předvedl nejdominantnější výkon za poslední dekádu. V Torontu má navíc skvělého mentora. Michael Andretti je se sedmi vítězstvími nejúspěšnějším jezdcem na kanadské trati.

Tři triumfy na kontě mají z aktivních jezdců Dixon a Power. Oba potřebují dobrý výsledek, aby zůstali ve hře o titul. Pro Powera by navíc případné prvenství bylo letošní premiérové. Dobrý výsledek potřebuje také Pagenaud. Ten je sice díky úspěchům v Indianapolisu třetí v průběžném pořadí šampionátu, vedle dvou vítězství ve Staré cihelně jsou ale jeho nejlepším výsledkem tři šestá místa.

Ulice Toronta

Délka okruhu: 2,874 km (1,786 míle), 11 zatáček
Délka závodu: 85 kol/151,81 míle
První závod: 1986
Rekord okruhu: Gil de Ferran (Walker Racing) – 57,143
Loňské pole position: Josef Newgarden (Team Penske) – 59,4956
Loňský vítěz: Scott Dixon (Chip Ganassi Racing)

Časový harmonogram (SELČ)

Pátek 12. 7.
17:05 – 17:50 – 1. trénink
21:15 – 22:00 – 2. trénink

Sobota 13. 7.
16:20 – 17:05 – 3. trénink
20:00 – 21:15 – Kvalifikace

Neděle 14. 7.
18:15 – 18:45 – Warm up
21:35 – Start závodu Honda Indy Toronto

Komentáře ke článku