Albonovi se pravidla nelíbí.

FIA zveřejnila svůj návod pro komisaře závodů F1. Jedná se o obsáhlejší dokument, ve kterém jsou zahrnuty například i rady pro udělování časových trestů a trestních bodů, ale pro nás je nejužitečnější přesné znění pravidel pro závodění. Ty se týkají toho, co všechno musí předjíždějící jezdec splnit, aby byl předjížděný povinen nechat mu na trati místo. Podle toho se pak v případě kolize posuzuje, kdo ji zapříčinil. Prezident FIA, Mohamed ben Sulajem, chce zveřejněním dokázat, že organizace zůstala pod jeho vedením transparentní tam, kde transparentní má být.

„A. Předjíždění uvnitř zatáčky: Aby měl nárok na prostor při předjíždění uvnitř, předjíždějící vůz musí:

i) Mít jeho přední nápravu alespoň vedle zpětného zrcátka druhého vozu před apexem a až do apexu.

ii) Být řízen plně kontrolovaným způsobem, hlavně od nájezdu po apex a nebýt “vržen dovnitř“.

iii) Podle odhadu komisařů držet rozumnou závodní linii a být schopen dokončit manévr uvnitř hranic trati.

B. Předjíždění na vnějšku zatáčky: Předjíždění vnějškem bude vždycky viděno jako náročnější manévr. Aby měl nárok na místo, včetně výjezdu, při předjíždění vnějškem, musí předjíždějící vůz:

i) Mít přední nápravu před přední nápravou druhého vozu v apexu.

ii) Být řízen kontrolovaným způsobem od nájezdu přes apex až po výjezd.

iii) Být schopen projet zatáčkou uvnitř hranic trati.

C. Šikany a S-kové části trati:

i) Návody pro posuzování předjíždění vnitřkem a vnějškem mohou být aplikovány pro každou část kombinace zvlášť. Obecně bude priorita dána první části toho místa.“

FIA ale dále upozorňuje, že se jedná o rady pro komisaře, kteří dále mohou brát v úvahu různá sportovní pravidla a mají přihlížet i k dalším okolnostem.

„i) Jak došlo k incidentu? (například pozdní brzdění, vržení se dovnitř, změna směru při brzdění)

ii) Byl manévr zahájen pozdě nebo byl velmi “optimistický“?

iii) Co mohl jezdec reálně vidět, vědět nebo předpokládat?

iv) Věříme, že manévr mohl být dokončen na trati?

v) Došlo k nedotáčivému smyku, přetáčivému smyku, zablokování kol?

vi) Umístil někdo svůj vůz nebo jej řídil způsobem, který přispěl k incidentu?

vii) Přispěl typ zatáčky k incidentu? (například převýšení, obrubníky, zakřivení, vrcholy)

viii) Jaká byla relativní přilnavost/věk pneumatik?“

Vidíme, že i kdybychom závody sledovali s papírem s vytištěnými pravidly v ruce, těžko si můžeme někdy být zcela jistí verdiktem komisařů, při osmi bodech k subjektivnímu posouzení. Kdy je už rozdíl v pneumatikách příliš velký? Kdy jsme si dostatečně jisti, že jezdec by nedokončil manévr na trati, abychom to mohli brát jako fakt? Co už je vržení se dovnitř zatáčky a co je ještě odvážný, ale poměrně rozumný manévr s pozdními brzdami? A tak dále.

270005

Pro diváka je snad nejlepší smířit se s tím, že posuzování incidentů bude vždy záviset i na subjektivním pohledu rozhodčího/komisaře. Foto: McLaren

„Nemám ta pravidla rád,“ ​​řekl Alexander Albon. "Dobrým příkladem je incident v první zatáčce Barcelony. Pokud někdo sundá nohu dolů z brzdy a vytlačí mě, tak na to měl právo, protože to byla jeho zatáčka. Jenže já tam už jsem a nezbývá mi nic jiného, ​​než vyjet ven z trati. V Kanadě jsem měl stejný problém, ale zabočil jsem do něj, kolidovali a byl za to penalizovaný. Takže pokud se pokusím udržet zatáčce (v hranicích trati), ačkoli nemám šanci a vím přitom, že kolidujeme, bude to tak pro mě lepší. Takže se stáváme kontaktním sportem.“

Albon zřejmě mluvil o tom, že když nedojde ke kolizi, nejspíše nikdo nebude řešit jezdce, který se vrhl dovnitř zatáčky bez brzd a bez respektu k soupeři. Ale dojde-li byť jen k jemnému drcnutí na okraji trati, už se bude posuzovat, zda byl předjížděný povinen nechat místo, což při pozdních brzdách zpravidla nezvládne.

Zdroj: FIA, Motorsport, úvodní foto: McLaren