Preview sezony 2026

V neděli v podvečer českého času začne na městském okruhu ve floridském St. Petersburgu nový ročník NTT IndyCar Series. Piloti začnou zodpovídat otázku, kdo na konci roku pozvedne mistrovský pohár a jestli to bude někdo jiný než suverén posledních ročníků Álex Palou. Španěl získal čtyři tituly za posledních pět let, z toho tři poslední v řadě, vloni vyhrál osm závodů včetně Indy500 a po dlouhých letech bylo jasno před posledním závodem ročníku.

Největší prohru za poslední roky tak Palou prožil po sezoně, konkrétně v lednu, když soud rozhodl jeho spor s týmem McLaren. Britská stáj se o Paloua přetahovala dva roky s týmem Chipa Ganassiho. Palou měl k McLarenu přejít a od sezony 2024 za něj závodit v IndyCar a plnit roli testovacího jezdce ve Formuli 1. Jenže Španěl si to rozmyslel a rozhodl se zůstat u Ganassiho. Soud mu nakonec přikázal uhradit stáji Arrow McLaren 12 milionů dolarů, nároky týmu Formule 1 zamítl.

Palou nad rozsudkem vyjádřil zklamání a řekl, že se soustředí na nadcházející sezonu IndyCar. Pokud by ji znovu ovládl, osamostatnil by se s pěti tituly na třetím místě historických tabulek za A. J. Foytem (7 titulů) a Scottem Dixonem (6 titulů). Palouovi je přitom teprve 28 let. Samozřejmě svůj zápis do historických tabulek může vylepšit i Scott Dixon, který závodí za stejný tým jako Palou. Titulem by se vyrovnal Foytovi, navíc už teď je druhým nejúspěšnějším jezdcem co do počtu vítězství v závodech, na kontě jich má 59, Foyt jich má na kontě 67.

Přestupový trh

Změny v jezdecké sestavě se tento rok nevyhnuly ani předním týmům. Tou nejvýraznější, která „odšpuntovala“ další přestupy, je přesun Willa Powera od týmu Penske ke stáji Andretti Global. Australan byl nedílnou součástí týmu Penske od roku 2009. O jeho konci se ale spekulovalo několik měsíců a ten skutečně přišel. Penske si ostatně u týmu A. J. Foyta „vychovával“ náhradu v podobě Davida Malukase. Ten se tak oklikou nakonec dostává k přednímu týmu. V roce 2024 měl po dvou sezonách u stáje Dale Coyne Racing nastupit ke Arrow McLarenu, ale zranění ruky na horských kolech před sezonou ho na několik měsíců vyřadilo a Malukas o místo přišel.

Z IndyCar zmizelo jedno velké jméno. Colton Herta odešel od Andretti Global do Formule 2, kde se snaží zabojovat o body k superlicenci, aby se mohl posunout ke Cadillacu ve Formuli 1. Druhé velké jméno bude chybět na roštu Indy500. Marco Andretti oznámil, že definitivně končí se závoděním.

Naopak jedno velké jméno série přilákala. Je jím syn Michaela Schumachera Mick, který se pokusí oživit kariéru ve formulích. Závodit bude za tým Rahal Letterman Lanigan Racing. Je jedním ze tří nováčků na startu letošní sezony. Dalšími jsou ex-piloti IndyNXT Caio Collet (A. J. Foyt Enterprises) a Dennis Hauger (Dale Coyne Racing).

Z dalších přestupů stojí za zmínku návrat Romaina Grosjeana do IndyCar a k týmu Dale Coyne Racing, kde mu udělal místo Rinus VeeKay, který se přesunul ke stáji Juncos Hollinger Racing a to na úkor Conora Dalyho. Na roštu uvidíme „jen“ 25 vozů místo loňských 27, chybí tým PREMA, který v IndyCar vydržel jen rok.

Kalendář

Letošní sezona bude mít 18 závodů, které připadnou na 17 víkendů. Začíná hned sérií tří závodů po sobě v březnu. Po St. Petersburgu to bude do kalendáře se vracející ovál ve Phoenixu a nový městský závod v texaském Arlingtonu (součást aglomerace měst Dallas-Ft. Worth. Indy500 připadá na 24. května, půjde o 110. ročník. Novinkou jsou městské závody v kanadském Markhamu coby náhrada za Toronto, a ve Washingtonu D.C., kde půjde o jednorázovou záležitost k oslavě 250. výročí vyhlášení nezávislosti USA. Sezona skončí po několika letech opět na okruhu Laguna Seca v Kalifornii.

Z kalendáře vypadl ovál v Iowě, jehož náhradou je výše zmíněný Phoenix. A po krátkém působení se série loučí také se soukromým okruhem The Thermal Club v Kalifornii.

Další změny

Velkou novinkou sezony 2026 je změna ve vedení závodů IndyCar Series, která má zvýšit důvěryhodnost rozhodování. Poprvé v moderní historii série vznikla nezávislá struktura sportovních komisařů, oddělená od promotéra šampionátu i společnosti Penske Entertainment, kterou vlastní Roger Penske. Nová organizace přebírá dohled nad ředitelem závodů, sportovními komisaři i technickými kontrolory a jejím cílem je odstranit potenciální střet zájmů a zajistit transparentnější a konzistentnější rozhodování po několika kontroverzích z posledních sezon.

Nově bude na městských a silničních okruzích platit povinnost vedle tvrdé sady pneumatik dvakrát nasadit měkkou sadu. Doposud musely týmy jednou využít jednu tvrdou a jednu měkkou sadu. Počet sad na víkend se ovšem nemění – týmy dostanou šest sad tvrdých a čtyři sady měkkých.

Kde sledovat

O přenosy závodů se bude opět starat stanice FOX, provázet jimi tak dál budou Will Buxton, Townsend Bell a James Hinchcliffe. Přenosy v Česku, na Slovensku a ve většině Evropy je možné sledovat v angličtině přes streamovací službu IndyCar Live za 50 dolarů (přibližně 1000 Kč) za sezonu. Případně je k dispozici měsíční předplatné za 8 dolarů (165 korun). Součástí balíčků je možnost sledovat živě i ze záznamu všechny tréninky, kvalifikace a závody.

Úvodní závod

Jak je v posledních 20 letech tradicí narušenou jen pandemií koronaviru sezona začne na městském okruhu v St. Petersburgu na březích zálivu Tampa Bay. Trať měří 1,8 míle (2,9 km). Částečně vede po dráze letiště Alberta Whitteda, kdy ranvej tvoří cílovou a startovní rovinku. První zatáčka z ranveje do ulic města tak přináší dramatické momenty.

Na konci rovinky před 4. zatáčkou je další z míst, kde se dá předjíždět, pak následuje technická pasáž, která jezdce přivede na pobřežní ulici Bay Shore Drive, 10. zatáčka je dalším místem, kde se dá dobře předjíždět, případně pak další místo je vlásenka (zatáčky 13. a 14.), která přivádí jezdce zpět na ranvej.

První závod se zde jel v roce 2003, byl ale v kalendáři Champ Cars a vyhrál ho Paul Tracy, napřesrok se ale na Floridě nejelo. V roce 2005 byl okruh v St. Petersburgu prvním neoválovým závodem v kalendáři IRL/IndyCar. Od té doby nechybí v kalendáři, a to i v covidových letech, kdy byl v roce 2020 přesunut na závěr ročníku.

Nejúspěšnější stájí je tým Penske, který vyhrál 11 závodů, Hélio Castroneves se třemi vítězstvími je nejúspěšnějším jezdcem. Obhájcem vítězství je Álex Palou, který vloni právě tady odstartoval svoji cestu za titulem. A zdá se to neuvěřitelně, ale St. Petersburg je jednou z mála tratí, na které nikdy nevyhrál Scott Dixon, a to pětačtyřicetiletý šampion nevynechal na floridské dráze jediný závod.

Jestli se mu prokletí podaří prolomit, se dozvíme už v neděli v 18 hodin našeho času.

Firestone Grand Prix of St. Petersburg

Délka trati: 1,8 míle (2,9 km), 14 zatáček
Délka závodu: 100 kol, 180 mil
První závod: 2003
Rekord okruhu: Felix Rosenqvist (Meyer Shank Racing) – 0:59,2706 v roce 2024
Loňské pole position: Scott McLaughlin (Team Penske) – 0:59,4624
Loňský vítěz závodu: Álex Palou (Chip Ganassi Racing)

Časový harmonogram (SEČ)

Pátek 27. 2.
19:30 – 1. trénink

Sobota 28. 2.
15:30 – 2. trénink
22:30 – Kvalifikace

Neděle 1. 3.
18:00 – Start závodu Firestone Grand Prix of St. Petersburg

Zdroj: Původní článek redakce, úvodní foto: Penske Entertainment